LG G2 (D802): Zdařilý návrat mezi šampióny (recenze)
- Recenze
- Karel Kilián
- 4.1.2015
- 54
LG G2 – nová vlajková loď jihokorejského výrobce – přináší za rozumnou cenu velice zajímavou hardwarovou výbavu a s ní související pořádnou porci výkonu. V naší podrobné recenzi se dozvíte nejen technické parametry, ale také praktické zkušenosti z každodenního používání. Jak tedy uspěl telefon, který přichází s netradičním umístěním tlačítek na zadní straně?
Obsah recenze
- Obsah balení
- Vzhled a dílenské zpracování
- Hardware a displej
- Technologie
- Testy výkonu (benchmarky)
- Herní výkon
- Připojení k počítači
- Konektivita
- GPS
- Baterie a výdrž telefonu
- První spuštění
- Uživatelské prostředí
- Klávesnice
- Kontakty a telefonování
- Fotoaparát a natáčení videa
- Multimédia
- Softwarová výbava
- Kdy, kde a za kolik?
- Resumé
Obsah balení
Telefon je dodáván ve víceméně standardní krabičce ze tvrdého kartonu o rozměrech 8,1 x 15 x 6,5 cm. Z vnější strany uvidíte několikrát zopakované logo výrobce a pestrobarevný nápis G2. Samozřejmě nechybí nálepka s čárovými kódy, na spodní straně jsou vyjmenovány základní parametry zařízení, na které se podíváme později.
Po odklopení víka na nás již čekal samotný telefon s displejem pokrytým transportní fólií, který jsme ale ještě na okamžik odložili stranou, abychom se podívali na to, co vše výrobce zabalil jako základní výbavu. Podívejme se společně v bodech:
- Stručný návod k použití. Protože se jednalo o předprodukční vzorek, nebyl v češtině.
- Sluchátka v provedení „špunty“. Podle popisku se jedná o prémiový model QuadBeat 2 LE530. Chválíme přiložení dvou párů špuntů různých velikostí.
- Cestovní nabíječka se vstupem 100 – 240 V/0,3 A (klasická evropská zásuvka) a výstupem 5,0 V/1,6 A (standardní USB port). Pod pojmem „cestovní“ si ale dnes již představujeme výrazně menší adaptér.
- Napájecí/datový kabel (USB na jednom a microUSB na druhém konci) dlouhý 120 cm.
- Prostředek k vyjmutí lůžka pro SIM kartu z těla telefonu.
Z hlediska výbavy tedy LG G2 nepřekvapí v negativním ani pozitivním smyslu – v balení najdeme to, nač jsme zvyklí.
Vzhled a dílenské zpracování
LG G2 při pohledu zepředu zaujme čistým designem, který nenarušují žádná hardwarová tlačítka. Telefon jsme ukázali několika účastníkům ostravské Android Roadshow, a ačkoli je hodnocení vzhledu čistě subjektivní záležitostí, všechny reakce zněly shodně: „Je hezký!“ Po uchopení do dlaně se pocity zkušenějších uživatelů pohybovaly kdesi mezi dojmem z Nexusu 4 a soudobých Samsungů řady Galaxy.
Čelní straně samozřejmě dominuje obrazovka s úhlopříčkou 5,2″ a rozměry 65 x 115 milimetrů. Na první pohled zaujme mimořádně tenký rámeček – vezmeme-li v úvahu, že celkové rozměry zařízení jsou 70,9 x 138,5 x 8,9 milimetrů, celkem snadno dopočítáme, že na každé straně je rámeček tlustý pouze 2,95 mm, nahoře asi centimetr a dole cca 1,3 cm. Takto minimalistické „orámování“ si LG mohlo dovolit i proto, že „gé dvojka“ nepoužívá hardwarová tlačítka, ale – stejně jako Nexusy – softwarová tlačítka na displeji. Celé čelo telefonu je s výjimkou výřezu pro reproduktor kryto tvrzeným sklem, což působí velmi efektně, nicméně pokud zařízení položíte obrazovkou dolů, bude ležet přímo na skle. O odolnosti skla si ale dovolíme maličko pochybovat – ačkoli jsme s telefonem během testu zacházeli s nejvyšší opatrností, objevily se na něm během týdne nitkové škrábance.
