Vivo X90 Pro recenze: exceluje fotoaparátem ale nezklame ani v jiných oblastech

Společnost Vivo dlouhodobě pracuje na svém průniku mezi fotografickou elitu a jeho poslední počin v podobě smartphonu Vivo X90 Pro s palcovým snímačem primárního fotoaparátu stvořená v kooperaci se světoznámou společností Zeiss to jen potvrzuje. Jak si, pro evropský trh vlajkový, model tohoto výrobce vede nejen v oblasti fotografování a zda dokáže konkurovat i modelům zvučnějších jmen si odkryjeme v následující recenzi.

Obsah recenze Vivo X90 Pro

• Vzhled a dílenské zpracování
• Obraz a zvuk
• Hardware a displej
• Baterie a výdrž
• Systém
• Fotoaparát
• Závěr

Obsah balení Vivo X90 Pro

Testované Vivo X90 Pro se snaží svou prémiovost dát na odiv již samotným balením. Elegantní, černá kazeta opravdu na první pohled nepůsobí, že by měla ukrývat zařízení za 3 tisíce. Samotný obsah balení pak vybočuje z šedi průměru alespoň přibaleným nabíjecím adaptérem o výkonu 120 W. Zbytek je však již poměrně standardní a zahrnuje kabel s USB-C po obou koncích, čirý TPU obal, sponku pro vytažení SIM a samozřejmě kupku papírů, co stejně nikdo nečte.

Elegán s batohem na zádech

Musím uznat, že Vivo si mě svou konstrukcí a provedením ihned získalo. Při prvním uchopení do rukou jsem začal novinku od Viva prakticky ihned podvědomě srovnávat s Huawei Mate 50 Pro, který jsem měl příležitost recenzovat před časem. Huawei se mi sice vryl pod kůži díky svému extravagantnímu oranžovému zbarvení, jako celek jsem si ale i přesto víc oblíbil právě design Viva – byť je rozhodně škoda, že u nás X90 Pro pořídíte jen v testované černé verzi. Líbí se mi zejména detaily jako kovová linka s chromovým povrchem táhnoucí se příčně přes záda jinak pokrytá umělou kůží, která krásně navazuje na kovový boční rámeček. Celkově na mě tak smarphone působí elegantně a to i přes výrazně vystupující modul s fotoaparáty. Popravdě, díky tomuto „batohu“ na zádech ve mě Vivo X90 Pro evokuje podobný pocit jako staré fotoaparáty, které měly poměrně často kovové tělo potažené kůží, mimo jiné, pro lepší úchop. Další plusoví body pak musím konstrukci přičíst za voděodolnost deklarovanou certifikací IP68. To, že pro mě z hlediska designu nebyl výrazně vystouplý modul fotoaparátu vlastně žádný problém však pochopitelně neznamená, že by se nejednalo o problém z hlediska praktičnosti. Velký fotomodul jednoduše dokáže zavazet a vnímat jej budete nejen když se budete snažit opatrně položit telefon zády na stůl. Jednu praktickou, ovšem s určitě ne zamýšlenou, výhodu přece jen má. Ulehčuje totiž manipulaci s telefonem. Vivo X90 Pro s rozměry 164,1 x 74,5 x 9,3 mm a hmotností 214,9 gramů totiž není žádný střízlík a práce s takto velkým smartphonem nemusí být vždy úplně pohodlná. V tomto ohledu sice částečně pomáhá povrch zad z umělé kůže, rozhodně jsem ale ocenil možnost opřít si právě zmíněný vystouplý modul fotoaparátu o ukazováček. Manipulaci s telefonem pak příliš neusnadňuje po krajích zaoblený displej chráněný sklem Schott Xensation Up. Na můj vkus je zahnutí displeje přes okraj hrany již příliš velké. Občas tak došlo k náhodnému dotyku a navíc mi poměrně vadila i deformace obrazu, která u některých aplikací zasahovala až do ovládacích prvků. V případě některých webů pak zaoblení ztěžovalo čitelnost textu u okrajů.

Čtečka otisků krokem zpět?

