Proč v tunelech pražského metra není signál mobilní sítě?
- Články
- Karel Kilián
- 1.12.2014
- 49
Pro obyvatele hlavního města je absence signálu mobilní sítě v tunelech pražského metra každodenním chlebem, na který si zvykli, nicméně mimopražské přeci jen skutečnost, že si v podzemce nezavolají, ani se nepodívají na Internet, může někdy překvapit. Napadlo vás někdy přemýšlet nad tím, proč vlastně během cestování metrem není možné využívat na mobilním telefonu služeb operátora? Důvody jsou z fyzikálního hlediska prosté: svou roli hrají kovové vlaky, skrze které neprojde signál, navíc tunely jsou hluboko pod zemí, kam signál z nadzemních vysílačů nepronikne.
Jenže jak to, že na nástupištích jsou mobilní služby dostupné? Jednoduše proto, že na nástupištích jsou instalovány vyzařovací antény. Na mysl se tedy vkrádá otázka, proč tedy podobné “vysílače” nejsou instalovány také do tunelů? Vždyť je v zájmu operátorů, aby jejich zákazníci utráceli peníze i v podzemí! Nebo snad ne? Či je situace o něco složitější?
Oslovili jsme Zdeňka Rampu z Dopravního podniku hlavního města Prahy, který pracuje jako vedoucí odboru Řízení provozu, aby nám vysvětlil, jak to tedy se signálem v tunelech vlastně je.
Jak je to se signálem GSM v pražském metru?
Po masivním nástupu mobilní telefonie na přelomu minulého a tohoto století se poměrně rychle dohodli tehdejší hlavní provozovatelé mobilních sítí na zřízení vysílání mobilního signálu v metru. Signál GSM ve stanicích metra je zaváděn od roku 2000 a dnes jsou jím pokryty všechny stanice pražského metra. Pokrytí zajišťuje sdružení operátorů – Vodafone, T-Mobile a O2, které za umístění technologií ve stanicích metra platí Dopravnímu podniku Praha (dále jen DPP) nájem.
Ve stanicích ano, v tunelech (zatím?) ne
Ve stanicích metra se signálem GSM prakticky není problém, využívají se klasické vyzařovací antény pro šíření signálu v obestavěném prostoru, instalované speciálně v metru. Zachytit “venkovní” mobilní signál je možno na otevřené trati v obvodu depa Hostivař po výjezdu z tunelu a v těch částech tratí metra, které jsou vedeny v mostních objektech, lze signál ulovit také – zde už ale záleží na citlivosti příjmu daného přístroje. Nejznámějším reprezentantem takové lokality je Nuselský most (byť s přídavnou vyzařovací anténou, situovanou před vjezdovou hranou do stanice Vyšehrad), bez přídavných antén v prostorách metra lze telefonovat i v podstatných částech trati B mezi Černým Mostem a Rajskou Zahradou či mezi stanicemi Hůrka a Lužiny, signál se objeví i při jízdě ze stanice Roztyly na mostě přes zářez trati ČD 210 těsně před stanicí Kačerov.
Problém nastává v klasických tunelech. Vlaková souprava totiž svým objemem tunel doslova “ucpe” a signál GSM se nemá kudy šířit – z klasických vyzařovacích antén vůbec, nevhodné jsou i zářiče v provedení anténní dvoulinky (tak se v tunelech metra distribuuje signál pro radiospojení VKV, tedy na velmi krátkých vlnách). Jediným možným prostředkem zůstává štěrbinový kabel; jeho pokládka sama o sobě není levná, jenže ke spolehlivému provozu je zapotřebí i dalšího technického zařízení. Jde o poměrně značnou investici a operátoři mobilních sítí se tehdy po prvotních provozních zkouškách na trati C (v 1. koleji mezi stanicemi I. P. Pavlova a Muzeum-C) s poměrně nepřesvědčivými výsledky rozhodli nepokračovat v pokusech o pokrytí tunelů pražského metra.
Nerušit, cestujeme!
Kromě technického hlediska v té době existovalo i řekněme estetické hledisko. Ve vedení DPP převládal názor, uznávaný mezi provozovateli mnoha zahraničních podzemních drah (situovaných zejména na jih a západ od Prahy) – a to neobtěžovat své klienty některými hlasitě telefonujícími jedinci. Už tehdy se totiž vyskytovali poměrně bezohlední “telefonisté”, vyřvávající svá moudra i své problémy široko-daleko, nehledě na své okolí.
Standardy kvality pro přepravu cestujících v metru se sice o dostupnosti signálu pro mobilní telefonii nezmiňují, ale pokrok zastavit nelze. Proto se začalo společně uvažovat i o pokrytí tunelů signálem GSM – k zahájení těchto aktivit byl zvolen nově budovaný úsek trati A mezi stanicemi Dejvická a Nemocnice Motol (označuje se V.A) a v současné době probíhají vzájemná jednání.
V Moskvě mají ve vlacích metra Wi-Fi
V roce 2012 jsme ve zprávičce V Moskvě bude na všech linkách metra bezplatná Wi-Fi informovali, že náměstek moskevského primátora, vedoucí odboru dopravy a rozvoje infrastruktury Maxim Liksutov slíbil bezplatné Wi-Fi připojení s rychlostí až 7,2 Mbps, které bude dostupné na všech tratích moskevského metra. Zatímco v Praze je v podzemce připojení k Internetu dostupné pouze přes mobilní síť, a to výhradně ve stanicích, v Moskvě měl být bezdrátový Internet k dispozici pouze ve vlacích metra, ve stanicích naopak nikoli. Zástupce města vysvětlil důvod tohoto přístupu poněkud paradoxně: chtějí zabránit tomu, aby lidé chodili do metra jen kvůli připojení k Internetu a překáželi tak ostatním cestujícím. Na nástupištích tak nadále bude dostupné připojení pouze přes mobilní data.
Podle oficiálních stránek se projekt skutečně daří dotáhnout do zdárného konce – v posledním čtvrtletí loňského roku se pokrytí dočkaly první dvě linky – okružní a Kachovskaja. V prvním kvartále tohoto roku následovaly trasy Kalininskaja a Sokoličeskaja, nyní by měla probíhat realizace na linkách Lublinsko-Dmitrovskaja a Zamoskvoreckaja. V posledním čtvrtletí tohoto roku bude následovat zavádění na dalších šesti trasách.
Co na to mobilní operátoři?
Položili jsme otázku, proč v tunelech pražského metra není signál, také našim mobilním operátorům. Jejich vyjádření hodláme vydat v dohledné době jako samostatný článek.
A jak je to v metru jinde v zahraničí?
Máte zkušenost z jiných zahraničních měst, kde jezdí podzemní dráha? Podělte se o své zkušenosti s dostupností signálu mobilní sítě a/nebo Wi-Fi připojení v metru v diskuzi pod tímto článkem!
Karel Kilián je zkušený technický redaktor a copywriter s bohatou praxí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jeho kariéra začala na pozici prodavače, odkud postupně… více o autorovi
Komentáře (49)
Přidat komentář