Recenze: Samsung Galaxy S III (GT-I9300) - Pán Androidů

Samsung Galaxy S III se stal fenoménem dlouho předtím, než byl oficiálně představen. Jak obstála nová vlajková loď korejského výrobce v našem podrobném testu? Čím překoná konkurenci a co by mohlo být lepší? Vše, co potřebujete vědět o novém Samsungu, se dozvíte z naší podrobné recenze!

Obsah recenze

• Obsah balení
• Vzhled a dílenské zpracování
• Hardware a displej
• Technologie
• Testy výkonu (benchmarky)
• Herní výkon
• Připojení k počítači
• Konektivita
• GPS
• Baterie a výdrž telefonu
• První spuštění
• Uživatelské prostředí
• Klávesnice
• Kontakty a telefonování
• Fotoaparát a natáčení videa
• Multimédia
• Softwarová výbava
• Příslušenství
• Kdy, kde a za kolik?
• Resumé

Obsah balení

Na testování jsme dostali bílou variantu telefonu, která je dodávána v bílé kartónové krabičce o rozměrech 14,7 x 8 x 5,2 cm. Na čelní straně je pouze decentní černý nápis „Samsung GALAXY S III“, boky jsou prosty jakýchkoli textů či obrázků, najdeme zde pouze čárové kódy a několik nálepek. Na spodní straně jsou vypsány některé údaje ze specifikace zařízení – k těm se ale ještě dostaneme. Po sejmutí víka na nás již čekal samotný telefon, pod ním pak v poněkud netradičně poskládaném prostoru příslušenství, které obnášelo:

• sluchátka v provedení špunty,
• balíček se třemi gumovými špunty různých velikostí, kdyby ty výchozí „nepadly do ucha“,
• datový/nabíjecí USB kabel s USB konektorem na jednom a microUSB na druhém konci,
• cestovní nabíječka s USB konektorem (výstup: 5 V / 1 A)

V krabičce jsme nenašli návod, ani záruční list, nicméně to bylo s největší pravděpodobností způsobeno faktem, že jsme k recenzi dostali předprodejní verzi. Takřka jistě v prodejním balení uvedené propriety chybět nebudou. Z výčtu je zřejmé, že Samsung se, na rozdíl od modelu Galaxy S II, vydal praktičtější cestou nabíječky s oddělitelným kabelem, který kromě nabíjení poslouží také jako datový. Součástí balení není ani paměťová karta, což je ale s ohledem na velikost interní paměti naprosto pochopitelné.

Vzhled a dílenské zpracování

Celý telefon je vyroben údajně z polykarbonátu, což mu zajišťuje rozumnou hmotnost 133 gramů, která je o 17 gramů vyšší než v případě menšího a služebně staršího modelu. Výhoda tohoto provedení je tedy zřejmá, povězme si něco o nevýhodách. V první řadě je to pocit exkluzivity, který v případě Galaxy S III není takový, jak by si telefon s ohledem na cenu, za kterou bude prodáván, zasloužil. Máme-li popsat vizuální a hmatový dojem z hladkého zadního krytu, pak nám jako nejbližší připadá záchodové prkénko. Vroubkované provedení zad Galaxy S II bylo v mnoha směrech praktičtější – nebyly na něm vidět drobné škrábance ani otisky prstů a telefon tolik neklouzal v ruce. Lesklé provedení, připomínající levný plast, se z hlediska příjemnosti nemůže porovnávat ani s pogumovanými zády Galaxy Nexusu. Zadní kryt je možné sejmout zapáčením v oblasti microUSB konektoru, pak zbývá postupně uvolnit šestnáct západek, na kterých záda drží. Opětovné nasazení se neobejde bez „domačkávání“ jednotlivých „pacek“, doprovázené nepříjemnými plastovými zvuky. Přes kompletně plastové provedení je na tom „es trojka“ z hlediska dílenského zpracování dobře – ani při hodně hrubém stisku nikde nic nevrže, neskřípe, zadní kryt se neprohýbá a vše dokonale lícuje. Pomineme-li zmíněný pocit z držení hladkého plastu, musíme konstatovat, že zařízení padne velmi dobře do dlaně. Z velké míry se na tom podílí zaoblení prakticky všech částí těla. Zatímco Galaxy S II můžeme popsat jako kvádr se zaoblenými rohy, S III se v tomto směru výrazně přiblížil Galaxy Nexusu. Telefon se tedy dobře drží, nicméně abyste stáhli notifikační lištu, budete se muset naučit speciální chvat. Jednoduchý není ani stisk ikony v pravém dolním rohu – úhlopříčka displeje 4,8 palců je přeci jen poměrně rozměrná i v mužské dlani. Pravděpodobně tak k provedení mnoha operací budete potřebovat obě ruce. Rozměry telefonu jsou 137 x 71 x 8,6 mm. Novinka tedy přibrala 12 milimetrů na výšku, 5 na šířku je o desetinku milimetru tlustší. Celkově je zařízení o 19 % objemnější a o 12 % těžší než Galaxy S II. Čelní straně samozřejmě dominuje 4,8″ dotykový displej s rozměry 106 x 60 milimetrů, úhlopříčka je tedy 122 milimetrů. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že po stranách je asi 5,5 mm volného místa, nahoře a dole pak cca 1,5 cm, jež jsou použity pro tlačítka, reproduktor, čelní kameru a senzory. Obrazovka je kryta tvrzeným sklem Corning Gorilla Glass 2, byť v oficiálním seznamu produktů s touto ochranou SGS3 zatím nefiguruje. Hrany telefonu nepřevyšují sklo displeje, takže při položení telefonu na stůl bude ležet na obrazovce (u SGS2 hrany mírně přečnívaly nad rovinu displeje, což částečně snižovalo riziko poškrábání). Pod displejem najdeme tlačítka. Samsung se nevydal cestou Galaxy Nexusu se softwarovými tlačítky na obrazovce, ale drží se osvědčeného konceptu své modelové řady Galaxy s prostředním hardwarovým a dvěma senzorovými tlačítky po jeho stranách. Levé senzorové tlačítko vyvolává Menu s kontextovou nabídkou, při dlouhém podržení zobrazí vyhledávání. Mechanická klávesa Domů při běžném stisku způsobí návrat na domovskou obrazovku, dlouhý stisk zobrazí seznam posledních spuštěných aplikací. Ten je ve stylu Androidu 4.0 ICS, takže se nejedná o prostou tabulku se šesticí ikonek pro rychlé přepínání a tlačítko pro přístup ke správci úloh, ale o nabídku se živými náhledy všech spuštěných programů. Toto provedení je sice vizuálně přitažlivější, proti tomu ze staršího modelu se ale zobrazuje o něco pomaleji (cca o půl sekundy). Hardwarová klávesa má jednu podstatnou výhodu: k probuzení telefonu a rozsvícení displeje není nutné používat klávesu pro zapnutí/vypnutí telefonu na boku – zařízení lze probrat z letargie i tímto tlačítkem.

Dlouhým stiskem klávesy Menu vyvoláte seznam běžících aplikací

Ve správci úloh je možné ukončovat běžící programy

Poslední v řadě je tlačítko Zpět, které při dlouhém podržení nenabízí žádnou další funkci. Tradiční klávesovou zkratku Power+Domů pro snadné pořizování snímků obrazovky nahradilo gesto, kdy hřbetem ruky přejedete zleva doprava či opačně po ploše displeje. Toto řešení je originální, jednoduché a, na rozdíl od starého způsobu, nevyžaduje prakticky žádný cvik. Podsvětlení tlačítek řídí senzor okolního světla, v nastavení je možné určit, po jaké době mají tlačítka zhasnout (1,5 sekundy nebo 6 sekund), případně že mají svítit vždy, nebo naopak nikdy. Příjemná je možnost deaktivovat zhasínání displeje v okamžiku, kdy se na něj díváte. Tato funkce sice nefunguje úplně stoprocentně, závisí například na okolních světelných podmínkách, nicméně rozhodně se jedná o praktickou „vychytávku“. Nad displejem najdeme logo výrobce a štěrbinu reproduktoru. Vpravo jsou senzory okolního světla (ten se stará o intenzitu podsvětlení displeje s ohledem na okolní podmínky), přiblížení (zhasíná a zamyká displej při přiložení telefonu k uchu) a optiku předního fotoaparátu respektive kamery pro videohovory. Regulace podsvětlení funguje dobře a rychle – při přechodu ze světla do tmy či naopak se úroveň intenzity změní velmi svižně. Vlevo od reproduktoru se skrývá milé překvapení v podobě notifikační LED, která za normálních okolností není vidět. Všimnete si jí teprve v okamžiku, kdy se poprvé rozsvítí nebo rozbliká. Zvládá modrou, červenou i zelenou barvu, v nastavení pak lze určit, zda má LED svítit při nabíjení, vybité baterii a zmeškané události. Bohužel intenzita LED je poměrně vysoká, takže pokud vám v noci přijde e-mail nebo SMS, dokáže telefon blikáním osvětlovat celou ložnici, což není zrovna příjemné. Na druhou stranu je nutno říci, že u Galaxy S II notifikační dioda poměrně zásadně chyběla. Její zakomponování do SGS3 tedy vnímáme velmi pozitivně, především proto, že není nutné neustále rozsvěcet displej, abyste zjistili, zda nemáte novou SMS, e-mail, či zmeškaný hovor. Nyní se podíváme na to, co pro nás Samsung připravil na hranách telefonu, které jsou obemknuty stříbrným plastovým rámečkem, jež ale ani zdaleka nepřipomíná hliník nebo chrom. Na levé straně je to mírně vystupující kolébkové tlačítko pro nastavení hlasitosti. Během hovoru na něj dosáhnete ukazováčkem (v případě držení v levé ruce palcem), ocenili bychom ale lepší hmatové rozlišení, která část zvyšuje a která snižuje hlasitost. Na spodní hraně čeká na připojení kabelu a/nebo nabíječky standardní microUSB port, dále je zde štěrbina mikrofonu. Samsung si naštěstí uvědomuje, že při velikosti displeje nad čtyři palce není dobrý nápad umísťovat tlačítko pro zapnutí/vypnutí telefonu respektive rozsvícení/zhasnutí displeje na horní hranu, kde by bylo obtížně dostupné, proto ho, stejně jako u SGS2, situoval na pravou hranu, kde je poměrně dobře přístupné. Škoda, že se v tomto mnozí výrobci nepřiučili a tvrdošíjně umísťují toto tlačítko na hůře dostupná místa, zejména na horní hranu vlevo. Dlouhým podržením tohoto tlačítka vyvoláte nabídku čítající:

• zapnutí/vypnutí tichého režimu,
• zapnutí/vypnutí režimu datové sítě (tj. mobilních dat),
• zapnutí/vypnutí režimu Letadlo,
• restart telefonu,
• vypnutí telefonu.

