Recenze: LG Optimus One (P500)
Karel Kilián
LG Optimus One je často označován jako přímý konkurent Samsungu Galaxy 3, který jsme recenzovali předminulý týden. I z tohoto důvodu budeme v některých směrech srovnávat.
Obsah balení
Papírová krabička obsahuje, kromě samotného telefonu, sluchátka (na rozdíl od Samsungu Galaxy 3 jsou to klasické pecky s tlačítkem pro příjem a ukončení telefonátu, ke kterým nejsou dodávány ochranné molitany), záruční list a uživatelskou příručku v češtině a slovenštině, čítající přes devadesát stránek pro každý jazyk. Samozřejmě nechybí nabíječka, která je dodávána v praktickém provedení, sestávajícím ze zásuvkového trafa s USB konektorem a oddělitelného kabelu. Ten lze využít i pro připojení telefonu k počítači, což je rozhodně plus. Příjemná je i pozornost v podobě microSDHC karty Samsung s kapacitou 2 GB, která je již nainstalována v telefonu (zde tedy LG lehce překonává Galaxy 3, ke kterému je dodávána 1GB karta). V balení ale nenajdete CD s instalačním softwarem.
Balení LG Optimus OneBaterie s kapacitou 1500 mAh je uložena odděleně a její instalace je poměrně jednoduchá. Zadní kryt sice drží pevně na svém místě (je uchycen na šesti “packách”), ale po uvolnění na horní straně se nechá celkem ochotně sundat. Ještě před osazením baterie je ale vhodné vložit do telefonu SIM kartu, jejíž slot je situován pod ní (zde pro změnu vítězí Samsung, do kterého je možné SIM nainstalovat bez nutnosti vyjmutí baterie). Opětovné nasazení krytu je otázkou jednoho “zacvaknutí.”
Vzhled a dílenské zpracování
Jak je u dotykových telefonů zvykem, dominantou zařízení, jehož celkové rozměry činí 113,5 x 59 x 13,3 mm, je kapacitní TFT displej. Hmotnost zařízení je o 20 gramů vyšší než u konkurence – konkrétně 129 gramů – což je patrně daň za ocelový rámeček, který subjektivně zvyšuje pocit robustnosti a pevnosti telefonu. Nutno uznat, že Optimus One nepůsobí tak “plastovým” dojmem, jak je tomu v případě Galaxy 3.
Jakub Kárník
Telefon LG Optimus OneNad displejem je decentní logo výrobce, reproduktor a senzor přiblížení.
Horní strana telefonuPod displejem najdeme proti Samsungu jedno tlačítko navíc. Zcela vlevo je tlačítko pro vyvolání menu, následuje lehce vyvýšená spojená klávesa pro návrat na domovskou obrazovku a krok zpět, vpravo je pak vyhledávací klávesa. Osobně preferuji filozofii co nejméně hardwarových tlačítek, takže Galaxy 3 mi v tomto směru vyhovuje více. Navíc mě silně rozčilovalo samotné rozmístění kláves, kdy jsem opakovaně místo návratu zpět vyvolával hledání a místo menu mačkal “domeček.” Samozřejmě je to o zvyku, ale z telefonů, které jsem dosud měl možnost vyzkoušet, jsem navyklý na jiné uspořádání. Dlouhým podržením klávesy Domů se zobrazí nabídka osmi posledních spuštěných aplikací, klávesa vyhledávání pak při stejném stisku nabídne hledání hlasem.
Hardwarové klávesy
Nabídka posledních spuštěných aplikacíVšechna tlačítka jsou čistě mechanická a ačkoli jsem měl původně poněkud obavy z relativně malé velikosti levého a pravého, nakonec se mi s nimi pracovalo překvapivě dobře. I zde ale narazíte na slyšitelně plastovou odezvu indikující stisk. Domnívám se, že z estetického hlediska by šlo krajní klávesy udělat o něco hezčí
Kovové kolébkové tlačítko pro nastavení hlasitosti je umístěno z čelního pohledu na pravé straně, což vnímám jako pravák pozitivně. K nechtěnému stisku, na rozdíl od Galaxy 3, nedošlo ani jednou.
Dolní hrana nabízí microUSB konektor, který není nijak chráněný. Uživatel tak nemusí ztrácet čas odnímáním nepraktické krytky při každém nabíjení, ani mít pěstěné nehty, aby se dostal ke konektoru.
Na horní hraně je tlačítko pro zapnutí telefonu, které je v rámci sladění s rámečkem z kovu. Krátkým podržením se zhasíná a zamyká displej, delší vyvolává nabídku s volbami pro tichý režim, režim letadlo a vypnutí telefonu. Nechybí ani 3,5palcový konektor “jack” pro připojení sluchátek.
