Počítač, notebook, tablet, či telefon? (Hlasovačka)

Používáte nejčastěji počítač, notebook, tablet, či telefon? Na to se budeme ptát v tomto kole Víkendové hlasovačky a diskuze, které bude také tak trochu retrospektivním okénkem.

Obsah článku

• Historie: pasivní konzumace obsahu
• Do hry vstupuje internetové připojení
• Mobilní data, kam se podíváte
• „Dotykáče“ vládnou světu
• Víkendová hlasovačka a diskuze
• Hlasovačka z minulého týdne

Historie: pasivní konzumace obsahu

Dlouhou dobu sloužily lidem ke konzumaci obsahu především televizory a rozhlasové přijímače. Nejnovější zprávy se divák či posluchač dozvěděl v rámci pravidelných relací, případně až druhý den z novin. Z dnešního pohledu to bylo poměrně omezující: pokud jste chtěli mít informace o dění doma, ve světě, sportu či kultuře, museli jste být v daný čas v blízkosti přístroje. Nebo jste si následující den ráno mohli v trafice koupit noviny. Významným krokem v tomto segmentu byly videopřehrávače a později DVD přehrávače. Ty otevřely svobodu především v tom, že si divák mohl zvolit čas, kdy chce zhlédnout vybraný film. Stále častěji se však v domácnostech začaly objevovat osobní počítače. V té době především v podobě nevzhledných hranatých krabic našedlé barvy, které s uživatelem komunikovaly pomocí rozměrné CRT obrazovky. Zlomem v tomto segmentu byl rok 1990, kdy přišly Windows 3.0 a o dva roky později i Windows 3.1 s podporou sítí. Nejednalo se však o operační systém, ale pouhou grafickou nadstavbu nad MS DOSem. Zásadním krokem vpřed se staly Windows 95, které v podstatě načrtly trendy v segmentu počítačů, z nichž mnohé platí dodnes.

Do hry vstupuje internetové připojení

Do hry začal postupně vstupovat fenomén, který dnes považujeme za samozřejmost – Internet. V únoru roku 1992 se Československo připojilo k internetové síti. S uzlem v Amsterodamu komunikoval páteřní router dnes směšnou rychlostí 512 kb/s. Až na přelomu let 1995 a 1996 přicházejí do Česka také první komerční poskytovatelé internetového připojení. Další vývoj byl poměrně překotný – v roce 2012 už měl český Internet 6 milionů uživatelů a připojeno bylo 62 % domácností. Internet zásadně změnil způsob, jakým se uživatelé dostávali k obsahu. Dnes nám přijde samozřejmé, že se aktuální informace dozvíme kdykoli. Stejně tak si díky video portálům a televizním archivům můžeme pouštět pořady v okamžiku, kdy máme čas a chuť, nikoli když je někdo naplánuje do televizního programu. Přitom ještě nějakých dvacet let zpět působila představa, že bude možné sledovat videa (natož ve vysokém rozlišení) přes Internet jako sci-fi. Roli zařízení pro konzumaci obsahu postupně převzaly notebooky. Ty měly výhodu ve své kompaktnosti a tím pádem i snadné přenositelnosti. Navíc díky baterii dokázaly být (byť jen po omezený čas) nezávislé na elektrické zásuvce. To společně s nástupem Wi-Fi dalo uživatelům další svobodu – tedy konkrétně volnost v pohybu. Pokud se chtěli podívat na poslední novinky, už nemuseli sedět na židli u počítače, ale mohli třeba odpočívat na gauči v obýváku či v posteli. Mobilita však byla omezená dosahem Wi-Fi routeru řádově na několik desítek metrů.

Mobilní data, kam se podíváte

Problematiku dosahu vyřešilo mobilní datové připojení, realizované přes sítě operátorů. V roce 2010 již prakticky všichni tři velcí operátoři pokrývali 94 a více procent území pomocí technologie GPRS. Pomalu nastupoval také výrazně rychlejší EDGE. Brzdou však v tomto směru byly vysoké ceny, pohybující se kolem 5000 Kč za modem a měsíčního poplatku mezi 480 a 1200 Kč. V roce 2007 se objevil první iPhone – telefon, který znamenal pravděpodobně největší revoluci v segmentu mobilů. Místo tlačítek měl dotekový displej, čemuž bylo podřízeno i celé uživatelské rozhraní. Pokud porovnáte tento deset let starý kousek se současnými modely, zjistíte, že až na rostoucí rozměry probíhala víceméně jen postupná evoluce. O tři roky později pak vstupuje do hry Google s Androidem a svým prvním referenčním telefonem Nexus One.

„Dotykáče“ vládnou světu

Rozjezd segmentu dotekových telefonů znamenal zásadní převrat v konzumaci obsahu. Zařízení nejsou vázána na elektrickou zásuvku, můžeme je tedy používat kdykoli a kdekoli. Zatímco první „dotykáče“ byly z hlediska výkonu vhodné spíše na práci než na zábavu, dnešní špičkové modely již svými specifikacemi předstihnou i průměrné notebooky a desktopy. Díky stále vyššímu výkonu si na mobilu bez problémů zahrajete i náročnou hru ve virtuální realitě. Stále rychlejší internetové připojení pak dovoluje sledování videí ve vysokém rozlišení a online streamování hudby. Neustále aktualizované zpravodajské servery dnes považujeme za naprostou samozřejmost. Svůj podíl z trhu ukously i tablety, které nabízejí větší obrazovky na úkor menší mobility. Po úvodním „boomu“, kdy s tabletem přišel snad každý výrobce, který v segmentu spotřební elektroniky něco znamená, však nastal postupný propad. V loňském roce se již celkový počet prodaných kusů počítal jen na desítky milionů. Přesto mají tablety své výhody, vynikající především při konzumací obsahu. Postupně také roste zájem o zařízení „dva v jednom“, kombinující v sobě výhody notebooku s klávesnicí a tabletu s dotekovou obrazovkou.

Počítač, notebook, tablet, či telefon?

Dostáváme se k anketní otázce pro toto kolo Víkendové hlasovačky a diskuze: u kterého zařízení trávíte nejvíce času? Je to počítač, notebook, tablet, či telefon? Pro účely ankety nepočítejte zařízení, která používáte k práci, ale jen ta, u kterých trávíte svůj volný respektive nepracovní čas. [gravityform id=“153″ title=“false“ description=“false“ ajax=“true“] V komentářích pod článkem se můžete rozepsat o tom, jak používáte jednotlivá zařízení – na co je lepší klasické PC, a kdy raději sáhnete po tabletu? Existuje nějaké zařízení, které jste postupem času úplně přestali používat díky nástupu chytrých telefonů? Vizionáři z řad naší čtenářské obce se mohou zamyslet nad tím, kam se bude vývoj ubírat dál.

Hlasovačka z minulého týdne

Před týdnem jsme se v rámci cyklu Víkendová hlasovačka a diskuze ptali, zda jste někdy rozbili displej svého telefonu. Výsledky patrně nepotěší majitele servisů, neboť 59 % hlasujících nikdy telefon svého mobilu nerozbilo. Dalších 11 % sice taková nehoda potkala, nicméně telefon používali dál i s rozbitým displejem. 9 % si rozbitou obrazovku vyměnilo samo, stejné procento respondentů se v tomto směru obrátilo na odborný servis. Desetina hlasujících vyměnila místo výměny displeje rovnou celý mobil.