Jak fotit mobilem? #2: Expozice

Android novinky na Redditu. Klikni a sleduj!

reklama

• Fotografie by měla být nejen ostrá, ale i správně exponovaná
• Stíny i světlé oblasti by měly pokud možno obsahovat kresbu
• Automatika někdy potřebuje pomoct a já vám ukážu, jak na to

Minule jsme si v seriálu Jak fotit mobilem povídali o tom, jak zařídit, aby byla fotka ostrá. Dnes se podíváme na expozici.

Nezávislé Android novinky na WhatsAppu. Stačí kliknout a odebírat

reklama

Expozice

Přesně řečeno, expozice je doba osvitu filmu nebo v našem případě senzoru. V praxi se nepřesně používá pro expoziční hodnotu (EV), což je výsledek toho, jak dlouho probíhá osvit, jaká je nastavená citlivost a jaká je clonové číslo (N).

EV = 2log2N – log2t

Brrrr, fuuuuj, co to je, matika?! Ano, ale není to tak zlé, jak to vypadá na první pohled. Tenhle hnusný vzoreček se nám snaží říct, že fotka je tím světlejší, čím vyšší je clonové číslo a tím tmavší, čím kratší je čas. Ten vzoreček platí pro hodnotu ISO 100. ISO je už naštěstí lineální, takže pokud zdvojnásobíme ISO, zdvojnásobí se i EV. Pozor, se zvyšující se hodnotou ISO se zvyšuje i šum.

Pozn.: expozice se měří na záporné logaritmické stupnici a nižší číslo znamená světlejší fotku. Holt nám to ti fyzikové vůbec nekomplikují, co?

Co se myslí tím posunem clonového čísla? Clonové číslo je poměr velikosti čočky a ohniskové vzdálenosti. A protože se pracuje s průměrem čočky, jedná se o plochu a je třeba skákat po mocninách dvou. Pokud jako základ vezmeme např. světelnost 1.8, tak posun o jednu hodnotu je asi 2.5. Vždy se násobí hodnotou √2 (= 1.4). V praxi se zaokrouhluje a používá se následující řada základních hodnot: 1.0, 1.4, 2.0, 2.8, 4.0, 5.6, 8, 11, 16, 22, 32, 45.

Tento Samsung má fotit ještě lépe než Galaxy S24 Ultra. Vyjde už zítra!

Zprávičky Adam Kurfürst

Příklad závislosti času na cloně při stálé hodnotě ISO:

Příklad závislosti času na hodnotě ISO při stálé cloně:

Jak fotit mobilem, aby byla expozice správně?

Dobrá zpráva je, že dnešní fotoaparáty mají velmi pokročilou automatiku a expoziční hodnoty nastaví za vás. Ale ne vždy se to podaří dokonale.

Histogram

Ajaj, další pojem, který jsem ještě nevysvětlil?

Na ose x je jas, na ose y je zastoupení daného jasu na obrázku. Když je hodnota vysoká, je tam hodně bodů právě takového jasu.

Histogram mívá jeden nebo více vrcholů. Vrchol v levé části znamená, že je na fotce hodně tmavých bodů, pravá část značí světlé body. Ideální histogram má vrcholy mezi krajními hodnotami. Pokud je vlevo nebo vpravo strmá čára úplně na kraji histogramu, znamená to, že snímek je podexponován (vlevo) nebo přeexponován (vpravo).

Správně exponovaná fotka, histogram se jen lehce dotýká okrajů

Správně exponovaná fotka, histogram sice naráží vpravo, ale to je dáno rozsahem senzoru. Cenou za to je ztráta kresby v oblacích.

Histogram je natlačený doleva a zároveň doprava. Přesto je to správně, protože se jedná o tmavou scénu se světlými prvky

Co se s tím dá dělat? Chybějící jasy jde celkem snadno opravit v aspoň trochu lepším grafickém editoru, ale oblasti bez kresby už běžně zachránit nelze (fotografové se teď chytají za hlavy a křičí na mě: RAW!!! a mají pravdu, ale to je mimo rozsah tohoto článku).

Zde je fotka, kterou fotila dcera. Exponovala na krajinu ve stínu, takže automatika fotku přeexponovala. Posunem černého bodu se zachránila krajina, ale obloha už je nenávratně ztracená.

Dobrá, spousta teorie, ale jak tedy zařídit, aby byla fotka exponovaná správně?
Doporučuju nejdřív zkusit automatiku. Dneska je na tom opravdu dost dobře a běžné scény vyhodnocuje bez problémů. Nové modely dokonce poznají, co fotíte (říká se tomu AI – umělá inteligence), a když takový mobil pozná, že fotíte noční fotku, nepoužije tupou automatiku, která by fotku přeexponovala, ale upraví nastavení tak, aby zůstala zachována atmosféra noční scény.