Nabídka pro vypnutí telefonuKonečně na zadní straně na nás čeká hrdý nápis “with Google” a čočka třímegapixelového fotoaparátu. Ta je zasazena do malého rámečku, imitujícího broušený kov, a je jen minimálně zapuštěna do těla přístroje. Mám tedy důvodné obavy, že při nešetrnějším zacházení dojde poměrně snadno k jejímu poškrábání.
Zadní strana telefonu s čočkou fotoaparátuTělo telefonu, jak již bylo řečeno, obepíná ocelový rámeček, který se směrem k horní hraně zužuje. Dobrým dojmem na mne zapůsobila zcela rovná zadní část, která je matná, tudíž prakticky nezachytává otisky. Navíc je pokrytá vrstvou gumy, díky které se telefon nejen dobře drží v dlani a je příjemný na omak, ale také neklouže při položení na stůl. Dílenské zpracování je tedy v mnoha směrech praktičtější a působí solidnějším dojmem. Především ženám s drobnějšími dlaněmi ale pravděpodobně nebude vyhovovat šířka telefonu, kvůli které budou k některým operacím potřebovat obě ruce. Sám jsem ale v tomto směru problém neměl – do mé dlaně telefon padl takřka dokonale a budil jen ten nejlepší dojem.
Adam KurfürstJiž tradiční je má výtka k chybějící notifikační diodě. Její implementace by stála maximálně pár korun a přitom by výrazně zvýšila uživatelský komfort.
Hardware a displej
Telefon pohání procesor Qualcomm MSM7227 taktovaný na 600 MHz (Galaxy 3 má procesor běžící na 667 MHz; stejné CPU je např. v telefonech Orange San Francisco, Sony Ericsson Xperia X8 či HTC Legend), který má k dispozici 512 MB operační paměti (tedy dvakrát více než Samsung G3). Díky dostatku RAM (po spuštění jí zbývá zhruba polovina volná) a solidnímu procesoru, odpovídajícímu střední třídě telefonu, reaguje telefon na podněty uživatele skutečně svižně. Bohužel CPU je ARMv6, což v praxi znamená absenci plné podpory flashe, která je částečně kompenzována GPU Andreo 200 s implementovanou hardwarovou akcelerací grafiky.
Uživatel má z celkových 512 MB k dispozici 172 MB volné ROM, nicméně díky operačnímu systému Android verze 2.2 je již možné instalovat aplikace, které to podporují, na paměťovou kartu, což významně rozšiřuje životní prostor.
Integrovaný senzor polohy reaguje na otáčení ve směru i proti směru pohybu hodinových ručiček, jeho reakce ale nepatří k nejrychlejším (prodleva je cca půl sekundy).
Displej má úhlopříčku 3,2 palců, měří 44,9 x 67,4 mm a zobrazuje v rozlišení 320 x 480 px (HVGA, tj. stejně jako iPhone). Z toho hned můžeme usoudit na jemnější rastr (konkrétně 181 DPI), než má Galaxy 3 (146 DPI), který má zásluhu na očividně lepší čitelnosti jemného písma. Povrch displeje je i v tomto případě z plastu, nikoli ze skla, k jeho ochraně ale výrobce přispěl nalepenou ochrannou fólií, která o něco snižuje odlesky a pomáhá lepší čitelnosti na slunci. Za běžných podmínek vystačíte s cca třetinovou úrovní podsvětlení a ani na přímém slunci nebudete muset nastavovat jas na maximální hodnoty.
Řádově menších je také 262 tisíc barev, které je Optimus One schopen zobrazit. V praktickém životě ale patrně nižší počet odstínů nezaznamenáte. Takřka samozřejmostí je dnes podpora vícedotekového ovládání.
Z přímého pohledu jsou barvy jasné a živé, při pohledu z ostřejšího úhlu ale mírně tmavnou a žloutnou, což lze pravděpodobně z části přičíst fólii. Té také přikládám poněkud menší citlivost displeje – občas se stává, že nezareaguje a je nutné být v dotecích důraznější.
Technologie
Android bez připojení k sítím by samozřejmě byl jen obyčejnou krabičkou, takže k jeho životu je nutná celá řada technologií. Pro hovory jsou to GSM850, GSM900, GSM1800, GSM1900, UMTS900 a UMTS2100, pro data pak CSD, GPRS (Class 12), EDGE, UMTS, HSDPA (7.2) a HSUPA. Co se týká kvality signálu, patří Optimus One rozhodně mezi ty lepší – i ve sklepních prostorách, kde řada jiných telefonů ztrácí signál, si vede poměrně dobře.
Při připojování přes WiFi budete možná postrádat nejrychlejší 802.11n a musíte si tak vystačit s normami b a g. Ve srovnání s Vodafonem 845 ale musím konstatovat, že rychlost přenosu dat přes WiFi je citelně svižnější. Velkým bonusem je možnost vytvořit z telefonu WiFi hotspot, nebo sdílet internetové připojení přes USB kabel. Možnosti využití jistě najdete sami.