Na horní hraně nalezneme otvor pro připojení sluchátek (jedná se o klasickou 3,5mm zdířku pro konektor typu „jack“), štěrbinu druhého mikrofonu a prostor pro vypáčení zadního krytu. Dostáváme se na zadní stranu, kde v horní části najdeme optiku fotoaparátu, LEDový blesk a hlasitý reproduktor. Zhruba v horní třetině je pak ještě decentní logo Samsungu. Fotoaparát sice mírně vyčnívá nad okolní povrch, samotná čočka je ale maličko zapuštěná v kovovém kroužku, takže by se při položení na stůl neměla dotýkat podložky a teoreticky by v takové situaci nemuselo docházet k jejímu poškrábání. Pod krytem se nachází prostor pro akumulátor (Li-ion, 3,8 V, 2100 mAh, 7,98 Wh), slot pro paměťovou kartu formátu microSD a slot pro SIM kartu. Paměťovou kartu lze instalovat i vyjmout bez potíží, v případě manipulace se SIM je ale nutné vyndat baterku. Pozor ale na jednu věc: do Samsungu Galaxy S III nenainstalujete klasickou SIM kartu, ač by se do prostoru patrně s přehledem vešla, ale pouze kartu formátu microSIM! Tuto „inovaci“, upřímně řečeno, příliš nechápeme. Samsung Galaxy S III tedy pochválíme především za perfektní dílenské zpracování a s drobnými výhradami též za notifikační LED, která mnohým jiným modelům chybí doslova jako sůl. Nadšení ale nebudí čistě plastové provedení, jež se sice nemalou měrou podílí na relativně malé hmotnosti, na pohled a dotek ale rozhodně nepůsobí dojmem, který bychom čekali od telefonu v této cenové relaci. Zpracování je ale přesto na výbornou.

Hardware a displej

Srdcem telefonu je letošní 32bitový procesor Samsung Exynos 4412 se čtyřmi jádry, jejichž pracovní frekvence se pohybuje mezi 200 a 1400 Mhz. Procesor je vyráběn 32nm technologií (v případě SGS2 ještě 45nm). V tuto chvíli je Galaxy S III jediným telefonem s tímto CPU. Procesor podporuje instrukce ARMv7, což znamená plnohodnotnou podporu Flashe – to ale u vlajkové lodi jistě nikoho nepřekvapí. S grafikou pak vypomáhá grafický procesor Mali-400, tedy tentýž, který byl v SGS2, jen „tikající“ na vyšší frekvenci. Grafický čip podporuje 2D vektorovou grafiku přes OpenVG 1.1 a 3D grafiku OpenGL ES 1.1 a 2.0. Z hlediska hardware jde tedy o jedničku v segmentu mobilních telefonů. K dispozici je 1 GB operační paměti, což je stejně, jako v případě Galaxy S II. Na některé trhy se ale novinka dostane se dvěma gigabajty RAM a dvoujádrovým CPU. Pro aplikace a data je připraveno 16 GB interní paměti, z nichž 11,35 GB systém prezentuje jako volné interní úložiště. Kdyby vám tento prostor nestačil, je možné jej rozšířit microSD kartou s kapacitou až 64 GB. Z gigabajtové RAM je dostupných 779 MB, po kompletní konfiguraci telefonu a instalaci několika aplikací zbývalo kolem 240 MB operační paměti. S pomocí Advanced Task Killeru jsme se dokázali dostat až na 290 MB volné RAM. Je zřejmé, že grafická nadstavba TouchWiz si z paměti ukusuje nemalou část. Hardwarová výbava slibuje dostatečný výkon a na základě bezmála týdenního testování můžeme konstatovat, že Galaxy S III skutečně patří z hlediska odezvy k těm nejlepším na trhu. Předpokládáme ale, že až se objeví alternativní ROM bez grafické nadstavby, zbude více volné operační paměti a zařízení bude pravděpodobně ještě o kousek svižnější. Bohužel jsme zaznamenali také několik zamrznutí, z nichž dvě skončila vynuceným restartem telefonu. Baterii jsme ale vytahovat nemuseli. Displej s úhlopříčkou 4,8 palců nabízí velkolepé rozlišení 720 x 1280 obrazových bodů, čemuž odpovídá jemnost velmi pěkných 305,8 bodů na čtvereční palec. Obrazovka osvědčeného typu Super AMOLED (SGS2 má Super AMOLED Plus) zvládne zobrazit až 16 milionů barev a ke snímání doteků samozřejmě používá kapacitní technologii. V jednom momentě zvládne zachytit a interpretovat dotek až deseti prstů. Pozorovací úhly jsou velmi dobré, k degradaci barev nedochází ani při poměrně velké odchylce na kolmici displeje. Podsvětlení je rovnoměrné, barvy živé s výrazným kontrastem, černá je skutečně černá, pouze podání bílé nemusí vyhovovat každému. Čitelnost na slunci je poměrně dobrá. Také překreslování obsahu obrazovky je v pořádku, při posunu nedochází k rozostřování textů, ani jiným nežádoucím projevům. Z hlediska displeje je tedy Galaxy S III na špičce ve svém segmentu. O otáčení obrazovky s ohledem na polohu telefonu se stará senzor polohy, který svůj úkol očividně zvládá a k otočení dojde během necelé sekundy. Domovská obrazovka sice otáčení nepodporuje, systémové aplikace, jako je například seznam kontaktů či nastavení, ale ano, což je věc, se kterou se u většiny telefonů nesetkáte. Obsah obrazovky lze otočit o 90 stupňů vlevo či vpravo, otáčení „hlavou dolů“ ale Galaxy S III neumí.

Technologie

Samsung Galaxy S III pracuje v sítích GSM 850/900/1800/1900 a UMTS 850/S900/1900/2100. Z mobilních datových přenosů můžete počítat s podporou GPRS (Class 12; 85,6 kbps), EDGE (Class 12; 236,8 kbps), UMTS, HSDPA (21 Mbps), HSUPA (5,76 Mbps) a HSPA+. Připojení přes mobilní data bylo v pořádku, v Ostravě jsme ale zaznamenávali časté přepínání mezi 3G a EDGE, což ale není chyba telefonu, nýbrž stav odpovídající kvalitě místní sítě. Přesto můžeme konstatovat, že SGS3 přepínal mezi jednotlivými režimy nejméně ze všech dosud testovaných zařízení, a většinu času tak na displeji svítilo písmenko H. Přechod mezi Wi-Fi a mobilními daty probíhal automaticky, bez dotazu na uživatele a bez výraznější prodlevy.

Hardwarové parametry

• Procesor: 1,4 GHz, Samsung Exynos 4412 s grafickým jádrem Mali-400
• OS: Android 4.0.4 (Ice Cream Sandwich) s grafickou nadstavbou TouchWiz 4.0 (testovaný kousek měl sestavení ROM XXLE8)
• Interní paměť: 16 GB (volných cca 11 GB), rozšiřitelná paměťovými kartami microSD s kapacitou až 64 GB
• Paměť RAM: 1 GB (uživatelsky dostupných 779 MB, volných cca 240 MB, s „task killerem“ se dá dostat na cca 290 MB volné RAM)
• Velikost telefonu: 170,6 x 136,6 x 8,6 mm
• Hmotnost telefonu s baterií: 133 gramů
• Displej: úhlopříčka 4,8 palce (59,81 mm x 106,33 mm = úhlopříčka 121,99 mm), Super AMOLED, dotykový, kapacitní, s rozlišením 720 x 1280 px (305,8 dpi), 16 777 216 barev
• GPS: ano, včetně A-GPS
• Wi-Fi: 802.11a/b/g/n
• Bluetooth: 4.0 (EDR)
• Konektory: 3,5 mm stereo audio jack, microUSB (USB 2.0)
• Senzory: zrychlení, polohy, okolního světla, přiblížení, kompas, gyroskop
• Fotoaparát: 8 Mpx (3264 x 2448 px), autofokus, s přisvětlovací LED diodou
• Natáčení videa: v rozlišení až 1920 x 1080 px, 30 fps
• Přední kamera: fotografie až v rozlišení 1392 x 1392, natáčení videa 1280 x 720 px
• Baterie: 7,98 Wh/2 100 mAh, Li-ion

Testy výkonu (benchmarky)

Pro měření výkonu v benchmarcích jsme použili tradiční způsob – tedy v každém testu jsme nejprve provedli deset měření. Následně jsme nejlepší a nejhorší výsledek škrtli a ze zbývajících osmi hodnot jsme vypočítali aritmetický průměr. Jestliže se takto vypočítaný výsledek lišil od mediánu všech naměřených hodnot o více než 1 %, celý test jsme opakovali. Předem upozorňujeme, že naměřené výsledky je nutné brát s rezervou, neboť v době testování nebyly ještě benchmarky optimalizovány pro čtyřjádrové procesory!