Diskutuj o novinkách, sdílej tipy – přidej se k Android nadšencům!

reklama

Korekce expozice

Pokud automatika selhává, můžeme jí pomoct. I v automatickém režimu máme k dispozici korekci expozice. To je potřeba hlavně pokud fotíme scénu s velkým rozsahem jasů. Třeba vánoční stromeček ve tmě, ale s rozsvícenými světýlky. Automatika nastaví hodnoty tak, že vypadá jako by byl ve dne, to ale nechceme. Pak máme dvě možnosti:

• Klepneme na displeji na místo, podle kterého chceme vyhodnotit expozici (na toto místo se ale i zaostří!)
• Použijeme korekci expozice a stáhneme ji v tomto případě dolů. Korekci expozice zobrazíme tak, že prst podržíme chvíli na displeji.
• Pokud potřebujeme překomponovat, můžeme aktuální nastavení expozice uzamknout kliknutím na ikonu zámku

Korekce expozice

Jaké jsou typické scény, kdy automatika selhává? (toto se nemusí týkat mobilů s umělou inteligencí a rozpoznáním scény)

Proč automatika selhává u scén s velkým rozsahem je celkem pochopitelné, ale proč se jí nedaří bílá kočka na sněhu? Automatika totiž předpokládá ideální histogram, který má většinu jasů někde uprostřed. A pokud je na scéně drtivá většina oblastí hodně jasných, posune je trochu do tmavších hodnot, k šedé. To samé u černé kočky v tunelu, automatika posune scénu do světlejší. To je fajn, pokud chceme zachytit kresbu, ale atmosféra scény jde do háje.

WhatsApp si zahrává s ohněm, ale já budu nadšený, pokud tuhle změnu prosadí

Zprávičky Adam Kurfürst

HDR a jiná vylepšení fotky

To je také důvod, proč nemám rád HDR. To je postup, kdy se automaticky přizpůsobují tmavá a světlá místa tak, aby neztratila kresbu. Jenže se tím ztrácí atmosféra scény, hlavně u nočních fotek, které pak vypadají jako focené ve dne.

Podobného efektu můžete dosáhnout aktivováním optimalizace či umělé inteligence nebo podobně nazvaných funkcí u vašeho mobilu. Někdy to pomůže, někdy spíše situaci zhorší.

U mého telefonu si můžu někdy vybrat mezi neostrou fotkou se šumem nebo přebarvičkovanou a projasněnou fotkou, která je na pohled ňuňu, ale nemá s realitou moc společného. Jak je ostatně vidět u fotek výše, když jsem optimalizaci vypnul, je fotka dost tmavá a hlavně neproběhlo odšumení ve stínech, ale když jsem optimalizaci zapnul, projasnily se stíny až moc. Takto to tam opravdu nevypadalo.

Pozn. Pokud vás to zajímá, fotografie byly pořízeny ve vodojemech na Žlutém kopci v Brně, srdečně doporučuju návštěvu.

Přepaly

Proč vlastně dochází k přepalům a co to je ten přepal? Představte si buňku senzoru jako kbelík a světlo (fotony) jako kapky vody. Fotony dopadají na senzor a tím v něm vyvolávají elektrický náboj, stejně jako voda prší do kbelíku a tím ho plní.  Pokud necháme dopadat fotony na senzor nebo vodu do kbelíku moc dlouho, dosáhne se maximálního náboje, za který už senzor neumí jít – a kbelík přeteče. Cokoliv do něho spadne dál, už nejde změřit, museli bychom použít větší kbelík. (Hladina vody je ekvivalent náboje a jejich hodnota odpovídá jasu pro daný bod obrazu).

Decentralizované a nezávislé Android novinky na Mastodon. Vyzkoušej

reklama

Při focení pomocí času a clony zajišťujeme, aby na senzor dopadlo tak akorát světla. Když ho je málo, bod bude pořád vyhodnocen jako černý. Když moc, tak i body, které mají být třeba světlé, budou vyhodnoceny jako maximální jas a dojde ke ztrátě kresby v takových oblastech. Je to ještě komplikované tím, že se zvlášť vyhodnocuje červená, modrá a zelená, takže u fotky růže můžete mít ztrátu kresbu na květu, ale listy budou ještě v pořádku. To je dáno různou citlivostí senzoru na různé barvy.

Závěr

V drtivé většině případů stačí u dnešních moderních mobilů prostě stisknout spoušť a ono to nějak dopadne. Vzhledem k tomu, že podstatná část fotografií končí na sociálních sítích, které kvalitu degradují, dalo by se nad tím mávnout rukou. Pokud ale chcete něco vyfotit pořádně i se zachováním atmosféry, je dobré znát aspoň základy z tohoto článku.

Předchozí díly

#1 Ostrost
#2 Expozice
#3 Barvy
#4 Makro pěkně zblízka
#5 V jeskyni bez blesku
#6 Zoom

Máte raději HDR nebo reálně vypadající fotky?

Zdroj: Wikipedie