Při pohledu na mezigenerační srovnání možná nejednoho uživatele překvapí, že zatímco loňský model Vivo X80 Pro disponoval ultrazvukovou čtečkou skrytou pod displejem, letos výrobce vsadil na její, teoreticky méně pokročilou, optickou variantu. Bohužel nemám možnost přímého srovnání a tak nemohu říct, která čtečka je v praxi rychlejší, či spolehlivější. Čtečka otisků u staršího modelu má však bezesporu navrch díky větší ploše, na kterou lze prst přiložit a také díky umístění dál od spodního okraje. V případě smartphonu Vivo X90 Pro je snímač umístěn na můj vkus příliš nízko a při odemykaní telefonu otiskem tak musím nepřirozeně vykřivovat palec. Jinak však nemohu vůči použité čtečce mít námitek. Funguje rychle a spolehlivě a dokonce jí nevadí ani mokrý prst.

Krásný AMOLED se Zeiss režimem

O strastech spojených s příliš zaoblenými boky displeje jsem již psal výše, nicméně jinak o něm mohu hovořit pouze v superlativech. Jedná se o 6,78″ AMOLED o rozlišení 2800 x 1260 px a tím pádem jemností obrazu 453 ppi. Jak se u podobně vybaveného smartphonu sluší, dostalo se i na podporu zobrazení až miliardy barev a obnovovací frekvenci 120 Hz. Zatímco předchůdce nabízel díky použití LTPO panelu dynamickou obnovovací frekvenci obrazu, Vivo X90 Pro si musí vystačit s automatickou regulací ve třech stupních – 60, 90 a 120 Hz. Pochopitelně nesmí chybět ani HDR10+ certifikace a za zmínku stojí i PWM stmívání na frekvenci 2 160Hz, pokud jste tedy citliví na „blikání“ displejů, zde se nemusíte obávat. Jediné, na co se z nějakého důvodu již nedostalo, je podpora technologií Dolby, ať už jde o obrazový Vision, nebo zvukový Atmos. Věřím, že to sice pro většinu uživatelů nebude žádný zásadní problém, přesto nemohu v dané cenové kategorii absenci těchto technologií zcela pominout. Co se týče kvalit displeje, nemohu mít příliš připomínek. Co mě poměrně mile překvapilo bylo jeho výchozí nastavení laděné spíše do realistického než u AMOLEDů obvyklého silně saturovaného podání. Pokud ale budete chtít dosáhnout barevné věrnosti odpovídající DCI-P3 či sRGB spektru, je pro vás připraven režim Zeiss Natural Color, respektive režim Pro.  

Svítivost displeje a zvukový projev

Bohužel nemám možnost to nijak ověřit, ale pocitově mi přišlo, že displej při používání venku nedosahuje deklarovaných 1 300 nitů. Byť „boost“ pro používání na slunci upravující zejména kontrast displeje funguje dobře a i za slunečného dne je displej čitelný. Například v přímém porovnání s Oppo Find X3 Pro, u nějž výrobce uvádí stejnou svítivost displeje, je panel Oppa prostě o něco světlejší a lépe čitelný. Určitě však nejde o nijak dramatický rozdíl. Co se zvukové stránky týče, o hlasitou reprodukci se stará dvojice reproduktorů. Jedná se však, stejně jako u drtivé většiny konkurence, o spojení klasického hlasitého a sluchátkového reproduktoru. Překvapivě však v tomto případě není slyšet nijak velký rozdíl mezi oběma reproduktory, a tak si i v režimu na šířku můžete vychutnat kvalitní stereo zvuk. Celkově je pak hlasitá reprodukce na velmi dobré úrovni jak v oblasti maximální hlasitosti, tak i co se samotné kvality zvuku týče. Zastoupeny jsou zde všechny složky, včetně, v rámci možností výrazných, basů, jasných středů a čistých výšek. Vivo X90 Pro pak sice v této oblasti nepatří na absolutní vrchol, rozhodně se ale jedná o jeden z nejlépe znějících smartphonů na současném trhu. Díky přítomnosti Bluetooth 5.3 s podporou AptX HD se pak nemusíte obávat ani o kvalitu audia přenášeného bezdrátově do sluchátek, reproduktorů a dalšího audio příslušenství. V neposlední řadě pak musím zmínit také haptickou odezvu, kterou musím pochválit za její intenzitu i dobrý pocit z jejího rozložení.