Linpack single

• Samsung Galaxy S III – 55,69 MFLOPS
• Huawei Honor – 54,67 MFLOPS
• Samsung Galaxy W – 51,95 MFLOPS
• HTC One X – 51,63 MFLOPS
• Samsung Galaxy S II – 51,72 MFLOPS
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 47,90 MFLOPS
• HTC EVO 3D – 44,76 MFLOPS
• Huawei Vision – 41,30 MFLOPS
• LG Optimus 2X – 36,44 MFLOPS

Linpack double

• HTC One X – 127,1 MFLOPS
• Samsung Galaxy S III – 120,64 MFLOPS
• Samsung Galaxy S II – 85,56 MFLOPS
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 79,07 MFLOPS
• Huawei Honor – 48,08 MFLOPS
• Samsung Galaxy W – 45,55 MFLOPS
• Huawei Vision – 35,32 MFLOPS

Neocore

• LG Optimus 2X – 74,5 fps
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 60,0 fps
• Samsung Galaxy S III – 59,9 fps
• Huawei Vision – 59,8 fps
• Huawei Honor – 59,8 fps
• TC EVO 3D – 59,5 fps
• Samsung Galaxy S II – 59,2 fps
• HTC One X – 58,9 fps

NenaMark 1

• Asus Eee Pad Transformer Prime – 60,2 fps
• Samsung Galaxy S III – 60,0 fps
• Samsung Galaxy S II – 59,8 fps
• Samsung Galaxy W – 52,0 fps
• Huawei Honor – 51,7 fps
• Huawei Vision – 42,3 fps

NenaMark 2

• Samsung Galaxy S III – 58,7 fps
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 51,8 fps
• Samsung Galaxy S II – 38,9 fps
• Samsung Galaxy W – 30,7 fps
• Huawei Honor – 30,1 fps
• HTC EVO 3D – 25,3 fps

SmartBench 2011 Productivity index

• Samsung Galaxy S III – 4898
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 4420
• Samsung Galaxy S II – 3969
• Samsung Galaxy W – 1885
• Huawei Honor – 1783
• HTC EVO 3D – 1628

SmartBench 2011 Games index

• Samsung Galaxy S III – 2943
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 2796
• Optimus 2X – 2627
• Samsung Galaxy W – 2259
• Samsung Galaxy S II – 2204
• Huawei Honor – 2173
• Emgeton Meizu M9 – 1974

SmartBench 2012 Productivity index

• Samsung Galaxy S III – 3984
• Huawei Honor – 1029

SmartBench 2012 Games index

• Samsung Galaxy S III – 1610
• Huawei Honor – 2142

Quadrant Standard

• Samsung Galaxy S III – 5313
• HTC One X – 4692
• Samsung Galaxy S II – 3326
• Huawei Honor – 2021
• Huawei Vision – 1874
• Samsung Galaxy W – 1473
• Emgeton Meizu M9 – 1368

Antutu Benchmark

• Asus Eee Pad Transformer Prime – 10 624
• Samsung Galaxy S III – 8288
• Samsung Galaxy S II – 5598
• Samsung Galaxy W – 3898
• Huawei Honor – 3865
• Huawei Vision – 2558

Herní výkon

Otestovali jsme také několik her, přičemž jsme srovnávali se Samsungem Galaxy S II.

• Fruit Ninja Free – hra se spustila stejně rychle, jako na SGS2. Běžela plynule, displej reagoval dle očekávání svižně a přesně.
• Flick Golf! – spuštění a načítání hry je o zlomky sekund rychlejší na SGS2, což lze přičítat menšímu a tedy pro grafiku méně náročnému rozlišení. Hra se hrála dobře, k čemuž přispíval také větší displej. Na rozdíl od mnoha jiných telefonů na SGS3 nebyl problém s trháním herních animací.
• Apparatus – hra naběhla o zlomek sekundy dříve než na SGS2. Jistě nepřekvapí, že běžela zcela plynule.
• Angry Birds – „rozzuření ptáci“ nastartovali asi o půl sekundy dříve ve srovnání se starším modelem. Jinak byla hra na obou telefonech plynulá.
• Air Control Lite – start hry je maličko rychlejší na Galaxy S III. Se zapnutými mraky a hardwarovou akcelerací se snímkovací frekvence pohybovala mezi 59 a 61 fps. Samsung Galaxy S II dosáhl obdobného výsledku, nicméně opět je na místě upozornit, že má výrazně menší rozlišení.
• Arma II: Firing Range THD – aplikace není s telefonem kompatibilní.
• Grand Theft Auto III – plynulost hry GTA3 byla na Galaxy S III rozhodně jedna z nejlepších a pomineme-li velikost displeje, herní zážitek odpovídal někdejší PC verzi na slušně vybaveném počítači.

Připojení k počítači

Telefon je možné připojit k počítači skrze port USB dodávaným kabelem ve dvou režimech. Ve výchozím stavu je připojen jako tzv. „mediální zařízení“ skrze protokol MTP (Media Transfer Protocol), který podporuje přenos hudebních souborů z digitálních audio přehrávačů a multimediálních souborů na přenosných médiích. V tomto módu se k souborům v interní paměti dostanete přes Tento počítač -> Jiná zařízení -> GT-I9300. Běžní správci souborů se ale do takto připojené paměti nedostanou (resp. někteří se dostanou, ovšem pouze s dodatečně nainstalovaným zásuvným modulem). Výhodou naopak je, že jsou všechny soubory ve vnitřní paměti dostupné i z telefonu, takže i během připojení například bude fungovat vlastní vyzvánění. Druhý režim Fotoaparát PTP připojuje telefon stejným způsobem, jako skener nebo fotoaparát. K souborům se tedy dostanete přes Tento počítač -> Skenery a fotoaparáty -> GT-I9300. Přenos dat pak probíhá přes protokol PTP, který byl určen pro stahování fotografií z digitálních fotoaparátů. Režimy PTP i MTP umožňují přenášet snímky z digitálního fotoaparátu do počítače bez nutnosti instalace ovladačů či jakéhokoli dalšího software. MTP je rozšířenou verzí PTP a je navržen tak, aby fungoval s větším množstvím typů zařízení, jako jsou digitální audio přehrávače a přenosné přehrávače médií. Ve dříve obvyklém režimu úložiště (MSC; „mass storage“), kdy se telefon chová jako přenosný disk, a jako takový ho ve správci souborů najdete mezi výměnnými médii, se k internímu úložišti Samsungu Galaxy S III nepřipojíte. Po instalaci ovladačů (nám stačily k plné funkčnosti ovladače nainstalované pravděpodobně se Samsungem Galaxy S II) můžete k telefonu přistupovat prostřednictvím dalších aplikací, ať už je to softwarový balík Samsung Kies, nebo například Android SDK (screenshoty jsme pořizovali právě tímto způsobem s pomocí nástroje ddms). Trochu nás zamrzelo, že telefon sám po připojení nenabídne instalaci ovladačů a software, jak jsme zvyklí například od Huaweiů, na druhou stranu toto ale Samsung nikdy nedělal. Má to i své výhody – přinejmenším v tom, že budete vždy instalovat nejnovější balík z webových stránek podpory.

Konektivita

Galaxy S III nabízí snad všechny myslitelné druhy komunikace s okolním světem. O mobilních datech jsme si povídali výše, pohleďme nyní na Wi-Fi. Zde novinka překvapuje – kromě podpory již poměrně obvyklých standardů 802.11 b, g a n, také podporou 802.11a, tedy Wi-Fi na frekvenci 5 GHz s teoretickou propustností až 54 Mbit/s. Možnost připojení přes bezdrát standardu 802.11a oceníte především v zarušených oblastech, kde je leckdy takřka nemožné najít v běžně používaném pásmu 2,4 GHz volný či alespoň minimálně rušený kanál. My jsme testovali připojení ke dvěma bezdrátovým routerům, v obou případech se jednalo o zařízení TP Link. V první lokalitě se telefon připojoval k routeru nabízejícímu pomalejší standard 802.11g, jednalo se o klidnou oblast s minimem rušivých vlivů. Připojení bylo stabilní, nezaznamenali jsme žádné problémy. Stejně dopadlo i testování v silně zarušené sídlištní zástavbě k routeru s podporou 802.11n. Telefon držel připojení bez náznaku jakýchkoli problémů, pohled do systémových logů routeru pak ukázal, že nedocházelo k samovolnému přerušení a opětovnému navazování spojení. Z hlediska dosahu patří Galaxy S III k nadprůměru – jeho citlivost je o něco lepší než v případě Galaxy S II, jež z hlediska kvality připojení přes bezdrát můžeme považovat za dobrý standard. V našem obvyklém testu, kdy se zkoušíme připojit k routeru situovanému v osmém nadzemním podlaží na chodníku před domem, prošel SGS3 na výbornou a data i na tuto vzdálenost proudila i poměrně daleko od domu. Zachytil také zhruba dvakrát více bezdrátových přístupových bodů než SGS2 na stejném místě v tomtéž čase. Bluetooth jsme testovali v automobilu z koncernu VW. První pokus o spárování s hlasitým handsfree se nepodařil – telefon se ani nezeptal na PIN a ohlásil chybu. Při druhém pokusu sice ke spárování došlo, ale přenos kontaktů z telefonu do palubního počítače se nezdařil. Samsung Galaxy S II přitom ve stejném autě funguje zcela bez problémů. Kromě základní výbavy Galaxy S III nabízí také bezdrátový standard NFC, který ve výbavě staršího modelu chyběl. Podporováno je též sdílení multimediálních souborů prostřednictvím DLNA, které jsme ale v praxi netestovali.