Nalevo od reproduktoru je umně schovaná přední kamera, senzory přiblížení a okolního světla a vícebarevná LED s poměrně vysokou intenzitou svitu (v noci osvětlovala při blikání celý pokoj).
Pod displej se vešlo jen stříbrné logo výrobce, které na lesklém černém pozadí vypadá opravdu pěkně.
Jak jste mohli vyčíst z řádků výše, telefon je sice poměrně velký, nicméně díky tenoučkému rámečku a malé tloušťce se drží v dlani docela dobře, k čemuž přispívá i překvapivě nízká váha 143 gramů. Pochopitelně je malá hmotnost vykoupena použitím plastů.
Tradičně pokračujeme obhlídkou hran telefonu. V tomto případě na nich najdeme méně prvků, než bývá obvyklé – nahoře je druhý mikrofon, na levé straně slot pro SIM kartu formátu microSIM, na pravé straně není vůbec nic.
Prakticky všechny prvky, které obvykle nacházíme roztroušené po všech čtyřech hranách, nalezneme dole, kde je konektor pro připojení sluchátek (klasický 3,5mm „audio jack“), hlasitý reproduktor (pod mřížkou při pohledu zepředu vpravo), mikrofon (pod mřížkou vlevo) a microUSB konektor pro připojení nabíjecího/datového kabelu.
Možná i vás zarazilo, že jsme dosud nezmínili tlačítka pro zapínání/vypínání telefonu a snížení/zvýšení hlasitosti. Nepřímo se tak dostáváme ke kurióznímu prvku, kterým se LG G2 odlišuje od většiny konkurentů – tato tlačítka totiž naleznete na zadní straně telefonu. Ta je z hladkého plastu se šrafovaným černo-šedým vzorem, imitujícím kevlar.
Na zádech najdete také optiku 13Mpx fotoaparátu a přisvětlovací LED. Věnujme se ale krátce sekci s tlačítky. Ta jsou umístěna pod čočkou foťáku, takže než získáte zvyk a jistotu, patrně ji mnohokrát „zapatláte“. Zatímco tlačítka pro zvýšení a snížení hlasitosti jsou v rovině se zadní stranou telefonu, tlačítko pro zapnutí a vypnutí telefonu (respektive rozsvícení a zhasnutí obrazovky) mírně vystupuje nad okolní povrch a při stisku odpovídá prosvětlením. Příliš se nám ale nelíbilo zpracování tohoto výstupku, který by jistě šel z estetického hlediska udělat citlivěji. Po týdenním používání můžeme konstatovat, že toto uložení hardwarových tlačítek není dobrým nápadem. Trvá asi den, než vám tento způsob ovládání přijde jako samozřejmý, nicméně moc pohodlné to není.
Další zajímavostí, která budí pozornost, je způsob probouzení telefonu, kde kromě tlačítka na zádech můžete dvakrát tapnout na displej. Je to snadné, velice návykové a překvapivě to telefonu nebrání v přechodu do režimu „hlubokého spánku“, čili nedochází ke zbytečnému vyčerpávání baterie. Neodpustíme si ale drobnou výtku: někdy bylo nutné na displej klepat opakovaně, než telefon zaregistroval, že po něm něco chceme.
Pokud by vás zajímalo, jak udělat snímek obrazovky, vězte, že skrze krkolomnou kombinaci tlačítka pro zapnutí a snížení hlasitosti.
Zbývá dodat, že zadní strana není demontovatelná, z čehož logicky vyplývá, že akumulátor nelze běžným způsobem vyměnit. Postrádáte-li v dosavadním výčtu slot pro paměťovou kartu, nepotěšíme vás – LG G2 ho jednoduše nemá. V případě 16GB modelu tak budete muset vystačit s 10,62 GB dostupného prostoru, ze kterého je skoro 10 GB volných.
