Koupili byste si „véčko“ s Androidem? (Víkendová hlasovačka a diskuze)

Když jsme před týdnem informovali o představení telefonu Samsung Galaxy Folder 2, nečekali jsme, jakou odezvu véčko s Androidem vyvolá. Reakce se různily – od těch vysloveně nadšených, až po zamítavé. Proto jsme se tomuto tématu rozhodli věnovat podrobněji v rámci Víkendové hlasovačky a diskuze. V angličtině se tomuto typu telefonů říká „flip“ (flipping = obracet) či „clamshell“ (shell of a clam = skořápka škeble) podle toho, jakým způsobem se otevírají. Ještě o něco zábavnější je ruský termín „раскладушка“ (čtěte „raskláduška“ = dětská postýlka). V minulosti se jednalo o poměrně konkurenceschopný koncept – zatímco část zákazníků měla ráda rychle dostupnou klávesnici i za cenu větší délky zařízení, jiní oceňovali spíše kompaktnost véček ve složeném stavu. Každá skupina měla své zastánce, ale i odpůrce. K nesporným výhodám „rozevíratelného“ konceptu patřila především ochrana displeje při pádu, dále kompaktnější rozměry ve složeném stavu. Slabým prvkem véček byla jejich samotná podstata – kloub, který je náchylný k únavě a selhání. Jedním z propagátorů tohoto řešení byla ve své době Motorola, která měla dokonce ochrannou známku na slovní spojení „flip phone“.

Véčko pohledem historie

Koncept rozkládacího zařízení byl poprvé použit výrobcem laptopů GRiD u jeho modelu Compass z roku 1982. GRiD měl v té době na tuto myšlenku patent. Jednalo se však o notebook. Prvním telefonem s rozevíracím mechanismem byla Motorola MicroTAC představená 25. dubna 1989. Ochrannou známku na spojení Flip-Phone však v té době vlastnila od sedmdesátých let minulého století společnost General Telephone & Electronics (GTE). Užívala ji pro jeden z prvních malých elektronických telefonů. Patent vypršel až v roce 1993. Konstrukce byla takřka okamžitě kopírována ostatními výrobci, a kdo dříve či později nepřišel na trh s véčkem, ten jako by nebyl. Asi nejznámějším (a dovolíme si tvrdit, že až dodnes nejkrásnějším) véčkem té doby je Motorola RAZR, která v designu překonala řadu svých konkurentů. S rozkládací konstrukcí přišla také Nokia, která ho použila roku 1996 pro svůj legendární Communicator (ten se však otevíral z boku). První modely byly velmi drahé a až do roku 2004 se finský gigant tradičnímu konceptu véček bránil doslova „zuby, nehty.“ Ještě počátkem roku 2009 byly telefony s „lasturovým“ konceptem velmi populární především v zámoří, nicméně s příchodem chytrých telefonů postupně ztratily půdu pod nohama. Přeci jen u telefonu, ovládaného přes dotekový displej, by vyklápěcí klávesnice byla spíše zbytečností. Až v roce 2014 bylo o tomto konceptu zase slyšet. Jako důvody k návratu na scénu byly uváděny jednoduchost, malá hmotnost a schopnost vejít se do kapsy. O dva roky později však musíme konstatovat, že přinejmenším v Evropě jsou véčka stále spíše kuriozitou než seriózně vnímaným provedením telefonu.

Véčko s Androidem především pro Asii

Jak jsme již zmínili, s nástupem chytrých telefonů putovala véčka na vedlejší kolej. Dohledat první véčko s Androidem je poměrně obtížné, nicméně při bádání jsme narazili na Samsung SCH-W999 z roku 2011. Tento mobil disponoval dvěma displeji – jedním na vnitřní a druhým na vnější straně. Nebylo tak nutné ho rozkládat při každém použití. Spodní část patřila mechanické číselné klávesnici. Obrazovky s úhlopříčkou 3,5″ poskytovaly obraz v rozlišení 800 x 480 obrazových bodů, uvnitř tepal procesor na frekvenci 1,5 GHz. Koncem roku 2012 vstoupil na trh podstatně elegantnější Samsung SCH-W2013. Koncepčně byl poměrně podobný – opět přišel s dvěma obrazovkami a číselnou klávesnicí. Obrazovky vyrostly o 0,2 palce, rozlišení však zůstalo, takže ani v té době nešlo o zrovna působivé displeje. Zajímavostí je, že k propagaci tohoto modelu firma najala hollywoodskou hvězdu Jackieho Chana. Z hlediska hardware se jednalo o poměrně nadčasový kousek: čtyřjádrovému procesoru na 1,4 GHz sekundovaly 2 GB operační paměti. Na aplikace a data bylo připraveno 16 GB interního úložiště. Ve druhé polovině roku 2013 pak byl představen Samsung Hennessy (dva displeje 3,3″ 480 x 320, čtyřjádro na 1,2 GHz) a Samsung SHV-E400 Galaxy Golden (opět dva displeje, tentokrát 3,7″, dvoujádrový Qualcomm Snapdragon 400 na 1,7 GHz). Do konce roku 2013 pak následoval ještě Samsung SCH-W2014 se dvěma 3,7″ obrazovkami s rozlišením 800 x 480, Snapdragonem 800 na 2,3 GHz a 2 GB RAM. V květnu 2014 následovalo další véčko s Androidem – a zase od Samsungu. Model SM-G9098 byl určen pro Čínu a jeho parametry byly prakticky identické s SCH-W2014.  