Hardwarové parametry:
- Procesor: 600 MHz Samsung S5P6422
- OS: Android 2.2 (Froyo) bez grafické nadstavby
- Interní paměť: 512 MB (volných je cca 170 MB)
- Paměť RAM: 512 MB (volných je cca 256 MB)
- Velikost telefonu: 59 x 113,5 x 13,3
- Váha telefonu s baterií: 129 gramů
- Displej: úhlopříčka 3,2 palců, TFT, dotykový, kapacitní, s rozlišením 320 x 480 px, 262 tisíc barev
- GPS: ano
- WiFi: 802.11b/g
- Konektory: 3,5 mm stereo audio jack, micro-USB
- Fotoaparát: 3,1 Mpx (2 048 x 1 536 px), autofokus, bez přisvětlovací diody či blesku
- Baterie: Li-ion, 1500 mAh
První spuštění
Start telefonu, během kterého se nejprve střídavě objeví logo LG, krátká animace, opět LG a nakonec logo Androidu, které následně doprovodí úvodní znělka, trvá lehce přes třicet vteřin. Po odemčení obrazovky je uživatel dotázán na jazyk, v jakém má telefon komunikovat. Následuje uvítací obrazovka, po ní pak nastavení data, času a jejich formátů. V dalším kroku můžete zvolit e-mailový účet, přičemž na výběr je Exchange a Jiné. Pak už můžete začít s telefonem pracovat.
Jana SkálováKontakty a telefonování
Ke kvalitě zvuku během hovoru nelze mít výhrad, je totiž na standardní dobré úrovni. O něco slabší je reproduktor pro hlasitý poslech, kterému proti Galaxy 3 chybí více basů, je méně hlasitý a celkově zní “plastověji.”
Příjem a ukončení hovoru provedete přes displej – samostatné klávesy pro tyto účely na telefonu nejsou, což je jedině dobře. V nabídce nechybí možnost odmítnout hovor se současným odesláním textové zprávy.
Kontakty je možné ukládat do telefonu, na SIM kartu, nebo do adresáře GMailu. Zde jsem ale narazil na problém – při zakládání nového kontaktu je jako výchozí možnost nastaveno uložení do telefonu. I když deaktivujete zobrazování čísel ze SIM a telefonu, tato možnost zůstává stejná. Pokud na to zapomenete, nový kontakt se vám nejen nebude synchronizovat, ale v případě nastavení zobrazování jen kontaktů z GMailu ho neuvidíte ani v seznamu. Pokud jste četli recenzi Galaxy 3, možná si vzpomenete, že podobný problém měl s ukládáním událostí kalendáře.
Kontaktu lze přiřadit vlastní vyzvánění (byť je tato možnost ukryta hluboko v menu), případně nastavit automatické přesměrování volání do hlasové schránky.
LG Optimus One ale trpí chybou, kterou může zkomplikovat život: do adresáře nelze přidat (ani editovat) e-mailová adresa, obsahující pomlčku. Snad to spraví některá z aktualizací firmware.
Kladně vnímám možnost nastavit, jaké složky z GMailu se mají zobrazovat – odpadá tak starost s tím, že se vám v telefonu objeví adresy všech, kterým jste odpověděli na e-mail.
Na Optimusu One si můžete vybrat, které složky kontaktů chcete zobrazovatV seznamu jsou kontakty prezentovány obrázkem a jménem, přičemž lze určit, zda se má jako první zobrazovat křestní jméno, nebo příjmení. Nezávisle na tom pak je možné zvolit, podle čeho budou kontakty řazeny. Orientaci v seznamu výrazně usnadňuje lišta s písmenky po pravé straně, přes níž můžete jednoduše a bez nutnosti rolování přecházet v abecedě.
Listování kontaktyV aplikaci pro telefonování je dále záložka Telefon, kde najdete klasický číselník pro vytočení čísla. Po zadání jednotlivých číslic jsou také nabízeny kontakty, které obsahují sekvenci písmen, odpovídající pořadí čísel – tedy např. pokud navolíte 526, jsou vám nabídnuti nejen všichni Janové a Jany, ale též Blanky a Kamily. Jednoduché, funkční a výrazně zjednodušující práci se seznamem.
Vyhledávání kontaktů zadáním číslaPod záložkou Hovory najdete standardní záznam přijatých hovorů, volaných čísel a nepřijatých. Zde se ale nejedná o nic zvláštního, co byste neznali z jiných Androidů. Poslední záložka Oblíbené je výtahem kontaktů, které jste si v telefonu označili hvězdičkou.
Seznam přijatých, nepřijatých a provedených hovorůProti Galaxy 3 chybí skupiny, nicméně to pro většinu “androiďáků” nebude nedostatek, neboť skupiny bývají podporovány jen při uložení kontaktů v telefonu, nikoli při praktičtějším ukládání na GMail.