GPS

Přesnost a rychlost GPS nebývala právě doménou značky Samsung. Jak si tedy vedl Galaxy S III v lokalizaci a navigaci? Překvapivě dobře! Nejprve jsme otestovali přesnost GPS s pomocí aplikace My Tracks. V telefonu nebyla vložena SIM karta a nebyly tedy aktivní žádné datové přenosy, takže jsme testovali skutečně pouze čip GPS bez dodatečných pomocníků. Telefon se na první pokus lokalizoval do půl minuty, následně zaznamenával projetou a prošlou trasu s jen minimální odchylkou v řádu jednotek metrů. Při jízdě po čtyřproudé silnici byl většinu času schopen správně určit stranu, po které jsme se pohybovali. Jízda autem v husté zástavbě, ani chůze pod korunami stromů nečinila GPS problémy a poloha byla určována poměrně hodně přesně. V nastavení je možné zvolit následující zdroje polohy:

• Bezdrátové sítě (poloha je určena na základě okolních Wi-Fi vysílačů a základnových stanic operátorů).
• Satelity GPS.
• Senzory (pomáhá k přesnějšímu určení polohy například podle směru orientace telefonu, zrychlení apod.)

Telefon jsme tradičně otestovali v roli navigace, přičemž jsme použili komunitní navigaci Waze. To jsme již v telefonu, pochopitelně, měli SIM kartu, neboť Waze si z webu stahuje nejen dopravní informace, hlášení o policejních hlídkách, ale také mapové podklady. Nalezení pozice bylo takřka okamžité – jakmile jsme vyjeli z garáže, navigace vypočítala trasu, čímž se SGS3 zařadil mezi nejrychlejší. Telefon neztrácel signál ani v sídlištní zástavbě, výpočet trasy byl takřka okamžitý. V případě sjetí z trasy došlo k přepočtu nejpozději do tří sekund, byť zde samozřejmě záleželo především na tom, pod jakým úhlem jsme původní trasu opustili. Možná bychom ocenili vyšší hlasitost hlasitého reproduktoru, jehož zvuk by mohl ve větších rychlostech při otevřených oknech zanikat. Vyzkoušeli jsme také záznam pěší trasy aplikací RunKeeper a ani v tomto případě jsme neměli proti zaznamenané trase výhrady. Pouze úvodní nalezení pozice mezi vysokými domy mělo několikametrovou odchylku, nicméně ta se s postupným nalezením dalších satelitů rychle zmenšovala. Dobře fungovalo také určování polohy podle bezdrátových sítí, které dosahovalo i v uzavřené budově solidní přesnosti. Přesnost a rychlost GPS Samsungu Galaxy S III tedy můžeme hodnotit kladně. Pozitivem pro tyto účely je velký displej s dostatkem jasu na to, aby bojoval proti slunci i v případě umístění do stojánku za čelním sklem.

Baterie a výdrž telefonu

Samsung Galaxy S III má Lithium-iontový akumulátor s kapacitou 2 100 mAh. To je o 27 % vyšší kapacita ve srovnání se starším modelem. Zatímco redakční Samsung Galaxy S II se nám v průměru daří vybít za 24 hodin, leckdy i podstatně dříve, novinka při podobném způsobu použití vydržela den a půl. Vždy ale samozřejmě záleží na tom, co budete s telefonem dělat – například při rozsvíceném displeji je spotřeba citelně vyšší než v případě SGS2. Telefon s vloženou SIM, připojený k Wi-Fi standardu 802.11n, si bral v průměru kolem 1 % za hodinu, většinu času ještě o desetinku až dvě desetiny méně, což lze považovat za velmi solidní výsledek. Při navigaci, kdy byl rozsvícený displej a aktivní 3G data, padal ukazatel stavu baterie průměrnou rychlostí 23 % za hodinu, takže teoreticky se dá počítat s až čtyřmi hodinami navigování. To je, vezmeme-li v úvahu velikost obrazovky, opět dobrý výsledek. Během testu, kdy je telefon poměrně značně zatěžován, jsme se nakonec dostali na průměrnou spotřebu okolo 4 % za hodinu. Je tedy zřejmé, že Galaxy S III vydrží při běžném používání celý den a patrně se večer nebude hladově dožadovat nabíječky. U průměrně náročných uživatelů jistě nebude dvoudenní výdrž nedostižným snem. Provedli jsme také syntetický test baterie s pomocí aplikace Antutu Tester, která naplno zatíží procesor, nechá rozsvícený displej a sleduje rychlost poklesu stavu akumulátoru. Je zřejmé, že v tomto testu si nejlépe vedou telefony s pomalejšími procesory a menšími displeji. Takovým způsobem budou telefon používat asi pouze „skalní pařmeni.“ Během testu se teplota na baterii vyšplhala ze 27,4 C až na 42,5 C, což doprovázelo zahřátí zadního krytu. Test byl nakonec dokončen za 3 hodiny a dvacet minut, během kterých stav akumulátoru klesl ze 100 % na 19 %. Výsledné skóre 569 bodů lze označit jako nečekaně dobré – Samsung Galaxy S II nedosáhl ani poloviny této hodnoty.

• Samsung GT-i5800 – 758 bodů
• Vodafone 845 – 647 bodů
• Samsung Galaxy S III – 569 bodů
• Emgeton Meizu M9 – 566 bodů
• LG Optimus One – 527 bodů
• Huawei Vision – 501 bodů
• Asus Eee Pad Transformer Prime (jen displej) – 462 bodů
• Samsung Galaxy W – 442 bodů
• Huawei Honor – 402 bodů
• Emgeton Consul – 280 bodů
• Samsung Galaxy S II – 265 bodů

Výsledky v Antutu Testeru

Výsledky v Antutu Testeru

První spuštění

Po zapnutí telefonu se jako první na displeji objeví logo výrobce a nápis Galaxy S III GT-i9300. Protože jsme k testu dostali telefon brandovaný pro mobilního operátora O2, následovalo jako další v pořadí jeho logo. Pak se ozvala znělka a několik sekund jsme sledovali animovaný nápis „Samsung.“ Úvodním nastavením telefonu provede uživatele kompletně lokalizovaný průvodce, který se vyptá na následující informace:

1. Volba jazyka (v nabídce je samozřejmě čeština i slovenština),
2. v případě, že v telefonu není vložena SIM s aktivními datovými přenosy, je nabídnuto připojení k Wi-Fi,
3. založení účtu Samsung (lze přeskočit); pokud tento účet již máte, můžete se k němu přihlásit,
4. přihlášení respektive založení účtu Google (i tento krok je možné přeskočit),
5. zálohování a obnovení na nebo z účtu Google,
6. souhlas s použitím polohy Google (dovoluje použít aplikacím přibližnou polohu a shromažďovat anonymní data o poloze),
7. automatická aktualizace data a času a nastavení časového pásma,
8. vyplnění jména a příjmení majitele telefonu,
9. připojení ke cloudovému úložišti Dropbox, nebo vytvoření nového účtu,
10. dokončení nastavení.

Založení nebo připojení k účtu Samsung.	Souhlas s použitím polohy Google.
Vyplnění jména a příjmení majitele telefonu	Připojení k Dropboxu

Pak již najede domovská obrazovka.

Uživatelské prostředí

Samsung zjevně myslel na začátečníky, takže první, co po úvodní konfiguraci uvidíte na displeji, je dialog, který vám vysvětlí, jak odemknete displej. Průvodce uvidíte ještě několikrát – objevuje se vždy v okamžiku, kdy vás může seznámit s nějakou zajímavou funkcí. Ostřílené pardály to možná bude otravovat, nováčci ale takovou pomoc skoro jistě ocení. Samsung již nějaký ten pátek leští grafickou nadstavbu TouchWiz, kterou v případě Galaxy S III najdeme ve verzi 4.0. Proti holému Androidu 4.0 přináší poměrně dost změn, na které si budete muset zvyknout, pokud přecházíte z telefonu jiné značky. Zbrusu nová je odemykací obrazovka, kterou odemknete tahem prstu z jakéhokoli místa jakýmkoli směrem. Efektní je animace vody, kterou rozvlníte dotekem nebo tahem prstu, což je doprovázeno i zvukovým efektem. V dolní části jsou připraveni tři zástupci – zleva: volání, webový prohlížeč a fotoaparát. Tyto ikonky slouží k rychlému spuštění jmenovaných aplikací bez nutnosti odemykat displej a vstupovat do seznamu aplikací. Program spustíte přetažením ikony z její pozice směrem vzhůru. Podobný, nikoli ale stejný, systém používá například HTC u své nadstavby Sense. Kromě toho odemykací obrazovka ukazuje aktuální čas, datum, čas nejbližšího nastaveného budíku a v případě připojení nabíječky také stav baterie. Indikovány jsou také zmeškané hovory a přijaté SMS zprávy, ke kterým se dostanete tažením příslušné ikonky.