Pokud jste si zvykli nosit za určitých situací telefon zavěšený na šňůrce na krku, budeme vás muset zklamat – na poutko výrobce nemyslel.
Pojďme si shrnout dojmy:
- Subjektivně hodnotíme telefon jako poměrně pěkný – čelní strana je designově čistá, zadní se také docela povedla a imitace kevlaru vypadá dobře.
- Čistě plastovému provedení na jedné straně vděčíme za nízkou hmotnost, ale také za poněkud méně jisté držení v dlani. Na zběžný omak tento telefon poslepu nerozeznáte od Samsungů Galaxy.
- Dílenské zpracování je dobré, ale při drsnějším stisku se přeci jen občas ozve drobné zavrzání.
- Přesun hardwarových tlačítek na zadní stranu je nesporně originálním nápadem a zvykání na toto umístění netrvá dlouho. Z hlediska pohodlí jsme ale nadšeni nebyli. Naopak velmi kladně hodnotíme odemykání obrazovky poklepáním, byť občas bylo nutné „ťukat“ více než dvakrát.
- Chválíme za notifikační LED.
- Testované barevné provedení je v okamžiku vzniku této recenze (začátek října 2013) jediné dostupné.
Hardware a displej
Obrazovka s úhlopříčkou 5,2″ má rozměry 65 x 115 mm (tj. úhlopříčka 132 mm), čemuž odpovídá velmi pěkná jemnost 424 PPI. Jedná se o IPS TFT panel s rozlišením 1080 x 1920, protože ale po většinu času dolních 126 obrazových bodů zabírají softwarová tlačítka, můžete reálně počítat s plochou 1080 x 1794 bodů. Pochválit musíme věrné a pěkné barevné podání i dobré pozorovací úhly – k barevnému posunu dochází až při poměrně velkém odklonu od kolmice na rovinu obrazovky. Čitelnost na slunci při automatickém podsvětlení sice není převratná, přesto ale patří k těm lepším. Senzor okolního světla řídil úroveň podsvětlení poměrně inteligentně, na změnu podmínek ale reagoval s viditelným zpožděním.
Samozřejmě černá sice není na IPS obrazovce tak „černočerná“, jako na SAMOLEDu, na druhou stranu ostatní barvy a odstíny jsou o něco blíže realitě. Podsvětlení hodnotíme jako dobré, ale při zobrazení některých barev maličko (skutečně ale jen minimálně) vynikal vyšší jas v horní části obrazovky. Doteková vrstva bez problémů zachytí a interpretuje až deset současných doteků.
Srdcem telefonu je procesor Qualcomm Snapdragon 800 MSM8974, jehož čtyři jádra Krait 400 „tikají“ rychlostí 2,265 Ghz. Jedná se o čip vyráběný 28nm procesem se 32bitovou architekturou, 16 KB L1 a 2 MB L2 cache a podporou instrukční sady ARMv7. Stejným čipem jsou či budou vybaveny například Samsung Galaxy Note 3, Samsung Galaxy Note 10.1 (2014), Sony Xperia Z1 nebo Sony Xperia Z Ultra. Součástí je také nejnovější grafický adaptér Adreno 330.
Operační paměť je velká 2 GB, přičemž systému je dostupných 1853 MB a volných kolem 800 MB, což je relativně málo.
Uvedený hardware poskytuje velice solidní porci výkonu, kterou pocítíte doslova při každé operaci. Zadrhnutí, způsobená ne právě dobrým odladěním grafické nadstavby, jež deklasovala některé starší modely LG, se v případě modelu G2 objevují jen minimálně a jedná se skutečně o drobná zaškobrtnutí.