Připojení k počítači
Telefon lze k počítači připojit dvěma způsoby. V režimu mass-storage se v systému prezentuje jako výměnný disk, takže k vložené paměťové kartě můžete přistupovat stejně, jako třeba k USB “flashce.” Ve druhém módu by měly fungovat nejrůznější nástroje pro správu. Narazil jsem ale na problém: protože v balení není dodáváno CD s instalačním softwarem, pokusil jsem se ho stáhnout z oficiálních stránek LG. Po stažení a spuštění instalátoru jsem se ale nedočkal kýžené instalace ovladačů a programů, nýbrž jen tvrdošíjné hlášky The LGMobile update program is running. Nemohl jsem si v tom okamžiku nevzpomenout na takřka luxusní řešení Vodafonu 845, který po připojení k PC nainstaluje virtuální CD, na kterém najdete vše, co můžete pro život s telefonem potřebovat. Nepomohl ani restart počítače, takže následovalo dlouhé hledání, jak vyřešit problém a přimět telefon ke komunikaci přes kabel. V recenzi Samsungu Galaxy 3 jsem sice kritizoval velikost instalačního balíčku Kies, ale po zkušenosti se zprovozněním LG Optimus One se mu musím s pokorou omluvit.
Řešení jsem našel až na jednom ruském diskuzním fóru – instalační program totiž v tichosti vytvořil v menu Start-Programy složku LGMobile Support Tool a v ní ikonu LGMobile update. Aplikace sice hned na úvodní obrazovce nabídne stažení ovladačů pro USB, nicméně model P500 Optimus One v nabídce chybí. Zvolil jsem tedy náhodně ovladač pro KP500 Cookie a poté již instalace ovladačů, nutných pro připojení k PC, proběhla korektně. Každopádně uživatelsky přívětivý přístup, podle mého mínění, vypadá úplně jinak.
Doplněno: podle informace od našeho čtenáře jsou ovladače uloženy na microSD kartě a měly by být dostupné při připojení v režimu mass-storage.
Možnosti připojení
O možnostech připojení telefonu jsme se krátce zmínili výše. Otestovali jsme provoz přes WiFi, kde mě Optimus One opravdu velmi pozitivně překvapil rychlostí přenosů, ačkoli disponuje pouze standardy b a g. Během testu se přitom nestalo, že by došlo k přerušení spojení. Zajímavé je výchozí chování po zhasnutí obrazovky, kdy se telefon odpojí od bezdrátové sítě a začne používat mobilní data. To lze změnit hluboko v nastavení tak, aby telefon zůstal připojen i v režimu spánku. Na rozdíl od Vodafone 845 při změně způsobu připojení neobtěžuje dialogovým oknem a nedožaduje se potvrzení ze strany uživatele. Můžete tak plynule přecházet mezi připojením přes WiFi a mobilními daty tam a zpět, aniž byste si museli všímat, zda vám ještě fungují datové přenosy. Je dobře, když telefon neobtěžuje s tak elementárními otázkami.
Bluetooth je sice ve verzi 2.1, zatímco Galaxy 3 podporuje i 3.0, nicméně v praxi v drtivé většině případů bude protějškem vašeho telefonu zařízení starší normy. Bezdrátové handsfree i přenos souborů přes “modrý zub” fungovaly, dle očekávání, bez problémů.
O potížích se zprovozněním připojení přes USB kabel jsme mluvili výše.
GPS
GPS jsem poprvé otestoval v Gowalle a byl jsem velmi mile překvapen, jak rychle našla aktuální pozici: netrvalo to totiž déle než dvacet vteřin. O den později jsem provedl další zkoušku – nechal jsem mapovat svůj pohyb pomocí aplikace My Tracks. Odchylky se pohybovaly v řádech metrů (maximálně cca. 5 m), s čímž si nejspíš nebudete muset lámat hlavu.
Samozřejmě jsme nemohli vynechat “křest ohněm” – tedy navigaci. K testu jsme použili software Sygic Mobile Maps 10 a úkolem telefonu bylo vést nás na naší cestě z Prahy do Ostravy. Překvapila mě rychlost, s jakou se aplikace načetla. Po položení za čelní sklo auta totiž našla satelity dříve, než jsem si stačil zapnout bezpečnostní pás. Stejně tak přepočítávání trasy v případě přejetí odbočky je doslova bleskové. Výsledky lze označit jako velmi dobré, neboť během celé cesty došlo jen k jednomu krátkému výpadku signálu, který byl znovu nalezen během deseti vteřin.
Baterie a výdrž telefonu
První den, kdy jsem telefon doslova mučil, vydržela 1500mAh baterie jen 15 hodin. Na první pohled jde o podprůměr, nicméně je nutno vzít v úvahu, že jsem měl zapnuté používání sítí 3G, doma pak několik hodin WiFi, brouzdal jsem po Internetu, četl jsem si zprávy v NewsRobu, instaloval jsem aplikace a používal GPS. Takové zátěži patrně běžný uživatel telefon nevystaví a pokud ano, bude muset počítat s tím, že by se měl pohybovat v blízkosti zásuvky.