TOP model postavený na Mediateku

Ruku na srdce, když se řekne „TOP model s Androidem“ napadne vás, že by zde mohl být použit jiný čipset než od Qualcommu či  eventuálně Samsungu? Mediatek v tomto ohledu stojí tak trochu stranou, byť se – zejména v posledních letech – snaží zbavit nálepky výrobce čipsetů pro levná zařízení. Jeho aktuílním pokusem, pohánějícím právě i testované Vivo X90 Pro, je čipset Dimensity 9200. Ten využívá procesor o jednom nejvýkonnějším jádru Cortex-X3 taktovaném na 3,05 GHz, třech jádrech Cortex-A715 a čtyřech jádrech Cortex-A510. Grafický výkon pak obstarává čip ARM Immortalis-G715, v tomto případě o jedenácti jádrech. Superlativy v oblasti hardwarové výbavy nedochází ani co se pamětí týče. Použito je velmi rychlé UFS 4.0 úložiště s rovněž špičkové LPDDR5 paměti. Co se kapacity týče, u nás je Vivo X90 Pro dostupné pouze v testované 12 / 256GB verzi – jak už to u vlajkových modelů bývá, bez možnosti rozšíření o microSD karty. Jak si pak toto kombo vedlo v testech výkonu se můžete podívat níže. Tradičně jsem testoval oblasti výpočetního výkonu procesoru (GeekBench 6), herního výkonu (3D Mark) a celkového výkonu zařízení (AnTuTu). Z výsledků je pak patrné, že minimálně co do samotného výkonu je Dimensity 9200 důstojným konkurentem i pro Snapdragon 8 Gen 2. V oblasti grafického výkonu se mu prakticky vyrovná a ztrácí pouze v oblasti výkonu CPU. Reálně byste však jen těžko hledali oblast použití, kde by byl nějaký výkonnostní rozdíl mezi oběma řešeními znatelný.

Vivo X90 Pro benchmarky:

• AnTuTu: 1 201 328 bodů
• GeekBench 6 Single core: 1 787 bodů
• GeekBench 6 Multi core: 4 491 bodů
• 3DMark Wild Life Extreme: 3 738 bodů

Tyto malé rozdíly mezi TOP řešením Mediateku a Qualcommu pochopitelně nepoznáte ani pokud jste vášnivým hráčem. Můžete se tak spolehnout, že na hraní všech aktuálních titulů pro Android má Vivo X90 Pro výkonu více než dostatek. Nevýhodu, plynoucí z použití řešení od Mediateku však představuje občasná nekompatibilita některých her. Tento problém již sice není tak častý, jako před několika lety, přesto lze v Google Play narazit na hry, které do Viva prostě nenainstalujete. Mě tak třeba překvapila nekompatibilita nově vydaného portu Sid Meier’s Railroads!. Na Androidu jde však o poměrně nový titul a je tak poměrně pravděpodobné, že tento prohřešek vývojáři v budoucnu napraví. Ostatně další hry od Feral Interactive lze nainstalovat a hrát zcela bez potíží.

Vysoký výkon je potřeba uchladit

V posledních letech se, vedle výkonu čipsetu, stává velmi důležitým parametrem také schopnost telefonu daný čipset uchladit. Někteří výrobci herních smartphonů dokonce zašli tak daleko, že své produkty osazují aktivním chlazením v podobě ventilátoru. Jak si tedy v této oblasti vede testované Vivo X90 Pro? Z mého pohledu velmi obstojně. Při běžném používání jsem mírné zahřívání na povrchu pozoroval pouze při testování fotoaparátu včetně pořizování krátkých ukázkových videí. Zahřátí povrchu jsem pak dosáhl i při testování her, ale pokaždé se jednalo jen o několikaminutové hraní, žádné dlouhé seance. Telefon jsem se tedy rozhodl, stejně jako například Samsung Galaxy S23, prověřit prostřednictvím stress testu 3D Mark Wild Life Extreme, který dokáže dlouhodobě vytížit zejména grafickou část čipsetu.   Zde Vivo X90 Pro dosáhlo na hodnocení stability výkonu 58,3% čímž, zmíněný Samsung se 43% hodnocením překonal. Podobně jako u Samsungu, i zde došlo k výraznějšímu propadu výkonu po třetím opakování testu, ovšem pak se výkon držel o pár procent výš a především byl poměrně stabilní, díky čemuž si Vivo vysloužilo lepší výslednou známku. Abychom však byli fér, musíme vzít v potaz, že je Galaxy S23 výrazně menším přístrojem a uchlazení výkonného čipsetu je zde tak náročnějším úkolem. Vivo využilo velikost X90 Pro a čipset osadilo plátem s většími odpařovacími komorami. Ty i v porovnání s předchůdcem narostli o 35% a celková plocha určená k odvodu tepla pak činí 56,4 mm².

