Proč (ne)rootnout telefon s Androidem? [brainstorming]
- Články
- Karel Kilián
- 4.11.2014
- 59
Rootnout, či nerootnout telefon s Androidem? To je otázka, kterou dříve či později začne řešit asi každý pokročilejší uživatel. Existují důvody pro i proti. Asi nejzásadnějším argumentem proti získání práv roota je možná ztráta záruky, kterou někteří výrobci a prodejci “vyhrožují”. Naopak pro hovoří celá řada operací, které bez rootnutí telefonu či tabletu prostě nelze provést – například kompletní záloha aplikací i s jejich daty a následná obnova. O užitečnosti práv roota svědčí i několik desítek aplikací, které jsme si představili v rámci cyklu Nejlepší aplikace pro rootnuté telefony.
Redakční brainstorming
Redaktoři našeho portálu se sešli a společně popřemýšleli nad otázkou z nadpisu tohoto článku: tedy proč rootnout, nebo naopak nerootnout telefon s Androidem? Pojďme se podívat na redakční brainstorming na toto téma.
Karel Kilián konstatuje: “Root je jednou z prvních operací, kterou provádím na každém svém zařízení s Androidem. Hlavním důvodem jsou možnosti a funkce, které mi operační systém sám o sobě nenabízí, ba dokonce jim často i brání. Potřebuji práva roota k tomu, abych mohl provést zálohu aplikací pomocí nástroje Titanium Backup. Dalším důvodem, proč rootuji telefony i tablety, je instalace alternativní recovery (na Samsungu Galaxy S3 jsem používal ClockworkMod), ze které pak mohu provádět kompletní zálohu a obnovu systému, nebo flashovat alternativní ROMky. Smutné je, že i k nastavení přesného času podle NTP serveru (používám k těmto účelům aplikaci ClockSync) vyžaduje práva roota.
Root se hodí také pro laborování se systémem – k tomu, abych například mohl vyzkoušet nejnovější aplikace z Androidu 5.0 Lollipop, musím mít přístup k systémovým složkám, a to bez rootu prostě nejde.
Naposledy se mi práva roota hodila, když mi na telefonu “odešlo” prostřední hardwarové tlačítko, které jsem alternoval aplikací Button Savior. I tento program ke své činnosti vyžaduje root.
Posledním důvodem, proč rootovat, je pro mne samotný pocit, že to jde a já mohu mít kompletní kontrolu nad celým systémem.
Aktuálně jsem novopečeným majitelem Sony Xperia Z3. Je to báječný telefon s pěkně vyladěným uživatelským prostředím, které mě svým provedením rozhodně neirituje tak, jako grafické nadstavby jiných výrobců. Na tomto mobilu jsem root ještě neprováděl, neboť podle dostupných informací odemčení bootloaderu vede ke zhoršení kvality fotografií (viz aktualita Honzy Dolejše Sony Xperia Z3 (Compact): Odemčení bootloaderu zhoršuje kvalitu fotoaparátu), což by s ohledem na to, jak pěkně “zet trojka” fotí, byla docela škoda.”
Podobným vývojem prošel také Honza Dolejš, který říká: “Paradoxně patřím mezi uživatele, kteří s ROOTem začínali – můj první telefon s Androidem byl HTC HD2, na kterém byl robotí systém naportován rovnou s ROOTem. Postupem času jsem přešel na HTC One X+, který jsem asi po měsíci rootnul, abych mohl nahrát jinou ROM, kernel a další vychytávky. ROOT mi v tomto případě pomohl docílit větší výdrže baterie (kernel), probouzení posunem prstů po senzorových tlačítkách a dalších vychytávek v systému (lepší notifikační lišta, PhotoSphere atp.). Tohoto kroku jsem rozhodně nelitoval.
Můj současný telefon má již ROOT v sobě od výroby (Xiaomi Mi3), takže také využívám jeho výhody. Postupem času jsem ale zjistil, že když testuji některý z redakčních telefonů, kde ROOT samozřejmě není, nic mi nechybí. V současné době se tedy bez ROOTu hravě obejdu, i když jím můj současný telefon disponuje. Z hlavy mě nyní nenapadá aplikace či modul, který by vyžadoval práva ROOT, a já jen nutně potřeboval. V případě tabletu Asus TF300T jsem ROOT také absolvoval kvůli tomu, že jsem do něj nahrál novou ROM. Do té doby jsem jej používal bez ROOTu a žádný problémy. Myslím si, že pro uživatele jako jsem já, je ROOT zbytečným rizikem ztráty záruky.”