LG G2 se vyrábí ve variantách se 16 a 32 GB interní paměti (my jsme k testu měli verzi s nejmenším úložištěm), přičemž rozšíření paměťovou kartou není bohužel možné. Chválíme alespoň fakt, že celá paměť je systémem reportována jako „vnitřní úložiště“ a výrobce se nedopustil zvěrstva v podobě rozdělení na „interní paměť“ a „interní paměťovou kartu“.
Z hlediska senzorů můžeme zmínit senzor okolního světla, přiblížení, gyroskop, senzor polohy a digitální kompas.
Technologie
LG G2 funguje v těchto mobilních sítích: GSM850/900/1800/1900, UMTS850/900/1900/2100 a LTE. Z hlediska datových přenosů si poradí s GPRS, EDGE, UMTS, HSDPA, HSUPA, HSPA+.
Podívejme se v bodech na technické parametry:
- Procesor: čtyřjádrový, 2,3 GHz, Qualcomm MSM8974 Snapdragon 800 (32bitový, 4x Krait, ARMv7) s grafickým jádrem Adreno 330
- Operační systém: Android 4.2.2 (Jelly Bean) s grafickou nadstavbou LG UI 4.0 (testovaný kus měl sestavení JDQ39B)
- Interní paměť: 16 nebo 32 GB, bez možnosti rozšíření paměťovými kartami microSD
- Operační paměť: 2 GB, LPDDR3
- Velikost telefonu: 138,5 x 70,9 x 9,1 milimetrů
- Hmotnost telefonu s baterií: 143 gramy
- Displej: úhlopříčka 5,2 palce (65 x 115 mm = úhlopříčka 132 mm), IPS TFT, dotykový, kapacitní, s rozlišením 1080 x 1920 bodů (424 PPI), 16 777 216 barev, krytý tvrzeným sklem
- Určování polohy: GPS, A-GPS, Glonass, digitální kompas
- Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n (Dual Band 2.5G, 5.0G)
- Bluetooth: 4.0 LowEnergy (A2DP)
- NFC: ano
- Konektory: 3,5 mm stereo audio jack, microUSB (USB 3.0)
- Senzory: zrychlení, okolního světla, přiblížení, gyro
- Fotoaparát: 13 Mpx (4160 x 3120 obrazových bodů), automatické ostření, optická stabilizace, LED, natáčení videa v rozlišení až 1920 x 1080 bodů při 60 fps
- Přední kamera: 2,1 Mpx – 1920 x 1080 bodů
- Baterie: 3 000 mAh, Li-Ion (telefon podporuje bezdrátové nabíjení)
[aps_product_sz image=“https://www.svetandroida.cz/wp-content/plugins/sz-catalog-extend/catalog-default.png“ title=“Katalog Android zařízení“ subtitle=“Specifikace, recenze, galerie, video, hodnocení, porovnávání…“ desc=“Pro více informací navštivte náš katalog zařízení.“ button=“Zobrazit katalog“]
Testy výkonu (benchmarky)
Výkon v benchmarcích jsme měřili obvyklým způsobem, kdy každý test provádíme desetkrát, nejhorší a nejlepší výsledek škrtáme, ze zbylých hodnot počítáme aritmetický průměr. Jestliže se tato hodnota odchyluje od mediánu naměřených výsledků o více než jedno procento, celý test opakujeme.