Odemykací obrazovka

Zmeškaná volání a přijaté SMSky na odemykací obrazovce

Na rozdíl od výchozí odemykací obrazovky z Androidu 2.x zde nenajdeme posuvník pro aktivaci tichého režimu. Tato možnost se přesunula, jak jsme viděli výše, do nabídky, jež se zobrazí po dlouhém stisku tlačítka pro zapnutí/vypnutí telefonu. Pokud by vám způsob odemykání displeje, se kterým přichází Galaxy S III, nevyhovoval, můžeme doporučit alternativu v podobě Widget Lockeru. Po odemčení displeje se zobrazí launcher, nabízející celkem sedm domovských obrazovek, mezi kterými můžete přepínat horizontálním posunem, přičemž je možné procházet dokola v nekonečné smyčce (výchozí je, napříč zvyklostem, ta prostřední). To, na které obrazovce se aktuálně nacházíte, poznáte z ukazatele v podobě teček nad dolní lištou, který je permanentně viditelný, čímž maličko kazí vizuální dojem. V režimu úprav je možné měnit pořadí obrazovek a odstraňovat ty, které nepotřebujete. Pokud nechcete, aby se na domovskou obrazovku umísťovala ikona každé aplikace, kterou nainstalujete, doporučujeme tuto možnost vypnout v nastavení Obchodu Play (Obchod Play-Menu-Nastavení-odstranit zatržítko Automaticky přidat widgety). Na plochu si můžete vytahovat ikony ze seznamu aplikací, vytvářet složky, nebo přidávat widgety. Widgety jsou přitom řešeny způsobem typickým pro Android 4.0 – jsou tedy součástí seznamu aplikací, kde jsou zobrazeny jako náhledy. Pro začínající uživatele je tento způsob jistě přívětivější, neboť na první pohled vidí vzhled a přibližnou velikost widgetu. Konzervativci ale budou vzpomínat na „zlatou starou“ kontextovou nabídku. Naštěstí Samsung nešel cestou, kterou použil u Galaxy W, kdy se widgety vybíraly z dolní lišty a listovalo se mezi nimi po čtyřech, což bylo velmi zdlouhavé a nepraktické. V dolní liště najdeme pětici ikon (zleva):

• Telefon,
• Kontakty,
• Zprávy,
• Internet,
• Aplikace.

Proti zvyklostem jsou ikony doplněny textovými popisky. Chválíme za fakt, že zástupce lze přetažením do koše odstranit a nahradit jiným, takže pokud například budete používat jiný program pro práci s textovými zprávami, není problém si ho nastavit do všudypřítomné lišty. Jedinou ikonou, kterou z pochopitelných důvodů odstranit nelze, je zástupce pro vstup do seznamu aplikací. Horní notifikační lišta nabízí oznámení o probíhajících činnostech, upomínky kalendáře, informace o doručených e-mailech, SMSkách a zmeškaných voláních. Kromě toho obsahuje také rychlý přístup k aktivaci a deaktivaci celkem deseti funkcí:

• Wi-Fi,
• GPS,
• zvuk,
• otočení displeje,
• úsporný režim,
• oznámení,
• mobilní data,
• bluetooth,
• režim vozidlo,
• synchronizace.

Protože by se všech deset tlačítek do lišty nevešlo, je možné mezi nimi přepínat horizontálním posunem. Kromě toho se v nabídce zobrazuje také jméno operátora, aktuální datum a ikona pro přístup do nastavení. Přidávání objektů (zástupců, widgetů, složek) na plochu je z větší části standardní – po dlouhém podržení prstu na volném místě obrazovky se zobrazí dialog s nabídkou pro přidání na domovskou obrazovku a nastavení pozadí. Přidávat můžete aplikaci, složku, nebo stránku (označení „stránka“ je míněno ve významu další obrazovky).

Seznam aplikací

Seznam aplikací

Seznam aplikací zobrazuje ve výchozím nastavení ikony v pěti řadách a čtyřech sloupcích s horizontálním posunem po celých obrazovkách, přičemž tečkami v dolní části je indikováno, na které obrazovce se aktuálně nacházíte. V horní části okna lze přepínat mezi zobrazením aplikací a widgetů. V režimu úprav je možné měnit pořadí ikon, případně přímo ze seznamu jednotlivé programy odinstalovat. Jestliže byste raději měli seřazené podle abecedy, je možné zapnout tento způsob zobrazení – pak, pochopitelně, není možné uživatelsky měnit jejich pozice. Samsung myslel i na ty, kterým by stávající provedení seznamu aplikací nevyhovovalo a nabízí ještě zobrazení v podobě abecedně seřazeného seznamu. Pod tlačítkem Menu je připravena následující nabídka (dostupnost jednotlivých položek se liší s ohledem na použité zobrazení):

• Obchod Play,
• upravit,
• odinstalovat,
• stažené aplikace,
• typ zobrazení,
• sdílet aplikace,
• skrýt aplikace,
• zobrazit skryté aplikace.

Jestliže ze seznamu aplikací vyskočíte a později se vrátíte zpět, budete pokračovat na té obrazovce, z níž jste seznam opustili. Systémové dialogy jsou provedeny v tmavé barvě (která na SAMOLEDu spotřebovává méně energie) s bílým písmem, aktivní prvky jsou modré.  

Klávesnice

Výrobce připravil jen jedinou klávesnici, kterou pojmenoval jako Klávesnice Samsung. Na první pohled se jedná o klasickou QWERTZ klávesnici, která na stisk klávesy reaguje prosvětlením a „vyskočením“ písmena nad prst. Ve výchozím nastavení je zapnutá decentní zvuková a vibrační odezva, kterou je ale možné deaktivovat. V základním rozložení poměrně citelně chybí čárka, ke které se dostanete dlouhým stiskem tečky a výběrem z plovoucí nabídky. Podobně se dostanete i k písmenům s háčky a čárkami – stačí podržet příslušnou klávesu a vybrat z plovoucí nabídky. Jak jsme řekli na začátku, klávesnice na první pohled působí dojmem, že nabízí pouze základní funkce. Podíváte-li se ale hlouběji do nastavení, zjistíte, že je poměrně dobře vybavená. Lze tak například přepnout ze zobrazení QWERTZ na režim 3×4, který mnohým připomene klasické telefony bez dotykového displeje, na kterých se písmenka zadávala opakovaným stiskem příslušné klávesy. Zadávat texty je možné ve více jazycích, mezi kterými se přepíná posunem prstu po mezerníku. Nechybí ani tzv. prediktivní zadávání, kdy telefon nabízí automatické dokončení rozepsaných slov. Dalším způsobem zadávání textu je psaní tahem prstu, kdy projíždíte mezi písmenky zadávaného slova, a telefon se snaží odhadnout, co chcete napsat. Stejný způsob podporují například klávesnice Swype či SlideIT, které jsou ale placené. Český slovník má poměrně solidní slovní zásobu, kterou lze jednoduše rozšiřovat – stačí tapnout na právě zadané slovo. Ač tedy Samsung nepřišel se dvěma či dokonce třemi klávesnicemi, ta výchozí nabízí prakticky vše, nač můžete pomyslet a co budete potřebovat. Práci s textem na TouchWizu tradičně usnadňují zvětšené kurzory, se kterými se jednodušeji trefíte mezi písmenka, nebo vyberete požadovanou oblast pro další zpracování. Nabídka pro kopírování a vyjímání tentokrát nevyskakuje v podobě kontextového menu, ale objevuje se v horní liště, což je poněkud méně praktické. Naopak nabídka pro vložení textu ze schránky zůstala v tradiční podobě plovoucího okna.  

Kontakty a telefonování

Obrazovka, která oznamuje příchozí hovor, je stejná bez ohledu na to, zda byl displej odemknutý nebo zamknutý. Posunem kolečka zleva doprava hovor přijmete, opačným tahem odmítnete. Nechybí ani velmi praktická možnost odmítnout hovor současně s odesláním jedné z předdefinovaných SMS. Na rozdíl od holého Androidu 4.0 Galaxy S III neroztahuje ikony kontaktů na úkor jejich kvality.

Obrazovka oznamující příchozí hovor

Hovor lze odmítnout a volajícímu poslat vysvětlující SMS

V průběhu hovoru jsou k dispozici následující funkce:

• Podržení hovoru – během kterého například můžete vytočit dalšího účastníka.
• Přidání hovoru – možnost pořádání konferencí s více lidmi.
• Klávesnice – pro zadání čísel, například v případě volání na hlasový automat.
• Reproduktor – hlasité handsfree.
• Ztlumit – vypne mikrofon telefonu.
• Sluchátka – zapne/vypne připojení handsfree přes Bluetooth.

