Nahradí AI avataři lidi při výzkumu veřejného mínění? Jejich odpovědi jsou často lepší
Jana Skálová
- Vědci využili GPT-4o k simulaci výzkumu veřejného mínění
- Vytvořili 1 000 AI avatarů podle skutečných lidí
- Odpovědi AI byly velmi podobné lidským
Výzkumy veřejného mínění jsou zajímavou sociologickou sondou do myšlení naší společnosti. Významné jsou nejen před volbami, ale ledacos nám napoví i o smýšlení lidí o důležitých věcech týkajících se života nás všech. Teď se ale ukázalo, že brzy by lidé mohli být nahrazeni umělou inteligencí.
Tým vědců ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii se rozhodl podrobit model GPT-4o od OpenAI zajímavému experimentu. Nejprve ho využili jakožto výzkumníka v sociologickém výzkumu veřejného mínění. Nechali ho pokládat otázky 1 052 pečlivě vybraným respondentům z USA, přičemž měl pozměňovat předpřipravené otázky i v návaznosti na odpovědi lidí. Každý rozhovor trval přibližně 2 hodiny a zahrnoval nejrůznější otázky na názory lidí.
Už jen to vědcům potvrdilo jeden z jejich předpokladů – namísto reálného člověka by výzkum mohl klidně provádět chatbot. Právě model GPT-4o už je toho schopný velmi dobře. A tak se pokusili zjistit, jestli to jde i opačně.
Odpovědi lidí nebo AI? Je to jedno
Vědci vzali soubor všech odpovědí, nahráli je do téhož modelu AI a požádali ho, aby napodobil každého z respondentů. Vytvořili tak více než 1 000 AI avatarů, kteří svými názory a smýšlením odpovídali svým reálným předobrazům. Podstatné je ale zmínit, že vzorek populace byl už předem pečlivě vybrán tak, aby reprezentoval různé myšlenkové směry, postoje, názory atd. A aby tedy mohl být použit do podobných výzkumů veřejného mínění.
Následně si vědci zahráli na tazatele a pokládali AI avatarům různé otázky, hráli s nimi ekonomické hry, dali jim test osobnosti a tak dále. Totéž už na začátku podstoupili i reální lidé.
Adam Kurfürst
Výsledkem bylo porovnávání výsledků lidí a AI. Pro ověření se přitom vše po 14 dnech opakovalo. Zajímavé bylo, že AI podávala velmi podobné výkony jako lidé. A co vědce potěšilo ještě víc, bylo, že umělá inteligence neměnila názor, zatímco mnoho živých respondentů to během oněch 2 týdnů udělalo. Což je pro zpracování dat a určení jejich platnosti ideální stav.
Právě díky tomu by umělá inteligence vědcům do budoucna mohla posloužit ke zjišťování různých odpovědí na důležité otázky. Třeba i k výzkumu veřejného mínění, při němž by se už vůbec nebavili s lidmi, ale jen s počítačem.
Jestli by to bylo dobře nebo špatně, je velkou otázkou. A vědci se kvůli nastaveným etickým hranicím dál ani nepouštěli.
Nahradí jednou AI reálné lidi při výzkumu veřejného mínění?
Zdroj: Decrypt, NewScientist
Libor Foltýnek
Komentáře (2)
Přidat komentář