Tesla Cybertruck byl vystaven v Praze, ale do interiéru se vstoupit nedalo
Vzbuzuje smíšené emoce, naživo působí lépe než na fotkách
Navzdory mnoha nedostatkům a nepraktičnostem mě Cybertruck nadchl
Jak jsme psali, v Praze byl k viděníTesla Cybertruck. Protože si rád dělám na věci názor založený na osobní zkušenosti, nemohl jsem si tuto příležitost nechat ujít. Tesla Cybertruck byl vystaven od 5. do 8. června a bylo nutné se registrovat.
Jak to celé probíhalo? Do Prahy jsem se dostal až poslední den, v sobotu 8. června. Původně se mnou měla jet dcera, ale ta nakonec nemohla, tak jsem přibral kamaráda, který bydlí poblíž.
Akce byla dobře organizovaná. Jediná věc, kterou jsme museli vyřešit, bylo parkování. Mezi všemi zaparkovanými Teslami jsme si připadali s kamarádovým hybridem Toyota Highlander trochu nepatřičně. Zaparkovali jsme nakonec kousek od Tesla centra a počkali v menší frontě. Nijak to nevadilo, u vchodu totiž byla sympatická hosteska. Po asi 10 minutách nás pustili dovnitř a po ověření registrace jsme si mohli dělat cokoliv. Skoro cokoliv. Zajímalo by mě, kolikrát se promotérů někdo zeptal, jestli si opravdu nemůže do Cybertrucku sednout. Ne, to opravdu nešlo. Museli jsme se spokojit s vystaveným vozem a pohledem do interiéru přes stažená okýnka. Odvážnější, nebo možná drzejší návštěvníci si sáhli na karoserii. Nebylo jich málo, viz zmínka o otiscích na karoserii ve videu.
Tesla Cybertruck budí vášně
Někomu se strašně líbí, jinému připadá strašně ošklivý. Odvážím se tvrdit, že skoro nikdo ho neviděl naživo, protože do minulého týdne nebylo prakticky kde. Cybertruck na mě zapůsobil podobně jako Google Pixel. Na fotkách a videích mně připadal divný až ošklivý, ale když jsem měl možnost ho vidět naživo, dostal mě. Zajímavé je, že Cybertruck je hrozně citlivý na úhel, pod jakým ho fotíte. V galerii najdete několik velice podobných fotografií, které ale vystavuju záměrně. Krásně demonstrují, proč je třeba tento vůz vidět naživo. Stačí malinko jiný záběr a auto najednou vypadá o třetinu kratší.
Tohle auto má koule. Je obrovské a vlastně není. Je dlouhé, ale z některých SUV mám pocit, že jsou větší. Zdůrazňuji, že se bavíme o pocitu. Když stojíte před Cybertruckem, vypadá neforemný a neohrabaný. Zboku ale najednou působí mnohem ladnějším dojmem a zezadu je skoro obyčejný. Je mimořádný ostrými hranami, což je zrovna jedna z hlavních překážek homologace v EU. Když tohle auto srazí chodce, nebude to hezká podívaná. Co na tom, že díky mnoha senzorům a pokročilé umělé inteligenci je sražení chodce spíše akademická otázka. Kdyby to zachránilo jen jeden život…
Pravdou ale je, že tohle auto není navržené pro evropská města. Je velké. Na výšku vlastně ani ne, v podzemních garážích by asi neměl problém. Problém by byla délka, pokud by se pokusil zaparkovat třeba v brněnském Domini parku. Kdo neznáte, stěny točité výjezdové cesty jsou pomalované čarami všech možných barev, protože vytočit se tam má problém i Fiat Punto. A Cybertruck je o metr delší, než Superb!
Je to o emocích
O Cybertrucku mohu mluvit bohužel jen v pocitové rovině. Můžu tu napsat specifikace a samozřejmě to udělám, ale to jsou nicneříkající parametry. Je to něco jako když vám napíšu recept na hraběnčiny řezy od mé maminky, a když vám je dám ochutnat.
Tohle auto má určitě spoustu nedostatků a nepraktických vlastností. Je velké, to jsem už psal několikrát. To nemusí vadit v Americe, ale v Evropě to je komplikace. Je těžké. Těžké tak, že když do něho nasednou čtyři chlapi mé hmotnosti, dostanete se na hranici řidičského oprávnění skupiny B, protože jste na 3500kg. Má konstrukci, která je nebezpečná chodcům. Podle zkušenosti prvních majitelů má problémy – poruchy stěrače, díly nelícují. Nerezavějící ocel rezaví – stačí dost rychle nevyčistit znečištění od ptáků, hmyzu nebo rostlin. Ale když kolem vás projede, budete si to pamatovat.
Komentáře (0)
Přidat komentář