Kromě toho se na displeji zobrazuje jméno volajícího, jeho telefonní číslo, ikona kontaktu a délka hovoru. Aplikace pro telefonování má několik záložek. První, pojmenovaná jako Číselník, určitě nikoho nepřekvapí. Najdeme na ní klávesnici pro zadávání a vytáčení telefonních čísel. Funguje zde také vyhledávání v adresáři, přičemž prohledávána jsou první písmena jména a příjmení. Testovací zadání 526 tak našlo všechny Jany, Kamily a Jandové, ale nikoli například Blanky či Tísňové volání. Problémy ovšem při tomto způsobu hledání činily české znaky. Na druhé záložce Protokoly najdeme seznam všech přijatých, odmítnutých i zmeškaných volání, seřazený od nejnovější události. Podle barvy ikonky, případně směru šipky poznáte, o jakou událost se jednalo a v jaký čas k ní došlo. Následují-li za sebou dvě nebo více stejných událostí s jedním kontaktem, seskupují se pod jednu položku. Po tapnutí na položku uvidíte seznam veškeré komunikace s daným telefonním číslem, a dostanete na výběr mezi jeho vytočením, videohovorem, nebo odesláním textové zprávy. Na záložce Oblíbené jsou kontakty, jež jste si v adresáři označili hvězdičkou, případně ty, se kterými nejčastěji komunikujete. Konečně pod záložkou Kontakty je telefonní seznam. Ten nepřekvapí žádnými výstřelky – zcela vlevo je ikona kontaktu, následuje jméno a ikonka úložiště. Vpravo je situována lišta pro rychlý přechod mezi jednotlivými písmeny abecedy. Horní řádek je věnován vyhledávání, které nehledá jen ve jménech, ale ve všech vyplněných položkách. Vedle je pak nenápadné tlačítko pro vytvoření nového kontaktu. Jednotlivé položky jsou seřazeny podle abecedy, české znaky ve jménech telefonu zjevně nečiní problémy. V nastavení lze zvolit, zda chcete zobrazit jen kontakty, u kterých máte uložené telefonní číslo, jestli mají být seřazeny podle křestního jména nebo příjmení a který z těchto údajů má být zobrazován jako první. Při přidávání nové položky se telefon nejprve zeptá, jaké úložiště chcete použít. V základním stavu jsou na výběr tři možnosti: adresář Google, paměť telefonu, nebo SIM karta. Zvolené možnosti pak odpovídá množství položek, jež můžete ke kontaktu zadat – nejvíce jich je samozřejmě v případě ukládání do cloudu, nejméně u SIM karty. U každého kontaktu jsou zobrazeny veškeré údaje, které jste k němu zadali, a ikona. Ocenit musíme jednoduché nastavení vlastního vyzvánění pro každý kontakt, a dokonce i vlastní vibrace. V kontextové nabídce pak nechybí možnost automatického odmítání hovorů od daného kontaktu, které najde využití například při blokování otravných telemarketingových firem. Nacházíte-li se v kontaktech, nahradí sekci Protokoly záložka Skupiny. Asi nepřekvapí, že zde naleznete kontakty roztříděné do skupin a to buď lokálních, nebo cloudových. Skupině pak můžete odeslat e-mail nebo SMS, což využijete například při svolávání sportovní akce s kamarády, posezení, nebo organizaci školního srazu (možností je samozřejmě mnohem více, telefon vám v tomto směru určitě nebude klást překážky).  

Fotoaparát a natáčení videa

Samsung Galaxy S III přichází, stejně jako jeho předchůdce, s osmimegapixelovým fotoaparátem (původně se spekulovalo o 12 MPx). Zvládnete s ním pořídit fotografie o rozměrech 2448 x 3264 obrazových bodů ve 24bitové barevné hloubce. Průměrná velikost výsledného souboru je přitom 2,64 MB, což naznačuje, že Samsung dává přednost menší kompresi a tedy vyšší kvalitě za cenu většího datového objemu. Pro srovnání: podobný vzorek dat ze Samsungu Galaxy S II s alternativní ROM Batista70 ukázal průměrnou velikost jednoho souboru 3,43 MB. Prostředí aplikace pro pořizování snímků vymazlili u Samsungu takřka k absolutní dokonalosti, ovšem hned na začátku musíme zmínit jednu zásadní výtku: pokud ukazatel stavu akumulátoru hlásí méně než 15 %, nebudete moci používat blesk. Přeci jen jako lepší řešení bychom vnímali, kdyby telefon na slabou baterii upozornil, ale finální rozhodnutí, nač obětovat zbývající energii, ponechal na majiteli. Vraťme se ale k aplikaci Fotoaparát. Její prostředí sestává z obrazovky a dvou postranních lišt. V liště po pravé straně najdete přepínač mezi pořizováním fotek a natáčením videa, softwarovou spoušť a náhled posledního pořízeného snímku, který také funguje jako zkratka pro vstup do Galerie. Zajímavější je levá lišta. Proč? Protože o tom, co v ní bude, rozhodujete vy! Nevyužijete přepínání mezi předním a zadním fotoaparátem a raději byste ovlivňovali nastavení blesku, časovač, nebo scénický režim? Vytáhněte si ty ikonky, které potřebujete! Toto provedení se nám na Samsungu líbí – uživatel tak není nucen k používání aplikace, která mu nabízí funkce, jež nevyužije. Na druhou stranu: pokud se vám líbí funkce fotoaparátu z Androidu 4.0 ICS, jako je focení panoramat či natáčení „time-lapse“ videí, budete si muset nainstalovat ještě jednu aplikaci (dobré zkušenosti jsou např. s aplikací Camera ICS). Možnosti nastavení fotoaparátu jsou následující:

• Autoportrét (vypnout/zapnout)
• Blesk (vypnout/zapnout/auto)
• Režim fotografování (jeden snímek/sériové snímání/HDR/úsměv/krása/panoráma/skica/sdílet snímek/sdílet fotografii kamaráda)
• Režim krajina (žádný/na výšku/na šířku/noc/sport/večírek interiér/pláž sníh/západ slunce/úsvit/barva podzimu/ohňostroj/text/světlo svíčky/zadní světlo)
• Hodnota expozice (od -2 do +2 s krokem po 0,5)
• Režim zaostření (automatické/makro/rozpoznání obličeje)
• Časovač (vypnuto/2 s/5 s/10 s)
• Efekty (žádný/negativní/černobílá/sépie)
• Rozlišení (3264 x 2448/3264 x 1836/2048 x 1536/2048 x 1152/1280 x 720/640 x 480)
• Vyvážení bílé (automaticky/denní světlo/oblačno/žárovka/zářivka)
• ISO (automaticky/100/200/400/800)
• Měření (na střed/na bod/matice)
• Viditelnost venku (vypnuto/zapnuto)
• Stabilizace obrazu (vypnuto/zapnuto)
• Automatický kontrast (vypnuto/zapnuto)
• Vodící linky (vypnuto/zapnuto)
• Kvalita obrázku (velmi kvalitní/jemný/normální)
• Značka GPS (vypnuto/zapnuto)

Z výčtu je asi hned na první pohled zřejmé, že aplikace poskytuje nesrovnatelně širší možnosti nastavení ve srovnání s výchozím programem z ICS. Upozornit musíme na vysokou rychlost fotoaparátu – i při nastavení nejvyšší kvality a rozlišení dokáže Samsung Galaxy S III doslova pálit jeden snímek za druhým. Zkusili jsme takto vyfotit sérii snímků a telefon bez zaváhání „cvakal“ a zpracovával rychlostí až tři snímků za sekundu (konkrétně se nám podařilo pořídit během osmi sekund 23 fotek v maximálním rozlišení). Použijete-li sériové snímání, pak se můžete těšit i na sedm obrázků za sekundu, bohužel ale v o něco horší kvalitě. Otestovali jsme fotografii bankovky na vzdálenost šesti centimetrů, pořízenou v režimu makro, která dopadla poměrně dobře. Kvalita pořízených snímků je, jak bývá u Samsungu zvykem, dobrá. Barvy jsou živé, někdy možná trošku více než ve skutečnosti, ostrost dobrá, detaily jsou sice poměrně obstojné, přesto by mohly být ještě lepší. U jednolitých ploch jsme zaznamenali tendence ke slévání a mírný šum. U některých scén jsme viděli také přepaly. Příznivě hodnotíme blesk, který, na rozdíl od řady dalších telefonů, scénu výslovně nepřepaluje, ale nemá moc velký dosah. Lze předpokládat, že pokud se uživatel nebude spoléhat jen na automat, bude možné s tímto fotoaparátem dosáhnout výsledků odpovídajících solidnímu kompaktu. Staršího sourozence poráží S III především co do rychlosti ostření a následného zpracování a uložení snímku, což ostatně následně ukážou i výsledky benchmarku. Subjektivně se nám ale fotky z S II zdály maličko kvalitnější zejména co se týká úrovně zachycených detailů. To ale může vyřešit a vylepšit softwarová aktualizace.       Všechny ukázkové fotografie v plném rozlišení můžete zhlédnout v galerii, nebo stáhnout zabalené do archivu ZIP (soubor má 29,1 MB).

Výsledky benchmarku CamSpeed

Focus Time

• Samsung Galaxy S III – 1338 ms
• Samsung Galaxy S II – 1635 ms

Shutter Time

• Samsung Galaxy S III – 351 ms
• Samsung Galaxy S II – 867 ms

Image Time

• Samsung Galaxy S III – 394 ms
• Samsung Galaxy S II – 1644 ms

Telefon poslouží také jako digitální kamera. Má k tomu ty nejlepší předpoklady, ze kterých jmenujme schopnost natáčet videa v rozlišení až 1920 x 1080 při snímkovací frekvenci 30 fps. I zde má uživatel celou řadu možností a nastavení:

• Hodnota expozice (od -2 do +2 s krokem po 0,5)
• Časovač (vypnuto/2 s/5 s/10 s)
• Efekty (žádný/negativní/černobílá/sépie)
• Rozlišení (1920 x 1080/1280 x 720/720 x 480/640 x 480/320 x 240)
• Vyvážení bílé (automaticky/denní světlo/oblačno/žárovka/zářivka)
• Viditelnost venku (vypnuto/zapnuto)
• Stabilizace obrazu (vypnuto/zapnuto)
• Vodící linky (vypnuto/zapnuto)
• Kvalita videa (velmi kvalitní/jemný/normální)

Provedli jsme zátěžový test, kdy jsme natáčeli video v nejvyšším rozlišení a kvalitě, přičemž jsme doslova zběsile švenkovali po scéně. Výsledek lze považovat za dobrý, neboť i v takto náročných podmínkách byl telefon schopen zachytávat 30 snímků za sekundu. Pro zajímavost: video se ukládá do souboru s příponou mp4, jedná se o MPEG4 (H264) se stereo zvukem AAC 48 kHz 128kbps a jedna minuta zabere přibližně 120 MB. Přední kamera umí zachytávat video v rozlišení až 1280 x 720 a pořizovat fotografie o rozměrech až 1392 x 1392 respektive 1280 x 960.