Libor FoltýnekV dalších dnech se můj způsob používání již více blížil běžné realitě, nicméně i v tomto režimu byla výdrž baterie spíše horší. Při odpojení ze zásuvky v devět dopoledne, občasném prohlížení webu a půlhodině používání GPS, se v devět večer telefon začal dožadovat nabíječky. Vzhledem ke kapacitě akumulátoru je tedy výdrž nečekaně slabá.
Uživatelské prostředí
Uživatelské prostředí potěší především odpůrce nejrůznějších grafických nadstaveb – jedná se totiž o prakticky holý Android, který je jen lehce barevně upraven a doplněn. Po prvním spuštění mě překvapilo, kolik ikonek je ve výchozím stavu na plochách. Je jich celkem dvanáct a k tomu ještě šest widgetů. Jestliže jste zvyklí si své oblíbené aplikace vybírat sami, můžete samozřejmě vše vyházet do virtuálního koše a přizpůsobit si telefon svým potřebám.
Výchozí hlavní plochaOdemykání zamčeného displeje, nápadně připomínající způsob odemykání iPhone, nabízí proti jablečnému konkurentovi navíc i ztišení zvuků. Jedná se o běžnou odemykací obrazovku, kterou můžete znát i ze starších verzí Androidu. Ostatně jak již jsme řekli, LG do systému (naštěstí) moc nezasahoval.
Odemykání obrazovkyMezi jednotlivými plochami se můžete přepínat vodorovným posunem, přičemž ve výchozím nastavení jich budete mít k dispozici pět a tento počet lze změnit na maximálních sedm. To je také jediné nastavení, jež domovská obrazovka umožňuje. Některé telefony a launchery sice nabízejí ještě více ploch, nicméně pro běžné používání bude asi uvedený počet dostačující.
V dolní části je pruh s pěti barevnými ikonami, viditelný na všech plochách. Zleva v něm jsou zástupci vyvolávající telefon, kontakty, seznam aplikací, SMS a Internet. Zástupce lze ale změnit, takže chcete-li používat jiné aplikace, nebude problém mít je po ruce.
Z připravených widgetů lze vybrat například duální hodiny, zobrazující aktuální čas na dvou místech na světě, kalendář (buď měsíční nebo jako přehled událostí), správce připojení, pohled na poslední přijaté zprávy a několik málo dalších, víceméně tradičních rozšíření.
Po rozbalení notifikační lišty se dostanete k pěti ikonkám, skrze které lze ovládat WiFi, bluetooth, GPS, mobilní data a vypínat zvuk. Na první pohled je ale zejména u posledních dvou ikonek obtížnější poznat, k čemu vlastně slouží.
Notifikační lištaPro hračičky je tu možnost nastavit si na pozadí místo statické tzv. “živou tapetu.”
Fotoaparát
Fotoaparát pořizuje snímky v rozlišení 2 048 x 1 536 px, tedy 3 Mpx. K dispozici jsou ale i varianty 2 Mpx (1 600 x 1 200 px), 1 Mpx (1 280 x 960 px), 640 x 480 (VGA) a 320 x 240 px.
Fotoaparát LG Optimus One
Nastavení rozlišeníV nastavení lze dále zvolit citlivost (automatickou, ISO 100, 200 a 400) a vyvážení bílé barvy (buď automatická, nebo jeden ze čtyř režimů osvětlení; ruční vyvážení chybí). Použít můžete jeden ze čtyř barevných režimů (jednobarevný, negativ, přesvícení a sépie), automatickou spoušť lze nechat otevřít za 3, 5 a 10 vteřin. Nastavit se dá kvalita snímků (míněna jejich komprese), zvuk spouště (ze čtyř voleb, případně se dá úplně vypnout) a zaznamenávání polohy.
V rychlém nastavení nechybí scénické režimy, detekce obličeje a makro, včetně ručního nastavení vzdálenosti fotografovaného objektu. Přes tlačítka pro nastavení hlasitosti je možné použít digitální zoom (optický zoom telefon nenabízí). Možností je tedy poměrně slušná porce.
Režimy fotoaparátuProtože telefon nedisponuje žádným zdrojem světla, dočkáte se použitelných snímků jen při dostatečném osvětlení. Ani zde ale nečekejme zázraky – barevné podání za slunečného dne sice není nejhorší, s klesající intenzitou okolního světla ale viditelně roste šum. Ostrost snímků nelze považovat za uspokojivou, stejně jako dobrému výsledku nepřispěje soudkovité zkreslení, takže fotoaparát v LG Optimus One poslouží spíše jako nouzová varianta, kterou byste určitě neměli pořizovat své snímky z dovolené.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Proces fotografování je kvůli absenci samostatného tlačítka spouště realizován softwarově a funguje stejně, jako v případě Galaxy 3 – tedy podržením tlačítka na displeji fotoaparát ostří, po jeho uvolnění dojde k pořízení snímku. Druhá možnost spočívá v lehkém tapnutí, po kterém telefon zaostří a hned poté vyfotí (celý proces trvá asi dvě vteřiny). Následně lze obrázek zkontrolovat, nasdílet skrze systémové prostředky a přejmenovat. Vyzkoušeli jsme automatické ostření při načítání QR kódů z displeje notebooku a i v případě menších obrázků (150 x 150 px) dokázal foťák zaostřit a načíst kód na vzdálenost přibližně třiceti centimetrů.