Překvapivá výdrž baterie

Vedle zahřívání vlajkové smartphony často bojují i s výdrží na jedno nabití. Tu zde obstarává baterie o kapacitě 4 870 mAh rozdělená kvůli podpoře rychlého, 120W nabíjení do dvou článků. Vzhledem k výkonnému hardwaru, displeji s vysokým rozlišením a přinejlepším průměrné kapacitě baterie jsem pak byl velmi mile překvapen, když mi večer prakticky pokaždé zbývalo přinejmenším 30 % energie. A to jsem telefon nijak nešetřil a dával mu běžnou pracovní zátěž kombinovanou i s několika minutami hraní her, sledování videí a pár hodinami streamování hudby na pozadí. Zejména fotoaparátem jsem však baterii vytěžoval nadměrně. Přesto jsem neměl sebemenší problém pohybovat se mezi 6 až 7 hodinami aktivního používání na jedno nabití. Díky zmíněnému 120W napájecímu adaptéru pak bylo doplnění energie otázkou opravdové chvilky. Nejdříve jej však musíte aktivovat v nastavení, neboť ve výchozím stavu se telefon nabíjí mnohem nižším výkonem odpovídajícím cca 30 W. Zajisté nejen já jsem pak za toto řešení vděčný, neboť většinou nabíjím přes noc a to rychlost nabíjení nehraje roli. Naopak občas se stane, že telefon využívám více než obvykle – nebo jej třeba přes noc nabít zapomenu – a v těchto situacích se pak velmi hodí možnost doplnit energii z 0 na 100 % za pouhých cca 26 minut. V případě doplnění energie z 15 na 100 % pak budete připraveni vyrazit za přibližně 18 minut. Jak se u TOP modelů sluší a patří, výrobce neopomenul ani bezdrátové nabíjení. U něj můžete dosáhnout až 50W výkonu – pokud ovšem máte správný bezdrátový stojánek. Jen zde tradičně počítejte s nutností aktivního chlazení pomocí ventilátoru. Ve výbavě Vivo X90 Pro pak nechybí ani reverzní bezdrátové a dokonce i drátové nabíjení.

Android s nadstavbou Funtouch OS

Vivo X90 Pro v době testování běželo na Androidu 13 obohaceném o nadstavbu Funtouch OS 13, v průběhu testování pak dorazila aktualizace obsahující, mimo jiné, dubnové bezpečnostní záplaty. Nadstavba pak překrývá naprostou většinu původního rozhraní Androidu, nicméně ani tak nepůsobí těžkopádně. Přesto zde ale najdeme široké spektrum nastavení a možností personalizace. Výrobce si například vyhrál s animacemi v oblasti zahnutí displeje, kde nalezneme možnosti nastavení pro širokou škálu událostí. Vedle toho pochopitelně nemůže ani novinka spjatá se samotným Androidem 13 v podobě úpravy barevného schématu systému na základě použité tapety. Další možnosti personalizace pak systému dodává podpora stažitelných témat. Pochvalu si Vivo zaslouží také za to, že udrželo množství aplikací třetích stran a bloatwaru obecně na minimu. Po prvním spuštění jsem tak nemusel strávit několik minut odinstalováním nežádoucích her či jiných, mnohdy pochybných, aplikací a už vůbec jsem zde nenarazil na žádné nežádoucí reklamy, jak je u některých čínských výrobců zvykem (ano Xiaomi, dívám se tvým směrem).  Zrovna tak si můžu jen pochvalovat optimalizaci systému, která plně odpovídá třídě smartphonu. Vše zde běží maximálně hladce, animace jsou krásně plynulé, reakce systému bleskové a výkonný hardware se v pozitivním slova smyslu podepsal i na rychlosti spouštění aplikací.