Multimédia

Samozřejmě nejen prací živ je člověk a Samsung Galaxy S III svým displejem doslova vybízí k multimediálnímu využití. Pro poslech hudby je připravena aplikace Hudební přehrávač, která sama vyhledá všechny písničky v paměti telefonu, případně na paměťové kartě. Z hlediska uživatelského prostředí se Samsung držel zažitých konvencí, takže přišel s aplikací, nabízející několik pohledů na hudební sbírku. Zobrazit si můžete všechny skladby, jejich seznamy (které lze přímo v telefonu vytvářet), alba, interprety, nebo složky. Zajímavá je sekce Hudební ráj, kde si na matici zvolíte svou náladu, a telefon vybere písničky, které by jí měly odpovídat. Samotný přehrávač nabízí všechny funkce, které bychom od něho očekávali, jako je přehrávání skladeb v nahodilém pořadí, opakování jedné nebo všech písniček, výběr z celé řady přednastavených ekvalizérů, včetně možnosti vlastního nastavení. Zvuk, vycházející ze sluchátek, jež jsou součástí balení, hodnotíme jako velmi dobrý, ve svém segmentu dokonce jako jeden z nejlepších. Ještě jednou pochválíme přiložení více typů špuntů – Samsung si zjevně, na rozdíl od mnoha jiných výrobců, uvědomuje, že všichni zákazníci nemají stejné uši. Také Videopřehrávač si sám najde všechny filmy a zařadí je do knihovny, kde je lze vidět jako miniatury, seznam, nebo ve složkách, a odkud je můžete spouštět. Otestovali jsme několik vzorků různých filmů a seriálů s následujícími výsledky:

• Soubor ts, Video: MPEG2 720 x 576, 25 fps, Audio: MPEG 48 kHz stereo 128 kbps bez titulků telefon nepřehrál.
• Soubor mkv, Video: MPEG4 (H264) 720 x 576 25 fps, Audio: AAC 24 kHz 6ch bez titulků telefon nepřehrál.
• Soubor mkv, Video: MPEG4 (H264) 704 x 428 25 fps, Audio: Dolby AC3 48000Hz stereo bez titulků telefon nepřehrál.
• Soubor avi, Video: Xvid 720 x 304 23,98 fps, Audio: Dolby AC3 48 kHz 6ch bez titulků telefon nepřehrál.
• Soubor avi, Video: Xvid 720 x 304 23,98 fps, Audio: Dolby AC3 48 kHz 6ch bez titulků telefon nepřehrál.
• Soubor avi, Video: DivX 5, 640 x 480 25 fps, Audio: MPEG Audio Layer 3 44 kHz stereo bez titulků telefon přehrál.
• Soubor mp4, Video: MPEG4 (H264) 720 x 404 23,98 fps, Audio: AAC 48 kHz stereo s titulky telefon přehrál, problémy mu ale dělala písmena š a ž
• Soubor avi, Video: Xvid 624 x 352 23,98 fps, Audio: MPEG Audio Layer 3 48 kHz stereo s titulky telefon přehrál, problémy mu ale dělala písmena š a ž
• Soubor avi, Video: Xvid 640 x 360 23,98 fps, Audio: MPEG Audio Layer 3 48 kHz stereo s titulky telefon přehrál, problémy mu ale dělala písmena š a ž

Výsledky tedy nejsou ani zdaleka uspokojivé, s celou řadou běžných formátů si telefon neporadil a paradoxně v pořádku nebyly ani české titulky. Vzhledem k tomu, že Samsung obvykle ani v levnějších telefonech nemá problémy s přehráváním prakticky jakýchkoli videí, předpokládáme, že se jedná pouze o dočasný nedostatek testovaného kusu a že ve finální verzi si telefon s většinou videí poradí. Samotná aplikace je spíše jednodušší, uživateli dovoluje nastavit poměr stran respektive ořez obrazu na požadovaný formát, a nastavení hlasitosti. Zajímavostí, kterou jsme u jiných telefonů neviděli, je možnost přehrávání videa v plovoucím okně. Ve výbavě nechybí ani FM Rádio přijímající rozhlasové vysílání na velmi krátkých vlnách. Aby vše fungovalo, je nutné připojit sluchátka, která kromě reprodukce zvuku také suplují anténu. Aplikace podporuje RDS a automatické ladění alternativní frekvence zvolené stanice. Nechybí automatické vyhledání dostupných rozhlasových stanic, čtyři nejoblíbenější lze pak uložit do rychlých předvoleb na úvodní obrazovku. Přidanou hodnotou je možnost nahrávání. Samozřejmě nesmí chybět největší portál s videy, ke kterému se dostanete skrze aplikaci Youtube. Díky podpoře plnohodnotného Flashe ale nebudete odkázáni jen na tento zdroj videí – pustit si můžete například pořady z webu českých televizí či ze Streamu.

Aplikace Youtube samozřejmě nesmí chybět

Sledovat můžete například videa z našeho kanálu

Softwarová výbava

V telefonu je po prvním spuštění celkem 38 aplikací. Pojďme si je nyní letmo představit. AllShare Play dovoluje přehrávat a sdílet multimediální obsah po síti. Ikonka Další služby nás zavedla do Samsung Apps, což je alternativní repozitář aplikací v režii Samsungu. Zde jsme ale nenašli žádné programy ke stažení. Diktafon slouží k nahrávání okolí, ukládání a přehrávání nahrávek. Jedná se o jednoduchou aplikaci, která ale naprosto vyhovuje svému účelu. Cloudové úložiště Dropbox budou jistě mnozí z vás znát – ostatně na Světě Androida jsme o něm opakovaně psali. Na otázku, proč Samsung nenechal instalaci této aplikaci na uživateli, je jednoduchá odpověď: protože pokud se přihlásíte z Galaxy S III, můžete navíc dostat jako dárek 50 GB prostoru na dva roky. To určitě stojí za úvahu. Jednou ze skvělých funkcí Dropboxu je automatický upload všech fotografií do online úložiště a následně do všech propojených zařízení. Už nemusíte připojovat telefon k PC, abyste si stáhli snímky z výletu či akce. Stačí počkat, než se provede synchronizace, a budete je mít ve svém počítači. Jestliže používáte i jiné e-mailové schránky než GMail, pak jistě využijete aplikaci E-mail, která umí stahovat poštu skrze protokoly POP3 a IMAP, ale i z Exchange Serveru. Otestovali jsme komunikaci s firemním Exchangem, vše fungovalo korektně a po ručním nastavení nezbytných informací nám byla nabídnuta nejen synchronizace pošty, ale též kalendářů, kontaktů a dokonce i úkolů (!). Aplikaci FM Rádio jsme si představili v sekci věnované multimediálním funkcím. Fotoaparátu jsme se věnovali v samostatné části recenze, takže můžeme postoupit dále do vozu. Také Galerie se s Androidem 4.0 dočkala faceliftu. Stejně, jako starší verze, zvládá i tato zobrazení obrázků nejen z lokálního úložiště, ale též z Picasy respektive Google+. Z Game Hubu si můžete stáhnout celou řadu zajímavých her. Budete ale potřebovat účet Samsung. GMail je v nejnovější vyleštěné verzi, typické pro Android 4.0. Nabízí kompletní správu pošty a veškerou funkcionalitu webové verze. Rozporuplně vnímáme integraci sociální sítě Google+. Součástí je také chatovací aplikace Pokec, jež má v seznamu programů samostatnou ikonku. Hodiny Samsung dotáhl k dokonalosti, takže kromě možnosti nastavení několika vzájemně nezávislých budíků najdete na dalších třech záložkách světový čas, stopky a časovač (minutku). Škoda, že se v tomto směru neinspiroval Google během příprav Androidu 4.0. Hudební přehrávač jsme viděli, když jsme si povídali o multimédiích. Pod ikonkou Internet najdete samozřejmě webový prohlížeč. Ten z Androidu 4.0 se může pochlubit výrazně vyšší rychlostí vykreslování a překreslování. Samozřejmostí je práce ve více listech a ukládání stránek do oblíbených. Naopak nadstandardní funkcí je možnost uložení stránky pro pozdější offline prohlížení. V HTML 5 testu získal prohlížeč velmi slušných 412 bodů, v javascriptovém benchmarku SunSpider se ale zacyklil, takže výsledek vám nepovíme Kalkulačku jistě nemusíme představovat nikomu, kdo někdy držel v ruce telefon od Samsungu. Od výchozí „androidí“ kalkulačky se liší podbarvením některých tlačítek, z hlediska nabízených funkcí je ale shodná. K pokročilejším funkcím se tentokrát nedostanete odsunutím klávesnice do strany, ale otočením telefonu na šířku. Kontakty jsme si detailně prohlédli v části věnované telefonování. Latitude, Mapy, Místa a Navigace jsou součástí mapového balíku Google. Skrze Latitude můžete sdílet svou polohu a sledovat, kde se nacházejí vaši přátelé. Místa oceníte v okamžiku, kdy například potřebujete najít nejbližší restauraci a rádi byste znali reference dosavadních klientů. Mapy asi nemusíme představovat podrobněji. K Navigaci jen dodáme, že ke svému životu sice potřebuje Internet, ale je možné si naplánovat cestu při připojení přes Wi-Fi a poté se nechat navigovat offline.

