Telegram a terorismus: osud bezpečného “kecálka” visí na vlásku
- Články
- Karel Kilián
- 19.11.2015
- 24
Zatímco v dlaních lékaře je skalpel zpravidla užitečným nástrojem, v rukách zločince se může proměnit ve vražednou zbraň. Právě tato metafora poměrně přesně odráží aktuální dění kolem bezpečného komunikátoru Telegram. Média totiž tvrdí, že služba Pavla Durova je používána členy radikální islámské teroristické organizace Islámský stát ke komunikaci a plánování útoků. Tato skutečnost pochopitelně nemohla zůstat stranou pozornosti příliš dlouho.
Patrně nemusíme připomínat, že v noci z 13. na 14. listopadu došlo ve francouzském hlavním městě k sérii tragických teroristických útoků, které si vyžádaly desítky obětí. Francouzský prezident Francois Hollande vyhlásil třídenní národní smutek, sociální síť Facebook přišla s možností úpravy avatarů pomocí filtru v barvách francouzské vlajky a umožnila těm, kdož se nacházeli v Paříži, aby mohli snadno informovat, že jsou v bezpečí a nebyli během útoků zraněni. Na druhé straně hackeři ze skupiny Anonymous přísahali pomstu Islámskému státu, což uvedli ve videu na serveru YouTube.
Čím je vinen Telegram?
Tisková agentura RIA Novosti informovala, že Duma – dolní komora Federálního shromáždění Ruské federace – požádala ředitele Federální bezpečnostní služby Alexandra Bortnikova, aby zvážil omezení přístupu pro ruské uživatele Telegramu, pokud se potvrdí informace o použití této aplikace teroristy z Islámského státu.
“Podle informací, které se objevily v ruských médiích, je komunikační aplikace Telegram široce používaná pro účely propagandy Islámského státu,” uvádí se v prohlášení prvního zástupce vedoucího ústavního výboru Dumy Alexandera Ageeva. Poslanec dodal, že Telegram je používán k šíření textů, fotografií a videí s extremistickým obsahem, jakož i pro nábor ruských občanů do řad Islámského státu.
Autor dokumentu dále konstatuje známý fakt, že veškerá komunikace skrze Telegram je automaticky zabezpečována několika stupni šifrování a obsah tak není přístupný státním orgánům. Z tohoto důvodu je aplikace vhodná pro teroristy, kteří ji měli používat ke koordinaci nedávných útoků v Paříži dne 13. listopadu.
Ageev dále žádá šéfa bezpečnostní služby o prověření těchto informací a zvážení omezení přístupu na území Ruska. Takový krok by přitom nepovažoval za porušení práv a svobod občanů, ani za omezení svobody slova – argumentuje přitom skutečností, že v zemi je dostupná řada jiných komunikačních aplikací a sociálních sítí, které dodržují zákony (jinými slovy: jsou kontrolovatelné ze strany příslušných bezpečnostních služeb).
Uživatelé se bouří
Návrh se prakticky okamžitě setkal s kritikou veřejného ochránce práv Dmitryho Marinicheva. “Přijít s omezující opatřeními spočívajícími v zákazu služby – to není seriózní. S podobnou logikou lze určit, jaké telefony používají teroristé, a zakázat používání takového modelu telefonu v určité oblasti. Takto to nemůžeme dělat.” Je přesvědčen, že je nepřijatelné, aby došlo k omezení nástroje používaného “v 99 % slušnými lidmi, dodržujícími zákony.” Řešení tohoto problému vidí v zavedení vnitřních kontrolních systémů Telegramu v případě konkrétních jednotlivců, kteří porušují zákon. Poznamenal, že bezpečnostní služby by měly mít přístup ke zdrojům na svém území.
Stranou dění nezůstal ani zakladatel Telegramu Pavel Durov, který na svém profilu na ruské sociální síti VKontakte navrhl zakázat slova.
“Nerozumím tomu, zda si (Ageev) skutečně myslí, že zákaz komunikační aplikace pošle do kolen globální terorismus.” konstatuje jeden z uživatelů. “Navrhuji zakázat porody. Z dětí totiž mohou vyrůst teroristé.” ironicky navrhuje další.
Svět Androida komentuje
Ani ruský web Hi-Tech, který o dění kolem Telegramu informoval, nejde v tomto tématu více do hloubky. Zatímco návrh poslance je postaven na principu kolektivní viny, tedy stylem “Když to používají teroristé (a my do toho nevidíme), tak to nebude používat nikdo!”, veřejný ochránce práv se dostal do poněkud kontroverzní pozice. Jeho komentář sice na jedné straně oponuje, že zákaz komunikátoru není vhodným řešením, nicméně takřka jedním dechem dodávám, že by tato platforma byla akceptovatelná, pokud by byla přístupná pro státní bezpečnostní služby (byť jen “v případě konkrétních jednotlivců, kteří porušují zákon”).
Telegram přitom staví svou výjimečnost (a také svůj marketing) právě na bezpečnosti nejen před zvědavci, ale též před autoritami, které mohou standardně sledovat prakticky jakoukoli textovou, hlasovou a video komunikaci takřka jakékoli služby. Až dosud mohli uživatelé Telegramu jen věřit, že ve svých systémech nemá “zadní vrátka” pro bezpečnostní služby, nicméně jestliže snaha zakázat tuto platformu stojí na reálných základech, pak by to znamenalo, že autoři službu opravdu nijak nekompromitovali.
Přístup státních bezpečnostních služeb ke komunikaci, včetně údajně bezpečných platforem, začal být vyžadován především po teroristických útocích v New Yorku 11. září 2001. S každým následným zločinem tohoto typu pak míra omezování soukromí roste se zdůvodněním, že se jedná o opatření ve prospěch všeobecné bezpečnosti a boje proti terorismu. Například čeští mobilní operátoři jsou ze zákona povinni uchovávat po dobu půl roku “provozní a lokalizační údaje” svých zákazníků s tím, že tato data musí poskytnout například policii, Bezpečnostní informační službě a vojenskému zpravodajství.
Provozními a lokalizačními údaji jsou podle §97 odstavce 3 Zákona o elektronických komunikacích “zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace.”
Podobně cloudová úložiště, slibující bezpečnost a šifrování dat svých zákazníků, často přímo v podmínkách uvádějí, že mohou poskytnout přístup “oprávněným orgánům” – tedy přinejmenším naznačují, že i k šifrovaným datům se dá dostat ještě jiným způsobem, než pouze ze strany uživatele.
Uvidíme, jak nakonec celá kauza dopadne. Základní možnosti jsou v podstatě dvě: buď Pavel Durov začne spolupracovat se státními orgány, a podobně jako mnozí provozovatelé před ním i on jim poskytne přístup k datům své služby, nebo si stát vymůže – pod nejrůznějšími záminkami – ukončení Telegramu v této podobě. Uvidíme, zda v tomto případě zvítězí snaha o zachování osobní svobody, nebo boj proti globálnímu terorismu.
Kde stáhnout Telegram?
Aplikaci Telegram lze zdarma stáhnout z Obchodu Play, kde má průměrné hodnocení 4,2. Program si dosud nainstalovalo více než padesát milionů uživatelů. K dispozici jsou také programy pro iOS, Windows Phone, Windows, Mac OS a webové prohlížeče.
Zdroj: Hi-Tech.
Karel Kilián je zkušený technický redaktor a copywriter s bohatou praxí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jeho kariéra začala na pozici prodavače, odkud postupně… více o autorovi
Komentáře (24)
Přidat komentář