Není nebe bez mráčku

Přesto však vidím u Funtouch OS 13 nějaký ten prostor pro zlepšení, který jej od absolutní špičky přecejen stále trochu odděluje. Zmínit mohu například, z mého pohledu příliš agresivní, správu paměti. Ne, že by se mi aplikace ukončovaly „pod rukama“, ale přesto bych si dokázal představit, že zejména ty méně náročné dokáže smartphone v paměti udržet déle – vždyť má k dispozici 12 GB RAM plus virtuální operační paměť. Byť jinak si za výrokem o zdařilé optimalizaci stojím, občas mě dokázalo překvapit, že se mi znovu načítá například prohlížeč ve kterém jsem byl před hodinou a mezitím jsem s telefonem nic moc nedělal. Systému se ale zcela nevyhnuly ani vyložené chyby. Zmínit mohu například opakovaně vyskakující notifikace. Byť se daná notifikace původně zobrazila korektně, já jsem na ni zareagoval a ona zmizela, po několika hodinách vyskočila ta samá notifikace znovu. Obvykle se pak takto zjevilo hned několik notifikací, které jsem v různém časovém odstupu již dávno vyřídil. Rozhraní Funtouch OS bych pak mohl vytknout také absenci některých drobností, jako například zamknutí dvojím poklepáním na plochu launcheru. Naopak třeba tlačítko pro rychlou změnu rozložení nabídky spuštěných aplikací mi připadá zcela zbytečné –  tato volba by klidně mohla být skryta v nastavení a z mého pohledu tak spíš překáží. Uvidíme, zda výrobce alespoň některé víceméně drobnosti opraví či doladí v některé z budoucích aktualizací. A když už je řeč o aktualizacích těch „velkých“ obsahujících novou verzi Androidu a patrně i nadstavby Funtouch OS týče, těch by se majitelé smartphonu Vivo X90 Pro měli dočkat celkem třech. V porovnání například se Samsungem je to sice citelně slabší softwarová podpora, nicméně v porovnání s někdejším stavem by se stále jednalo o lepší standard. Osobně jsem si i přes zmíněné problémy nadstavbu poměrně oblíbil, přesto na mě ale v porovnání s některými konkurenčními řešením jako OneUI od Samsungu nebo třeba i Color OS od spřízněného Oppa ve finále nepůsobí tak propracovaně a dotaženě.

Fotoaparát je to, oč tu běží

Ano, konečně se dostáváme k tomu, co má být hlavní zbraní smartphonu Vivo X90 Pro v tvrdém konkurenčním boji. Nejvíce impozantní součástí fotovýbavy je zde pochopitelně primární fotoaparát s 50,3MPx snímačem Sony IMX989 takzvaně 1″ typu. Ten je pak spárován s objektivem o světelnosti f/1.75 a doplněn laserovým přisvícením pro lepší ostření a optickou stabilizací. Dále sestava obsahuje další 50MPx snímač, tentokrát s dvojnásobným optickým zoomem, optickou stabilizací a velmi zajímavou světelností f/1.6. Sestavu pak uzavírá 12MPx fotoaparát se 108° záběrem. Mezigeneračně tak ze sestavy fotoaparátů jeden vypadl a v porovnání s Vivo X80 Pro letošní novinka nenabízí 8MPx periskopický fotoaparát s až 5x optickým zoomem. Zachována však byla spolupráce s věhlasnou společností Zeiss. Díky tomu mají například čočky speciální povrch označovaný T*. Ten, dle slov výrobce, potlačuje stíny a odlesky, díky čemuž by mělo být dosaženo lepší celkové čistoty obrazu. Primární fotoaparát je vybaven objektivem složených z celkem 8 členů přičemž 7 čoček je plastových a jedna skleněná. Se zpracování výstupu ze všech fotoaparátů zde pomáhá vlastní čip Vivo V2. Výrobce se u něj pyšní například využitím AI pro redukci šumu nebo vysoký dynamický rozsah. Vedle toho zvládá čip také dynamickou interpolaci snímků MEMC. Ta, zjednodušeně řečeno, dokáže interpolovat snímkovou frekvenci a zvýšit tak fps ve videích.