Možnosti práce se snímkem po jeho vyfoceníVideo je natáčeno v poměrně použitelném rozlišení 640 x 480 px (VGA, volitelně též 320 x 240 a 176 x 144 px) ve formátu 3GP a to rychlosti kolem 18 snímků za vteřinu. Z posledního řečeného je evidentní, že na nějaké profesionálnější použití tedy můžete zapomenout. Samotná kvalita záznamu pak také není nijak ohromující, spíše naopak, což můžete dobře posoudit ze snímku i z ukázky ke stažení.
Nastavení rozlišení videa
Snímek z videa natočeného LG Optimus OneMultimédia
K přehrávání písniček slouží ikonka Hudba, kterou najdete v předinstalovaných aplikacích. Jedná se o klasický androidí systém, ve kterém si můžete zobrazit nalezené skladby podle interpreta, názvu alba či písničky. Přehrávač také nijak neohromí a nabídne jen minimální množství funkcí, mezi nimiž nechybí náhodný výběr skladeb a opakované přehrávání jedné či všech písniček. Z menu je zajímavá jen možnost nastavit si aktuální soubor jako vyzvánění, případně ho smazat.
 Aplikace Hudba |
 Jednoduchý přehrávač audio souborů |
Při přepnutí do jiné aplikace je činnost přehrávače indikována ikonkou v notifikační liště, nicméně ovládat jej jako u Samsungu nejde. Chybí také ekvalizér a jakékoli zvukové efekty. Pokud budete chtít telefon používat jako přehrávač MP3 a nestačí vám výchozí nastavení, patrně se budete muset ohlédnout v Android Marketu po jiném programu.
Videopřehrávač jsme netestovali, LG se sice nikde nechlubí podporou kodeků jako je DivX a Xvid, nicméně podle všeho je telefon zvládá.
Softwarová výbava
V telefonu je předinstalována celá řada aplikací, se kterými můžete na platformě Android počítat. Poměrně zajímavé je přitom rozdělení ikonek do dvou skupin na ty, které již v telefonu byly a na dodatečně stažené. Výchozí provedení je ale silně nepraktické – abyste se dostali k programům, jež jste si nainstalovali, musíte odrolovat přes devět řádků systémových aplikací. To lze ale změnit, ovšem nikoli tím nejjednodušším způsobem – tedy přetažením ikony – nýbrž nejprve musíte nastavit režim přesouvání položek. Malým bolestným za toto komplikování života je možnost vytvářet vlastní skupiny aplikací a ikony do nich sdružovat. Přímo z nabídky aplikací je také možné provést jejich odinstalaci – opět ale pouze stylem “drbání přes hlavu” (tj. nejprve musíte stisknout tlačítko menu, pak zvolit režim odinstalace a teprve poté vybrat program, kterého se chcete zbavit).
 |
 Aplikace v telefonu LG Optimus One |
 Aplikace v telefonu LG Optimus One |
|
E-mail poslouží v případě, kdy chcete kontrolovat poštu na Exchange serveru nebo poštovním serveru s podporou protokolů IMAP a POP3. Na rozdíl od GMailu zde ale nefunguje push technologie – program dokáže kontrolovat poštu jen v zadaném intervalu.
Galerie je v podstatě identická s tím, co jsme mohli vidět u Galaxy 3, včetně veškerých efektů, sdružování fotografií podle názvů složek či data pořízení. Mezi obrázky se listuje intuitivně – tedy posouváním prstu po displeji požadovaným směrem. Přímo z galerie můžete snímky sdílet všemi dostupnými systémovými prostředky, otáčet, ořezávat a nastavovat buď jako ikonu kontaktu, nebo tapetu na plochu. Tento způsob provedení galerie určitě stačí, byť nepřekvapí ničím mimořádným.
GalerieGMail je po provedení aktualizace v nejnovější verzi 2.3, takže umí prioritní poštu, lepší podporu štítků a nabízí lehce vyleštěné uživatelské rozhraní. Na nové zprávy bude telefon upozorňovat zvoleným zvukem a případně i vibracemi.
 GMail |
 E-amilová zpráva v poslední verzi GMailu |
Skrze Hledat lze vyhledávat zadaný výraz na webu a mezi aplikacemi, v nastavení pak můžete určit další prohledávané zdroje – užitečné budou jistě kontakty a SMS, jež jsou ve výchozím nastavení neaktivní.
