MicroSD karta jako interní úložiště: jak to funguje a jaké jsou (ne)výhody?
- Články
- Karel Kilián
- 15.12.2015
- 19
K čemu je v chytrém telefonu microSD karta, když s ní některé aplikace vůbec neumí pracovat a instalují se do mnohdy několikanásobně menší interní paměti? Tuto otázku si právem kladou již řadu let uživatelé, kteří si zakoupili paměťovou kartu v domnění, že tím vyřeší své problémy s malou kapacitou interního úložiště. Zpravidla pak s překvapením zjistili, že jim microSD karta nepomůže tak, jak čekali. Android má prostě od svých počátků jen relativně omezenou podporu externích úložišť.
Android 6.0 mění pravidla hry: microSD karta jako interní paměť
Zásadní změnu přináší až poslední verze Androidu – 6.0 Marshmallow – která umí implementovat paměťovou kartu jako plnohodnotnou část úložiště. Funguje to velmi jednoduše a v uživatelsky přívětivém duchu. Je tu ale několik věcí, o kterých byste měli vědět, než se do přeměny paměťové karty ve virtuální interní úložiště rozhodnete.
Uživatel s přístupem k terminálu a příslušnými právy si může vynutit připojení jakéhokoli zařízení připojeného přes USB OTG použitím jednoho jednoduchého příkazu:
adb shell sm set-force-adoptable true
Neměl by to ale dělat, a to hned z několika důvodů. Jakmile totiž Android připojí úložiště, stane se součástí systému a již není “vyměnitelné.” Nelze ho tedy softwarově odpojit, jako například běžně nainstalovanou paměťovou kartu či připojený USB OTG disk. Samozřejmě lze takový disk odpojit fyzicky, nicméně systém vás vyzve k opětovnému připojení, zatímco některé aplikace a služby spadnou či selžou.
“Adoptable storage” je prostě systémem přijímáno a chápáno jako nedílná součást systému. Museli byste tak USB OTG zařízení nechat permanentně zapojené do microUSB portu, což rozhodně není praktické řešení, ať už z hlediska konstrukčního, vizuálního, praktického, nebo kvůli nemožnosti nabíjení.
Úložiště typu “adoptable storage” je tedy užitečné ve dvou případech:
- Paměťová karta microSD umístěna v telefonu nebo tabletu, která nebude vyjímána.
- Paměťové USB zařízení připojené k vašemu televizoru či set-top-boxu s Androidem, které nebude odpojováno.
Jak to funguje v praxi?
Po vložení paměťové karty do telefonu HTC One A9 (v tuto chvíli jde o jediné zařízení, na kterém lze uvedený postup vyzkoušet, protože Nexusy s Androidem 6.0 nepodporují paměťové karty), máte možnost využít ji jako přenosné nebo interní zařízení. K volbě se dostanete, pokud budete kartu formátovat.
- Pokud zvolíte režim vyměnitelného úložiště, bude se karta chovat, jak jsme byli zvyklí dosud, takže ji můžete například vyjmout a vložit do jiného zařízení.
- Jestliže vyberete režim interní paměti, bude vše úplně jinak. Karta bude naformátována jako místní jednotka se souborovým systémem EXT4, kvůli bezpečnosti šifrovaná 128bitovým AES algoritmem a připojena jako součást systému. Úložiště je pak nastaveno jako preferované a uživatel je následně vyzván k přesunutí dat. Nově generovaná data jsou ve výchozím nastavení umístěna do tohoto úložiště. Pokud kartu následně z telefonu odstraníte, počítejte s následnými fatálními problémy.
Počítejte s nižší rychlostí
Telefon následně provede testy rychlostí úložiště. Redaktor serveru Android Central Jerry Hildenbrand zkoušel celý proces na HTC One A9 a na flash disku USB 3.0 připojeném přes USB OTG k Nexusu 6P a pokaždé dostal jako výsledek, že úložiště je pomalejší, než je doporučeno. V praxi si ale nevšiml žádného výrazného zpomalení.
Rozhodně ale můžeme doporučit, abyste v případě, že dostanete telefon s Androidem 6.0 Marshmallow, na kterém budete chtít používat paměťovou kartu v tomto režimu, volili nejrychlejší dostupná média – tedy ideálně s označeními Class 10 a UHS. I v takovém případě byste ale měli počítat s tím, že karta nikdy nebude fungovat tak rychle jako interní flash paměť v telefonu. V konečném důsledku může tento krok přinést i viditelné zpomalení aplikací, systému a tím i celého telefonu.
Skutečně chcete paměťovou kartu jako součást systému?
Možnost tu je, ale nevyužije ji každý.
Můžeme předpokládat, že Google udělal tento krok, protože všechna zařízení Android One jsou prodávána s omezenou interní paměti. Uživatelé přitom potřebují stále více prostoru pro instalaci aplikací a jejich dat. S tím nelze než souhlasit a je to pro podobné telefony poměrně solidní řešení.
Pro mnohé uživatele je ale paměťová karta jen úložištěm pro obrázky, hudbu a filmy. V takovém případě je lepší nechat ji v dosavadním režimu jako přenosné paměťové zařízení, které lze vyjmout a používat dle potřeby (například k přenosu souborů mezi zařízeními). Karta je pak čitelná nejen pro telefon, ve kterém je vložena, ale také pro tablet, notebook i počítač. Lze na ni bez problémů zapisovat, číst i provádět další operace s uloženými soubory. To s kartou, kterou deklarujete jako systémové úložiště, dělat nepůjde.
Neměli bychom také zapomínat na skutečnost, že paměťové karty mívají omezený počet zápisů na jedno místo. Při běžném používání tak dojde k selhání s menší pravděpodobností, než když s kartou bude systém pracovat prakticky neustále.
Při spouštění, načítání, ukládání do vyrovnávací paměti, čtení a zapisování dat tak bude karta pod větší zátěží, než pro jakou byla navržena. Když ji nezvládne, mohou nastat problémy. Bude zajímavé sledovat, jak různé karty obstojí v tomto zátěžovém testu. Android 6.0 Marshmallow s funkcí “adoptable storage” dá totiž microSD kartě pořádně zabrat.
microSD karta coby součást interního úložiště je určitě dobrý nápad. O něco podobného se v minulosti snažili vývojáři řady nástrojů, které přesměrovávaly úložiště pro aplikace na paměťovou kartu. Není to magie, naopak myšlenka je velmi jednoduchá. Určitě ale stojí za to vědět, jak to vlastně celé funguje, abyste se mohli objektivně rozhodnout, jestli je to nápad, který chcete použít, nebo ne.
Vychází ze článku Inside Marshmallow: Adoptable storage ze serveru Android Central.
Karel Kilián je zkušený technický redaktor a copywriter s bohatou praxí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jeho kariéra začala na pozici prodavače, odkud postupně… více o autorovi
Komentáře (19)
Přidat komentář