• 50,3MPx primární fotoaparát, f/1,75, velikost pixelů 1,6 µm, OIS, PDAF, Laser AF
• 50MPx portrétní s 2x optickým zoomem, f/1,6, velikost pixelů 0,7 µm, OIS, AF
• 12MPx ultraširokoúhlý, f/2,0, záběr 108°, AF

Fotoaplikace

Primární fotoaparát

V krátkosti se ještě zastavím u fotoaplikace. U naprosto drtivé většiny smartphonů je v současnosti dostupná nějaká forma AI vylepšení snímků, po jejíž aktivaci jsou snímky pro řadu uživatelů možná líbivější, většinou však nepřirozeně přesaturované. Zde je situace malinko odlišná. V základním nastavení totiž patrně Vivo X90 Pro již nějaké podobné vylepšení obrazu využívá a fotografie jsou sice líbivé, ale místy již výrazně přesaturované. Místo, kde obvykle nalezneme přepínač tohoto AI pomocníka si však uzurpovalo tlačítko pro aktivaci ZEISS režimu. Po jeho stisku pak rázem získáte barevně věrné snímky a vylepšené vyvážení bílé. Tento režim je pak pochopitelně dostupný při focení se všemi fotoaparáty. Možnost pořídit barevně realistické fotografie však není to jediné, v čem primární fotoaparát Vivo X90 Pro vyniká. Na denních snímcích není stopy po šumu ani po snaze o jeho potlačení. Pořízené fotografie jsou pak až neuvěřitelně detailní a zároveň nepůsobí přeostřeně. A vůbec zle si fotoaparát nevede ani při pořizování snímků v noci. Zde ani není třeba zapínat dedikovaný noční režim, který snímky jen nepatrně přisvětlí a v některých situacích lépe vytáhne detaily. U nočních snímků musím ocenit, že se je Vivo X90 Pro nesnaží přesvětlovat jako řada jiných smartphonů. Noc je zde zkrátka stále nocí a fotoaparát z nich umí krásně „vytáhnout“ objekty, které jsou alespoň trochu osvětlené . Snímky jsou navíc již ve výchozím režimu poměrně bohaté na detaily a naopak šumu je zde minimum.

Portrétní fotoaparát s 2x zoomem

Mile mě překvapil fotoaparát s dvojnásobným optickým zoomem a to zejména při pořizování portrétních snímků. Částečně za to určitě vděčí i objektivu s clonou f/1.6 a skvěle fungující separaci objektů od pozadí s bokeh efektem. Ten můžete navíc ještě vylepšit použitím některého z připravených ZEISS režimů. Osobně jsem si velmi oblíbil režim simulující portrétní výstup dosažený známými objektivy ZEISS Biotar. Intenzitu bokeh efektu pak můžete pochopitelně také přizpůsobit své chuti prostřednictvím virtuální clony. Není to však jen bokeh efekt, který mě na portrétních snímcích tak zaujal. Focený objekt je totiž skvěle nasvícený, ostrý a zcela bez šumu. Portrétní režim je sice dostupný i na primárním fotoaparátu, ale věřte mi, chcete použít ten s 2x přiblížením, který v tomto ohledu podává excelentní výkony. Špatně si však fotoaparát nevede ani při běžném focení, kdy potřebujete danou scénu prostě jen přiblížit. Oproti primárnímu fotoaparátu zde barevné podání nepatrně sklouzává do chladnějších tónů, nicméně to začíná být patrné obvykle až se zhoršujícími se světelnými podmínkami. Naopak minimální míru šumu na snímcích fotoaparát udržoval prakticky za všech situací. To se týká dokonce i focení v noci, kdy patří tento fotoaparát s teleobjektivem mezi nejlepší ve své třídě. Mile mě překvapila zejména míra detailů a celková ostrost snímků.

