Změna času nám opět rozhodí biorytmus, energie už nám neušetří. A co na to mobily?

• První návrh na změnu času vznikl už v 18. století
• Skončení střídání se dočkáme nejdříve za 2 roky
  
• Řada iniciativ upozorňuje na negativní vliv na naše zdraví

Už je to tady zase. Během posledního říjnového víkendu dojde ke změně času, a to konkrétně k posunu o hodinu nazpět. Ráno si díky tomu můžeme o hodinku přispat a večer se nám teoreticky o hodinu prodlouží. Ve skutečnosti je ale střídání letního a zimního času většině lidí k vzteku.

Střídání času v průběhu historie

První myšlenka na posun času se objevila už v 18. století a jejím duchovním otcem byl státník a diplomat Benjamin Franklin. Toho napadlo, že když se čas vhodně posune, ušetřili by lidé za svíčky. Tehdy šlo o bláznivý nápad, který se neuskutečnil. Ale stalo se to už na začátku 20. století.

Během první světové války přišla i energetická krize – dodávky uhlí se opožďovaly a lidé ani továrny neměli často čím topit nebo svítit. Mělo jim pomoci právě posunutí času o 1 hodinu, které zajistilo dostatek přirozeného světla na práci. První k němu přistoupilo Německo a hned vzápětí i Rakousko-Uhersko. A to v roce 1916.

Na území Československa pak začali střídání zimního a letního času vyžadovat nacisté po okupaci, a to od roku 1940. Ve stejné době bylo střídání zavedeno i v dalších zemích – Francii, Nizozemsku nebo Polsku. Po válce Čechoslováci zůstali jen u letního času a po roce 1949 byl zaveden naopak pouze zimní čas. Každý stát si v té době o střídání času rozhodoval po svém a žádné společné posuny neexistovaly.

Na našem území bylo střídání času znovuobnoveno až 1. dubna 1979. Důvodem byla opět velká energetická krize a snaha zajistit denní světlo na většinu pracovní doby bez nutnosti spoléhat se na uhlí. Příčinou byl hlavně pověstný Silvestr 1978, kdy lidé vyráželi na oslavy nalehko, jelikož panovaly teploty okolo 10 až 15 stupňů Celsia. Začalo se ale prudce ochlazovat a další den už bylo na noha místech republiky neuvěřitelných -20 stupňů Celsia. Chlad Československo svíral po celý měsíc a vázly i dodávky uhlí.

Střídání u nás trvá dodnes a k drobné úpravě došlo pouze v roce 1996. Tehdy se Česká republika přidala k ostatním státům EU, kde trval letní čas 7 měsíců a zimní jen 5 měsíců (u nás to předtím bylo 6:6). A v posledních letech se evropští politici neustále dohadují, jestli střídání zrušit, jestli dát každému státu volnost zařídit si to po svém – nebo který čas si jednotně ponechat.

Přizpůsobení moderních technologií změně času

O posunu času se vždy hojně předem píše, informuje nás o tom televize a vidíme to napsané i ve stolním kalendáři. Spousta z nás ale v tomto ohledu spoléhá na moderní technologie. A zejména na to, že náš mobil si čas posune sám, bez našeho přičinění – a podle něj si pak následně přesně nařídíme i všechny analogové a digitální hodiny v domě nebo třeba v autě.

Majitelé mobilů mohou být úplně v klidu a posun času nemusí řešit. Pokud tedy v mobilu nemají zakázanou automatickou aktualizaci času a data. Tu je potřeba mít aktivní – a úplně to stačí, aby v noci z 26. na 27. října poskočil digitální čas z 2:59 na 2:00. Tato funkce je skvělá v tom, že čas kontroluje průběžně a mobil se vám tak nikdy nemůže předcházet nebo opožďovat.

Pozitivní zprávou je, že zároveň dojde k přenastavení i u budíků nebo v kalendáři. Pro cestovatele je vhodné nastavit si i automatické časové pásmo, které vám samovolně přenastaví systémový čas v mobilu, a to včetně střídání letního a zimního času v jiných končinách světa. Nepotřebuje k tomu ani internet – stačí mu připojení k mobilní síti operátora.

Ve svém mobilu si vše můžete překontrolovat následovně:

• Přejděte do Nastavení.
• Vyberte možnost Obecná správa.
• Zvolte položku Datum a čas.
• A ujistěte se, že je automatická aktualizace času a data zapnutá.

Změna času a chytré hodinky/náramky

A jak je to u chytrých hodinek nebo třeba fitness náramků? Ty mají sice spoustu skvělých funkcí, ale čas je u nich přece jen zásadní. Teoreticky by se vám měly také automaticky přeřídit. Pokud se to nestane, je snadné to napravit.

Základem je totiž mít chytré hodiny nebo fitness náramek (či jinou nositelnou elektroniku) synchronizované s mobilním telefonem. Jakmile se změní čas na něm, dojde k posunu i na nich. A máte vyřešeno. Pokud se čas neposune, tak je vhodné přes mobil podle návodu výše překontrolovat, jestli máte zapnutou automatickou aktualizaci času a data – a případně ji aktivovat.

Kdy už to skončí?

Veškeré naše chytrá elektronika, ale třeba i notebooky, stolní počítače, tlačítkové telefony a tak dále se dokáže sama přizpůsobit střídání času. Naštěstí tak nemusíme přenastavovat každý přístroj zvlášť. Ale i tak si každého půl roku spousta lidí klade jedinou otázku – kdy už to skončí?

Mnozí odborníci tvrdí, že změna času není přirozená. Má prý negativní vliv na naši psychiku, rozhodí nám biorytmus a v den změny času údajně přibývá i infarktů a dopravních nehod. Tvrdí to aspoň různé iniciativy, které bojují za ukončení střídání času.

O tom, že by nám zimní nebo letní čas nějakých způsobem ušetřili peníze za energie, také už dnes nemůže být příliš řeč. Členské státy Evropské unie se ale ne a ne shodnout, jestli střídání zrušit nebo ho ponechat. Teoreticky by mohlo skončit v roce 2026. Přitom je úsměvné, že debaty na toto téma bezvýsledně probíhají už tolik let a nemají ještě řešení.

Například Ukrajina nám všem letos vytřela zrak – v létě tam došlo ke změně zákona, nastavila si zimní čas jako ten standardní a letos tak hodiny posouvá naposledy.

Co si myslíte o střídání letního a zimního času?

Zdroj: Pixabay, Euronews, Time and Date