Optický klam, který hýbe internetem. Podíváme se mu na zoubek

• Lidské oko je úžasný orgán, má ale své limity
• Dá se zmást nezvyklou kombinací tvarů
• Dalším způsobem, jak ho obelstít, je využít principu barevného vidění

Lidé měli odjakživa rádi tajemno. Chodí do kina na duchařské filmy, vyprávějí si městské historky o černé sanitce a v neposlední řadě se nechávají nachytat optickými klamy. Právě teď letí na sociálních sítích zajímavý optický klam. Lidi vidí něco jiného, než je na obrázku a jsou z toho vedle. Optické klamy jsou většinou obrázky, které využívají nedokonalosti lidského zraku. Přitom je třeba si uvědomit, že zrak je kombinací práce oka a mozku. Pojďme si ukázat některé zajímavé příklady a povíme si také, jak fungují.

Obsah článku

• Optické klamy pracující s barvami
• Optické klamy založené na perspektivě
• Optické klamy založené na kontextu
• Optické klamy pracující s psychologií

Optické klamy pracující s barvami

Právě teď se na Facebooku i jinde ve velkém sdílí tento obrázek. Když se na něho podíváte, uvidíte nejspíš něco jako zvláštně zabarvenou fotku, na které je ruka, držící červenou plechovku Coca-Coly a v pozadí je krajina, vybarvená modro-černo-bílou kombinací barev. A teď si zkuste obrázek zvětšit nebo se podívejte zblízka. Kam zmizela červená plechovka? Při bližším zkoumání zjistíme, že na obrázku není ani jeden červený bod. Proč tedy vidíme plechovku jako červenou? Tento optický klam je založen na konceptu barevného postranního vidění a vnímání barev lidským okem. V tomto konkrétním případě, kdy se zdá, že plechovka Coca-Coly je červená, i když je ve skutečnosti vykreslena v černobílých a modrých tónech, se jedná o efekt barevného očekávání a barvové paměti. Zde jsou klíčové faktory, jak tento optický klam funguje:

1. Barevná adaptace: Dlouhodobé pozorování určité barvy může způsobit dočasné změny ve způsobu, jakým naše receptory v očích reagují na barvy. Když se díváme na obrázek, který má určité barevné tóny (např. modrou a černobílou), naše oči se mohou adaptovat tak, že po pohledu na obrázek nebo při pohledu jinam začneme vnímat kompenzační barvy. Lidské oko vnímá vlastně jen tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. Barva, použitá na obrázku, je kombinací modré a zelené, proto oko v místě, kde chybí, doplňuje automaticky zbývající složku, a to je červená. Více o tom, jak oko zpracovává barvy se můžete dočíst v třetím díle seriálu Jak fotit mobilem, Barvy.
   

   Aditivní míchání barev Autor: Quark67(Modified color by Monami) – Image:Synthese+.svg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4798169

2. Očekávání a zkušenosti: Lidé jsou zvyklí vidět plechovky Coca-Coly v červené barvě, takže jejich mozek automaticky doplňuje očekávanou červenou barvu, i když není přítomna. Tento fenomén se nazývá barevná konstantnost. Je to zkušenost, stejně jako že tráva je zelená a nebe modré.
3. Barevné asociace: Naše předchozí zkušenosti a asociace s určitými barvami nám mohou pomoci vyplnit chybějící informace. Protože Coca-Cola je tradičně spojována s červenou barvou, mozek ji automaticky doplní. Tento bod se více zaměřuje na kulturní a osobní vztahy k určitým barvám, které mohou ovlivnit naše vnímání objektů. Například červená barva může být spojována s Coca-Colou, ale také s vášní, nebezpečím nebo jinými silnými emocemi. Zde se nejedná pouze o očekávání vidění červené, ale o celkové spojení této barvy s emocemi a značkou v širším kontextu.

Podle všeho je hlavní první bod a psychologické body hrají podružnou roli. Když totiž obrázek změníme do jiné sestavy barev, plechovku už červenou nevidíme. Hlavní tedy je to, že je oko zmateno spoustou doplňkové barvy a psychologie to už jen lehce podpoří. Výsledek je ale zajímavý, ne?

Optické klamy pracující s barvami

První dva optické klamy demonstrují, co se děje v oku při zpracování optického klamu s plechovkou. Když se chvíli díváte upřeně na nějakou barvu a pak přesunete pohled jinak, zobrazí se vám vypálený původní obraz, ale v inverzních barvách. Je to něco jako vypalování AMOLED displeje, ale oko naštěstí rychle zregeneruje. Třetí je jeden z mých nejoblíbenějších a je to kombinace více prvků. Políčka A a B mají naprosto stejnou barvu.

Optické klamy založené na perspektivě

Některé klamy z této skupiny využívají toho, že předměty více vzdálené vnímáme jako menší a naopak. První klam přináší do této zkušenosti nečekaný vjem.  Neckerova krychle, využívá perspektivy, ale je nakreslena nejednoznačně, takže mozek je schopen vidět obě možnosti.

Optické klamy založené na kontextu

Iluze Müller-Lyer je optický klam, který nás vede k nesprávnému posuzování délky dvou segmentů linky, kvůli konfiguraci, která je doplňuje na koncích. Tato iluze zahrnuje dvě rovné linie stejné délky, na koncích kterých jsou obrácené šipky – na jedné linii šipky směřují dovnitř, zatímco na druhé ven. Ačkoli jsou obě linie stejně dlouhé, většina lidí vnímá linii se šipkami směřujícími dovnitř jako kratší než linii se šipkami směřujícími ven. U druhého klamu je důvodem zmatení kontext. Relativní velikost objektů totiž neposuzujeme v jejich absolutních hodnotách, ale ve srovnání s okolím. Vedle malých kroužků tedy vypadá ten uprostřed větší, zatímco s jeho kolegou z obrázku napravo se to má naopak.

Optické klamy pracující s psychologií

Toto je asi jediný známý optický klam, jehož vnímání závisí na pohlaví a věku. Děti do 10 let na obrázku vidí jen delfíny.

Jak dlouho vám trvalo najít delfíny?

Zdroj: Wikipedie, Facebook