Ultraširokoúhlý fotoaparát

Dostáváme se ke třetímu a zároveň poslednímu objektivu na zádech Vivo X90 Pro. Utraširokoúhlé snímky rovněž nabídnou dva režimy barevného podání a v obou případech barvy hezky korespondují s těmi na snímcích z primárního fotoaparátu. Díky přítomnosti automatického ostření pak snímky disponují solidní ostrostí, kterou poměrně slušně drží i v rozích, což rozhodně není v případě ultraširokoúhlých snímků standard. Velmi dobrý je rovněž dynamický rozsah a kontrast a na uzdě se povedlo udržet i šum. Další výhodou ultraširokoúhlého fotoaparátu s automatickým ostřením je pak schopnost pořizovat kvalitní makro fotografie – v tomto případě již od vzdálenosti 4 cm. K pořizování makro snímků pak můžete použít automatický makro režim, kdy se jedná o výřez z ultraširokého snímku, nebo jej prostě vypnete a ručně zvolíte patřičný fotoaparát. Oblastí, kde si tento fotoaparát vede nejhůře jsou pak noční snímky. Nevyložte si to špatně, stále představuje i v této disciplíně výrazný nadprůměr. Nicméně na fotografiích je již patrná snaha o potlačení šumu a také nejsou tolik prosvětlené jako výstup z primárního a portrétního fotoaparátu.

Video

Cena Vivo X90 Pro

Cena smartphonu Vivo X90 Pro aktuálně dle serveru Heureka.cz startuje pod hranicí 24 tisíc Kč přičemž většina  prodejců jej nabízí za necelých 25 tisíc. S přihlédnutím ke kvalitám a výbavě smartphonu to není vůbec nezajímavá částka. Je vidět, že si výrobce uvědomuje, že jeho nejlepší smartphone pro Evropu (doma si ještě schovává model X90 Pro Plus) má v porovnání s absolutní špičkou ještě nějaké rezervy.

Závěr recenze Vivo X90 Pro

Společnosti Vivo se podařilo na trh přivést až nečekaně dobrý smartphone, na kterém se chyby hledají jen obtížně. Jednou z nich by mohlo být jen poměrně málo novinek oproti předchůdci, ba co víc dokonce se dostalo i na kroky zpět. Novince například chybí fotoaparát s periskopickým zoomem a čtečka otisků je zde pouze optická a navíc hůře umístěná. Na stranu druhou,v ostatních ohledech si sestava fotoaparátů na zádech polepšila a 5x přiblížení pomocí hybridního zoomu v tomto případě funguje až překvapivě dobře. Čtečce pak reálně mohu vytýkat skutečně jen nešťastné umístění, jinak ale svými kvalitami odpovídá současným TOP modelům. Výčet negativ pak uzavírá nadstavba, která zajisté má své kvality, za některými konkurenty však ztrácí. Výrobce navíc přislíbil „pouze“ 3 velké systémové aktualizace. Největší trumf smartphonu jsou, nepřekvapivě, fotografie. A to nejen z primárního fotoaparátu s velkým snímačem. Více, než pozitivní dojem ve mě totiž zanechal i fotoaparát s optickým zoomem, který podává skvělé výkony zejména při pořizování portrétních fotografií. Námitek nelze mít ani vůči výkonu, řešení od Mediateku nabídne na několik let dopředu více než dostatek výkonu a i teploty při zátěži se u něj drží v rozumných mezích. Další z několika oblastí, kde Vivo X90 Pro zaslouží slova chvály je výdrž na baterii, která patří v rámci TOP modelů mezi to lepší, co současný trh nabízí. V neposlední řadě si pak pochvalu na závěr zaslouží špičkový displej spolu s hlasitými reproduktory a zlatého bludišťáka si Vivo X90 Pro odnáší i za design a zpracování. [cite author=“Tip“]Nechcete si nechat ujít zprávičky, články, návody či recenze ze Světa Androida? Můžete nás sledovat třeba přes Google News, na Facebookové stránce a také na Instagramu. Máme také komunitní skupiny na Discordu a na Facebooku. Další možnosti sledování najdete v našem návodu.[/cite] [one_half]

Klady

+ fotoaparáty + výkon + displej + design a zpracování + kvalitní repro + extrémně rychlé nabíjení [/one_half] [one_half_last]

Zápory

– chybí 5x zoom fotoaprát – FuntouchOS zasloží ještě dotáhnout – „jen“ 3 velké aktualizace OS – umístění čtečky otisků – obrazovka bez adaptivní obnovovací frekvence [/one_half_last]

Jak se vám Vivo X90 Pro líbí?

Za zapůjčení telefonu děkujeme společnosti Vivo.