 Aplikace Hledat |
 Možnosti hledání |
Hodiny jsou zpracovány poněkud neobvykle a na první pohled působí dojmem, že jste se jen přepnuli na jinou plochu. Jsou totiž transparentní a tak skrze ně uvidíte nastavené pozadí. Právě zde najdete také budík, který zvládá opakování ve zvolené dny a nastavení vyzváněcího tónu nebo melodie. Jak je u Androidu nedobrým zvykem, ve vypnutém stavu buzení jednoduše nefunguje (co myslíte, změní to výrobci někdy?). Poněkud nepatřičně působí další dvě tlačítka: jedno zapíná “slideshow” z nalezených obrázků, druhé spouští hudební přehrávač.
 Hodiny |
 Budík |
Ke Kalendáři mám, podobně jako u Galaxy 3, hned několik výhrad. Sice po vypnutí úložiště dat v telefonu správně nabízí ukládání nových událostí do kalendáře Google, přesto jsem ale našel věci, které komplikují život. Tou první je výchozí zobrazení, které sice odpovídá designu webového kalendáře, ne každému ale musí vyhovovat. Já mám raději přehlednější seznam událostí – tzv. “agendu.” Vzhledem k tomu, že nelze nastavit, jaké zobrazení má být výchozí, znamená to pro mne zbytečný stisk tlačítka menu a tapnutí navíc. Další mínus dostal kalendář za absenci jednoduchého přepínání mezi pohledy. Zatímco Vodafone 845 i Galaxy 3 má ve všech režimech na displeji dostupná tlačítka pro přepnutí mezi denním, týdenním, měsíčním pohledem a agendou (Vodafone navíc také pro zobrazení aktuálního dne a zadání nové schůzky), u Optimusu One se ke změně pohledu dostanete až po stisku klávesy menu. Z mého pohledu je to zbytečné komplikování života budoucího uživatele.
 Mezi pohledy lze přepínat pouze přes menu |
 Výběr zobrazovaných kalendářů |
Kalkulačka je jen základní – správně zpracovává priority matematických operací, ale víc než sčítání, odčítání, násobení a dělení od ní čekat nemůžete. Při otočení na šířku přibudou navíc ještě závorky (v případě Samsungu je funkcí v režimu na šířku výrazně více).
Kalkulačka na výšku
Kalkulačka na šířkuDalší na řadě je sada mapových aplikací od Google – tedy Google Mapy a na ně navazující Místa, Latitude a Navigace (která v našich končinách nefunguje, ale možná se do konce roku dočkáme pozitivní změny).
I v tomto telefonu nalezneme jeden z programů pro tzv. “rozšířenou realitu” – jmenovitě Layar. Sice příliš nerozumím tomu, proč výrobci předinstalovávají právě tuto aplikaci a ne například WikiTude, nicméně praktické využití určitě najde. Bohužel ale jen v Česku, neboť ke svému provozu potřebuje data. Pokud nevíte, co je Layar, dovolím si stručný popis: nejprve si vyberete vrstvy, které vás zajímají. Těch je celá řada – vrstva míst, o kterých se píše ve Wikipedii, vrstva Gowalla či Foursquare bodů atd. Poté, co telefon zjistí vaší polohu, se můžete podívat, co se nalézá kolem vás. Nemusíte přitom jen hledět do mapy – pozvedněte telefon do výše očí a dívejte se přes jeho displej. Kromě toho, že přes fotoaparát uvidíte reálný obraz, se nad zajímavými místy budou zobrazovat ikonky. K tomu je využíván integrovaný kompas, který dokáže Layaru říci, kterým směrem je telefon namířen. Po tapnutí na ikonu se dostanete k detailnějším informacím ze zvoleného zdroje (tedy například ke článku o kostelu, před kterým právě stojíte). Ostatně nezůstávejme při zemi – pokud chcete s pomocí svého telefonu prozkoumávat hvězdy, souhvězdí a planety, nainstalujte si další z populárních programů pro “rozšířenou realitu”: Google Sky Map.
LayarŘidiči možná využijí aplikaci Na cestě, která přepne telefon do speciálního režimu, v němž jsou zobrazovány vybrané ikonky ve zvětšeném pohledu (2 x 3 ikon na celou plochu). Přes ně se dostanete k telefonování, do seznamu kontaktů, k přehrávači hudby či mapě. Osobně bych tento režim nejspíš nevyužil, nicméně umím si představit, že jednoduchá matice s několika mála vybranými aplikacemi se asi během cest bude používat jednodušeji. Nezapomínejme ale na skutečnost, že manipulace s telefonem během řízení je v rozporu s předpisy.
 Režim Na cestě |
 Režim Na cestě |
Prohlížeč Internetu nepřekvapí – je prostý všech zbytečností a nabízí jen ty nejzákladnější funkce. Webové stránky ale načítá a zpracovává rychle. Přiblížení a oddálení stránky lze provést buď dvěma prsty, nebo dvojitým poklepáním. Samozřejmě nesmí chybět uložení stránky do záložek, nebo práce ve více oknech, mezi kterými se ale přepíná poněkud kostrbatou cestou. Adresu právě otevřené stránky můžete sdílet – například poslat SMSkou nebo e-mailem. Pokud ale očekáváte od webového prohlížeče nějaké ty funkce navíc, patrně se budete muset podívat po alternativním produktu.