Do boje se zapojuje konkurence

Prvním, kdo se odvážil vstoupit na kolbiště, byl jihokorejský soupeř LG se svými modely Wine Smart a Ice Cream Smart. První jmenovaný měl čtyřjádrový procesor na 1,2 GHz, 1 GB operační paměti a jen 4GB interní paměť. Zařízení mělo jen jednu obrazovku s úhlopříčkou 3,5″ a rozlišením 480 x 320. Na to, že se psal konec třetího čtvrtletí roku 2014, šlo spíše o nízkorozpočtové specifikace. O rok mladší Ice Cream Smart na tom nebyl o mnoho lépe – navíc byl jen dvojnásobek interní paměti. Jistě není bez zajímavosti, že LG Wine Smart byl (a stále je) dostupný i na našem trhu. V polovině roku pak následoval další kousek – LG Gentle, který ale opět zůstal u nejnižších parametrů. Samsung ve stejné době (tedy ve druhé polovině roku 2015) přišel s modelem G9198 s podstatně našlapanějšími specifikacemi. Dva displeje s úhlopříčkou 3,9″ měly rozlišení 768 x 1280 obrazových bodů. Srdcem byl Qualcomm Snapdragon 808, na aplikace a data čekalo 16GB úložiště. Letos je zatím jediným véčkem s Androidem Samsung Galaxy Folder 2. Možná trochu překvapivě má jen jeden displej s úhlopříčkou 3,8″ a rozlišením 480 x 800 bodů. Ani další parametry nejsou vysloveně převratné. Srdcem je čtyřjádrový procesor Qualcomm Snapdragon 425 na 1,4 GHz. O grafiku se stará akcelerátor Adreno 308 a k dispozici jsou 2 GB operační paměti. Pro aplikace a data je připraveno 16 GB interního úložiště, které lze dále rozšířit pomocí až 128GB paměťové karty microSD.

Koupili byste si véčko s Androidem?

Dostáváme se k anketní otázce pro tento týden – totiž zda byste si koupili véčko s Androidem. Při vašem rozhodování si zkuste představit zařízení, které by z hlediska hardwarových parametrů a ceny vyhovovalo vašim představám. Bylo by však nabízeno jak v provedení „véčka,“ tak i klasickém formátu obvyklém pro chytré telefony. [gravityform id=“86″ title=“false“ description=“true“ ajax=“true“] V diskuzi pod článkem pak můžete rozebrat různé důvody, hovořící ve prospěch či naopak v neprospěch tohoto konceptu telefonů. Pokud jste „vyklápěcí“ telefon v minulosti vlastnili, budeme rádi, když přidáte i své praktické zkušenosti.

Hlasovačka z minulého týdne

Před týdnem jsme v rámci Víkendové hlasovačky a diskuze zjišťovali, jak jsou na tom naši čtenáři s chytrými hodinkami. Musíme přiznat, že pro nás bylo malým překvapením, že více než třetina hlasujících (přesně 35 %) chytré hodinky vlastní a používá je. Dalších 27 % respondentů chytré hodinky sice nemá, ale chtěli by je. V těsném závěsu pak následuje 26 %, kteří chytré hodinky nemají, protože je nechtějí. U šesti procent skončily hodinky někde v šuplíku. Názor části příznivců chytrých hodinek vyjadřuje například redakční grafik Tomáš Očadlý: [cite author=“Tomáš Očadlý“]Hodinky jsem nikdy nenosil, ale Pebble Time se mi natolik zalíbily, že jsem si na ně zvykl a už bych je nevyměnil. Jejich filosofie se shoduje s tou mou. U hodinek je prostě na prvním místě výdrž baterie před super barevným retina/amoled displejem a miliardami doplňků.[/cite] Druhou stranu pak zastupuje třeba V96c, který napsal: „Nosím několik hodinek (ne najednou) jako módní doplněk či jako pomocníka při různých aktivitách. Nicméně chytré hodinky se mi zdají zcela zbytečné. Když potřebuji znát čas, podívám se na hodinky, když potřebuji volat apod. vytáhnu mobil. Mám rád inovace, ale chytré hodinky mi přijdou zbytečné.“