Korektor Tomáš Filip se přidal se svým názorem: “Já root dlouho odkládal. Jelikož znám ale OS obecně jako takový a nejsem důvěřivý člověk k úložištím, tak jsem zvyklý vše zálohovat (už naučen ze Symbianu, potažmo Windows atd.) No a právě nejlepší “zálohovač” aplikací a jejich dat – Titanium Backup – vyžaduje práva root. Aplikací, co vyžadují tato nejvyšší práva je hromada a mnoho z nich není možno nahradit neroot verzí, protože to prostě a jednoduše ve své podstatě omezení nelze. Ku příkladu Xposed Installer a k němu různé doplňky, jako GravityBox nebo ScreenFilter, či další jednosečné prográmky, třeba pro vypnutí otravného zvuku “závěrky” fotoaparátu. Funkci telefonu už si snad ani neumím představit bez možnosti úpravy práv jednotlivých aplikací (XPrivacy) či správy recieverů (Autorun Manager).
Ovšem například právě poslední dvě zmíněné aplikace jsou “nebezpečné” v tom případě, pokud si člověk hraje tam, kde nemá, jako se to nedávno stalo mě – systémové aplikace. Takže to, že jsou v drtivé většině implicitně práva root zamítnuta, chápu. Řešení vidím v možnosti povolení práv root se správcem práv a oprávnění doinstalovaných aplikací implementovaným přímo do OS. Přesně tak to řeší Xiaomi a myslím, že je to nejschůdnější varianta – vyhoví přitom všem. Kdo o rootu nemá páru, ani o nich nemusí nic vědět a potřebovat je. Kdo je potřebuje/chce, ví kde je hledat a co s ním.
Pro obyčejného uživatele je ale root dle mého názoru naprosto zbytečný.”
Jirka Pernica by se sice bez rootnutí obešel, kdyby nepotřeboval některé funkce, jež bez nejvyšších oprávnění nefungují. “Já root k životu ani tak nepotřebuji. Nyní ovšem používám aplikaci určenou k nahrávání obrazovky, která práva root vyžaduje. Dalším důvodem, proč si rootnout telefon, může být instalace pluginů přes Xposed Framework. Například nedávno recenzovaný Gravity box (viz článek GravityBox – přizpůsobte si Android k nepoznání) nabízí spoustu možností, jak si upravit prostředí Androidu. Těchto modulů je ale o mnoho více. Nyní otázka rootu a záruky. Podle vlastní zkušenosti – dvakrát reklamovaný rootnutý telefon byl pokaždé navrácen ze servisu a opraven. Proto když si nyní koupím nový telefon, bez váhání jej rootnu a na záruku nehledím. Ve skrytu duše totiž stále doufám, že i kdyby se s telefonem něco stalo, tak mi jej servis bez řečí příjme :).”
Souhrn
Pokud bychom výše řečené shrnuli do bodů, pak můžeme konstatovat, že pro rootnutí hovoří:
- Přístup k možnostem a funkcím, které Android nenabízí, nebo v přístupu k nim dokonce brání.
- Záloha systému a aplikací (nejčastěji Titanium Backup).
- Úpravy systému nad rámec běžného nastavení (např. Xposed Framework).
- Možnost instalace alternativní recovery a ROMek.
- Pocit, že uživatel má absolutní kontrolu a moc nad systémem.
Naopak jako argumenty proti rootnutí jsou:
- Obavy z možné ztráty záruky.
- U některých zařízení zhoršení funkcí (Xperia Z3 – horší kvalita fotek).
- Rizika vyplývající z nezkušenosti uživatelů.
- Často komplikovaný postup s rizikem “bricknutí” zařízení.
Co na to naši čtenáři?
Co by to bylo za brainstorming, kdybychom názorovou bouři nechali za dveřmi redakce?! Pojďme tedy do diskuze pod článkem, kde vy, naši čtenáři, můžete konfrontovat své názory s redaktory našeho portálu!
Pokud své telefony rootujete, zkuste uvést hlavní důvody, které vás k tomuto kroku vedou. Ideálně zmiňte aplikace, jež používáte a potřebují ke svému běhu práva roota. Podívejte se například do nastavení aplikace SuperUser/SuperSU, kterým programům jste udělili oprávnění, a popište proč. Můžete se také zamyslet nad tím, zda by nešlo téhož výsledku dosáhnout i bez rootu. Pokud naopak nerootujete, zkuste předložit své argumenty. Bojíte se ztráty záruky (případně setkali jste se někdy s tím, že by servis či prodejce záruku neuznal kvůli rootnutí)? Nebo máte jiné důvody? Nezaujaly vás možnosti, které root přináší?
Sejde-li se dostatek názorů, pak ty nejzajímavější a nejpřínosnější připravíme do samostatného článku.
Karel Kilián je zkušený technický redaktor a copywriter s bohatou praxí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jeho kariéra začala na pozici prodavače, odkud postupně… více o autorovi
Komentáře (59)
Přidat komentář