Mapy	Místa
Latitude	Navigace

O správu souborů v paměti telefonu se stará osvědčená aplikace Moje soubory. Disponuje všemi funkcemi, jež byste mohli potřebovat – umí tedy odstraňovat, přejmenovávat, přesouvat a kopírovat soubory a složky, zobrazovat podrobnosti a sdílet soubory skrze další aplikace. Z dalších funkcí jmenujme tři typy zobrazení, řazení podle času/typu/jména/velikosti souborů, či vyhledávání. Nastavení nebudeme procházet do podrobností. Dodejme, že se k němu dostanete celou řadou dalších cest. Pochopitelně v nabídce nechybí oficiální repozitář Obchod Play, ze kterého můžete stahovat, instalovat a nakupovat aplikace. Pokud potřebujete překlad z nebo do cizího jazyka, je zde aplikace Přeložit. Umí překládat text mezi více než 50 jazyky, ale též mluvenou řeč formou dialogu dvou stran, kdy každá mluví svým jazykem. Nesmíme ale zapomenout na skutečnost, že se jedná o klienta online služby, který ke svému životu potřebuje mobilní data, takže využitelnost v zahraničí je tímto faktem omezená. S Plánovač nahradil výchozí Kalendář, který v nabídce chybí. Jde o vizuálně poměrně pěkně udělanou aplikaci, pokud ale preferujete strohé programy, patrně se vám nebude líbit. Zajímavé je přepínání pohledu gestem „štípnutí.“ Asi nejvýrazněji nám chyběl režim agendy, ve kterém jsou naplánované události prezentovány přehledně formou seznamu. Jako poznámkový blok dokonale poslouží aplikace S Poznámka, v níž můžete vytvářet a ukládat jak textové, tak rukou psané/kreslené poznámky. Hlasové ovládání S Voice, jež bývá často označováno jako konkurent k Siri od Applu, si zatím v češtině neužijete. Ani s výsledky na anglicky vznesené požadavky jsme zatím nebyli příliš spokojeni, nicméně sám Samsung se nechal slyšet, že služba je teprve ve stádiu testování. Alternativou k Obchodu Play je Samsung Apps, kde najdete celou řadu programů, jež si můžete nainstalovat. Pod ikonou Stažené položky najdete všechny soubory, které jste stáhli z Internetu. Jednoduchý klient pro online komunikaci Talk je na Androidu takřka klasikou. Telefon jsme viděli v části věnované telefonování, takže zde ho můžeme přeskočit. Už vím proč je uživatelská příručka od O2, orientovaná na začátečníky, kterým vysvětlí, jak mohou používat a využívat Internet v mobilu. Videopřehrávač a jeho schopnosti jste již viděli, takže se podíváme dál. SIM Toolkit a jeho funkce závisí na vložené SIM kartě, její verzi a operátorovi. Spokojme se tedy s konstatováním, že SGS3 SIM Toolkit podporuje, na rozdíl například od Nexusu S. Vyhledávání dovoluje hledat nejen na Internetu, ale také v rámci podporovaných aplikací, tedy například v textových zprávách O Youtube jsme mluvili výše. Konečně pod ikonkou Zprávy najdeme aplikaci pro práci s textovými zprávami. Hned na prvním místě zmiňme pozitivní skutečnost, že na rozdíl od mnoha jiných tato automaticky odstraňuje před odesláním diakritiku, takže nepřijdete o drahocenné znaky, ani nebudete muset instalovat aplikaci třetí strany. Zprávy jsou zobrazeny v seznamu od nejnovějších po nejstarší, kromě ikonky a času přijetí poslední SMS můžete vidět také začátek textu poslední textovky. Škoda chybějící indikace, kterým směrem šla poslední SMS. Konverzace s daným kontaktem je prezentována formou dialogu s barevným odlišením jedné a druhé strany. Během psaní je zobrazován počet písmenek zbývajících do konce zprávy a počet SMSek, do kterých bude text rozdělen.  

Příslušenství

K telefonu jsme dostali také zajímavé příslušenství, které sice není součástí balení, rozhodně ale stojí za pozornost. AllShare Cast Hub – umožňuje připojení telefonu k televizi a přehrávání videa a hudby na velké obrazovce. Zařízení funguje tak, že krabičku připojíte do zásuvky (má vlastní adaptér s microUSB výstupem) a propojíte ji přiloženým HDMI kabelem s televizí, projektorem nebo monitorem. Na telefonu pak spustíte aplikaci AllShare Cast a můžete začít promítat. Telefon tak poslouží třeba jako základ domácího multimediálního centra. Ochranné obaly na zadní stranu telefonu v šesti barvách (průhledný, žlutý, oranžový, růžový, světle a tmavě modrý).   Výměnné zadní kryty s odklápěcí přední stranou (tzv. „flip“), chránící displej telefonu. Tyto kryty jsou ve dvou barevných provedeních – černém a bílém, přičemž je možné na zadní stranu nasadit ještě jeden z barevných ochranných obalů.   Dokovací stanice, která poslouží jako stojánek s nabíjením.   Redukce z microUSB na HDMI pro připojení telefonu k televizi, monitoru či projektoru kabelem. Dvě nabíječky akumulátoru.   C-Pen – zatímco Samsung Galaxy Note má S-Pen, pro Galaxy S III přichází Samsung s kapacitním dotykovým perem/stylusem C-Pen s kulatým gumovým hrotem.   Veškeré příslušenství, které jsme měli zapůjčené, můžete zhlédnout také na následujícím videu.

Kdy, kde a za kolik?

Prodej Samsungu Galaxy S III, dle dostupných informací, bude v Česku zahájen v pondělí 4. června, přičemž zaváděcí cena byla stanovena na 15 500 Kč. České e-shopy již ale začaly s předprodeji, ve kterých lze uvedený telefon objednat za ceny od 14 850 Kč do 18 006 Kč. Aktuální cenu i její vývoj můžete vidět v následujícím grafu. Vzhledem k tomu, že konkurenční HTC One X se dá pořídit i o 3 000 Kč levněji, předpokládáme, že cena Galaxy S III půjde po uspokojení úvodní vlny poptávky dolů.

Resumé

Samsung Galaxy S III je beze sporu velmi dobrý telefon, který lze označit jako „etalon“ špičkového smartphonu současnosti. Nabídne slušnou porci výkonu, kvalitní displej a řadu nových technologií. Proti Samsungu Galaxy S II se však jedná spíše o evoluci, byť plnou nejrůznějších vylepšení v mnoha směrech. Spolu se zatím poslední verzí operačního systému Android poskytne uživateli plynulost, rychlost a komfort. Z vizuálního hlediska jistě rozdělí veřejnost na dva nesmiřitelné tábory – jedněm bude připadat „konečně krásný“, druhým se líbit nebude. Na první pohled a omak, pokud bychom nevěděli, co se skrývá „pod kapotou“, bychom ale tipovali, že se jedná o zařízení s cenovkou nižší minimálně o pět, možná i více tisíc. V tomto směru získává volbou použitých materiálů navrch konkurence, nicméně Samsung přichází s přímo příkladným dílenským zpracováním, které alespoň částečně kompenzuje uvedené nedostatky. Cílovou skupinou „es trojky“ jsou v první vlně nadšenci do posledních výstřelků moderní techniky, kterým přinese slušnou porci technologických novinek, dále hráči a ti, kterým záleží na naprosté plynulosti a dobré odezvě. Ač je konkurence velmi silná a další protivníci se teprve chystají pozvednout pomyslný meč, přinejmenším s ohledem na úspěch staršího modelu můžeme tuto recenzi zakončit slovy „Král je mrtev, ať žije král!“

Klady

• Velmi dobrá hardwarová výbava a s tím související výkon.
• Odezva systému.
• Kvalitní a velmi jemný displej s dobrými pozorovacími úhly a živými barvami.
• Tvrzené sklo Corning Gorilla Glass 2.
• Vzhledem k velikosti malá hmotnost.
• Kapacita akumulátoru a výdrž telefonu.
• Android 4.0 ICS.
• Výborná GPS (rychlá, stabilní, poměrně přesná).
• Velikost interní paměti.
• Podpora 802.11a a 802.11n.
• Stabilita Wi-Fi připojení a citlivost Wi-Fi.
• Dobrý a především rychlý fotoaparát s výbornou aplikací.
• Notifikační LED.
• Kvalita zvuku v přiložených sluchátkách.
• Možnost odeslání SMS při odmítnutí hovoru.
• Otáčení podporuje většina systémových sekcí.
• Editor SMS odstraňuje diakritiku.
• Nepřeplácaná softwarová výbava.
• Dostupnost ve více barevných provedeních.
• Nadstavba TouchWiz není tak „vlezlá“, jak bychom čekali.
• NFC.
• Možnost probudit telefon nejen tlačítkem pro zapnutí/vypnutí telefonu.
• Proti HTC One X má slot pro microSD kartu.
• Proti HTC One X má vyměnitelnou baterii.

Zápory

• Plastové, lacině působící provedení.
• Vysoká cena.
• Kvůli hladké zadní straně telefon klouže v dlani a zachytává otisky prstů.
• Podpora pouze pro microSIM.
• Uživatelsky ne právě přívětivá instalace ovladačů.
• Problémy s připojením handsfree přes Bluetooth.
• Někdy se texty nabídek nevejdou do dialogů.
• Takto velký telefon nemusí vyhovovat všem.

Za zapůjčení k testu děkujeme společnosti SAMSUNG Česká republika. Foto: Petr Mišák. Podrobné technické parametry najdete v našem Android katalogu. [aps_product_sz image=“https://www.svetandroida.cz/wp-content/plugins/sz-catalog-extend/catalog-default.png“ title=“Katalog Android zařízení“ subtitle=“Specifikace, recenze, galerie, video, hodnocení, porovnávání…“ desc=“Pro více informací navštivte náš katalog zařízení.“ button=“Zobrazit katalog“]