Výchozí webový prohlížečRádio zaujme poněkud netradičním designem, kde frekvenci a hlasitost nastavujete otáčením virtuálního kolečka na displeji. Jako obvykle vyžaduje ke své činnosti připojení sluchátek, která současně slouží jako anténa. Poté lze ale zvuk přepnout do hlasitého reproduktoru telefonu. Dostupné rozhlasové stanice lze samozřejmě také vyhledat automaticky a uložit je do pamětí. Nechybí ani informace z RDS (musí se ale aktivovat), byť jsou kvůli malému písmu hůře čitelné.
 Rádio umí automaticky vyhledat rozhlasové stanice |
 Při poslechu můžete sledovat RDS |
SMS a MMS jsou koncipovány dnes obvyklým způsobem – tedy do konverzací. Nenarazíte zde ale na “bubliny,” jak je tomu u iPhonu a mnoha jiných telefonů, navíc jsou obě strany konverzace zarovnány vlevo; příjemce a odesílatel jsou odlišeni jen barvou podkladu. Aplikace sama o sobě asi ničím nepřekvapí, malé plus jí přidávám za jednodušší vkládání smajlíků přes tlačítko menu. Během psaní je uživatel informován o počtu již napsaných znaků a celkovém počtu zpráv, do kterých bude SMS rozdělena. Příjemným pomocníkem je také nevtíravý slovník, nabízející nad horní řadou kláves slova, která byste potenciálně mohli chtít napsat. Při použití diakritiky ale dochází ke zkrácení zprávy na sedmdesát znaků.
 Přehled přijatých zpráv |
 Zprávy s daným kontaktem jsou prezentovány v konverzaci |
Nejen k psaní SMSek budete potřebovat klávesnice. LG si pro své uživatele připravilo pouhé dvě: plnohodnotnou QWERTY a konzervativnější 4 x 3. Píše se na nich příjemně, přesnost hodnotím jako velmi dobrou. Přesto si ale myslím, že výrobce mohl přidat ještě nějaké další varianty.
 Klávesnice v režimu 4×3 |
 Plnohodnotná QWERTY klávesnice |
ThinkFree Office si bez problémů poradí s prohlížením a editací (!) dokumentů MS Word, Excel a Powerpoint 2010, 2007 i starších verzí 97, 2000, XP a 2003, jakož i se zobrazením formátu PDF. Bez problémů tedy na telefonu otevřete textové soubory DOC, DOCX, DOT, DOTX, RTF a TXT, datové XLS, XLSX a CSV, prezentace PPT, PPTX, PPS, PPSX, POT a POTX
 ThinkFree Office |
 Otevřený dokument Wordu 2010 ve ThinkFree Office |
Výchozí aplikaci Twitter v mém případě velice rychle vystřídal Seesmic, na který jsem přeci jen více zvyklý.
Záznam hlasu je jednoduchý diktafon, ukládající nahrané soubory na SD kartu. Nemá žádné pokročilejší nastavení – umí tedy nahrávat, přehrát záznam a smazat ho.
Záznam hlasuSamostatná aplikace pro poznámky sice chybí, nicméně ošizeni o ni nebudete – své krátké zápisky si můžete zapisovat přes widget přímo na plochu.
Závěrečné hodnocení
LG Optimus One je po mnoha stránkách velmi příjemným překvapením. Případnému uživateli nabízí solidní dílenské zpracování, vyvážený výkon a rychlou odezvu. Fajnšmekr pak ocení zatím poslední verzi operačního systému Android, který navíc není výrazně modifikován, ani “maskován” grafickou nástavbou. Pozitivní dojmy kazí baterie, která přes inzerovanou kapacitu 1500 mAh nenaplňuje očekávání, a nepříliš kvalitní fotoaparát. S ohledem na cenu lze ale konstatovat, že Optimus One nabízí přímo vynikající poměr cena/výkon.
Klady
- Dobrá cena.
- Kvalitní provedení, bytelná konstrukce.
- Velikost operační paměti.
- Android 2.2 Froyo.
- Přesná a rychlá GPS.
- Absence grafické nástavby.
- Celková rychlost systému.
- Fólie na displeji.
Zápory
- Slabá výdrž baterie.
- Občas zbytečně komplikované postupy.
- Nezvládnutá instalace SW a ovladačů.
- Absence blesku.
- Chybějící notifikační dioda.
- Ne zrovna pěkně provedená tlačítka.
- Průměrný až podprůměrný fotoaparát.
Foto: Valérie Kiliánová
Marek Houser
Vašek Švec
Jan Dolejš
Komentáře (237)
Přidat komentář