NenaMark 2
- Sony Xperia Z – 60,0 fps
- Oppo Find 5 – 59,9 fps
- Nexus 4 – 59,1 fps
- Samsung Galaxy S III – 58,7 fps
- LG G2 – 58,7 fps
- Samsung Galaxy Note II – 57,6 fps
- Asus Eee Pad Transformer Prime – 51,8 fps
- Samsung Galaxy S II – 38,9 fps
- Samsung Galaxy Beam – 35,9 fps
- Huawei Ascend Y300 – 33,2 fps
- Samsung Galaxy W – 30,7 fps
- Huawei Honor – 30,1 fps
- HTC EVO 3D – 25,3 fps
SmartBench 2012 Productivity index
- Samsung Galaxy S4 – 7206
- LG G2 – 7082
- HTC One – 6499
- LG Optimus G – 5232
- Sony Xperia Z – 5014
- Oppo Find 5 – 4996
- Samsung Galaxy Note II – 4870
- Huawei Ascend P6 – 4708
- Zopo C2 Platinum – 4341
- Samsung Galaxy S III – 3984
- Nexus 4 – 3247
- Samsung Galaxy Beam – 2255
- Huawei Ascend Y300 – 2115
- Huawei Honor – 1029
SmartBench 2012 Games index
- LG G2 – 4198
- Nexus 4 – 3267
- LG Optimus G – 3112
- HTC One – 2844
- Samsung Galaxy S4 – 2436
- Sony Xperia Z – 2402
- Samsung Galaxy Beam – 2159
- Huawei Honor – 2142
- Oppo Find 5 – 2109
- Huawei Ascend P6 – 1973
- Huawei Ascend Y300 – 1722
- Samsung Galaxy Note II – 1650
- Zopo C2 Platinum – 1633
- Samsung Galaxy S III – 1610
Quadrant Standard Edition
- LG G2 – 14 969
- HTC One – 12 524
- Samsung Galaxy S4 – 12 493
- Sony Xperia Z – 8064
- Oppo Find 5 – 7435
- LG Optimus G – 6934
- Samsung Galaxy Note II – 6039
- Samsung Galaxy S III – 5313
- Huawei Ascend P6 – 5303
- Nexus 4 – 4796
- HTC One X – 4692
- Zopo C2 Platinum – 4 678
- Samsung Galaxy S II – 3326
- Samsung Galaxy Beam – 2832
- Huawei Ascend Y300 – 2364
- Huawei Honor – 2021
- Huawei Vision – 1874
- Samsung Galaxy W – 1473
- Emgeton Meizu M9 – 1368
Antutu Benchmark
- LG G2 – 31 035
- Samsung Galaxy S4 – 23 798
- HTC One – 22 499
- Oppo Find 5 – 18 790
- LG Optimus G – 18473
- Nexus 4 – 16 058
- Zopo C2 Platinum – 14 290
- Samsung Galaxy Note II – 13 601
- Sony Xperia Z – 11 801
- Asus Eee Pad Transformer Prime – 10 624
- Samsung Galaxy S III – 8288
- Huawei Ascend Y300 – 6253
- Samsung Galaxy S II – 5598
- Samsung Galaxy Beam – 5325
- Samsung Galaxy W – 3898
- Huawei Honor – 3865
- Huawei Vision – 2558
3D Mark Extreme
- LG G2 – 9 880 bodů
GFXBench T-Rex HD C24Z16
- LG G2 – 23 fps
GFXBench Egypt HD C24Z16
- LG G2 – 47 fps
Herní výkon
Carmageddon – šílená řežba, při které je cílem nejen likvidace protivníků, ale také masakr kolemjdoucích, nepatří rozhodně k těm nejlépe optimalizovaným. Na LG G2 nastartovala velice svižně, načítání levelů trvalo jen jednotky sekund. Taktéž samotné hraní bylo v pohodě – grafika se nesekala ani při efektech s kouřem a ohněm. Bohužel méně kladně budeme hodnotit umístění hlasitého reproduktoru, který jsme v zápalu hry často ucpali prstem, držícím telefon. Některé herní dialogy navíc očividně nejsou určeny pro tak vysoké rozlišení a titěrná tlačítka se jen stěží mačkají. To je ale problém hry, nikoli mobilu.
Real Racing 3– další hra, tentokrát čistě ze závodních okruhů, na kterých si užijete nejen pořádnou dávku adrenalinu, napětí a vybroušeného řidičského umění, ale také odletující prach a plejádu odlesků. Jinými slovy: pro méně výkonná zařízení je Real Racing 3 opravdovým očistcem. LG G2 si ale s tímto simulátorem poradil dobře – hra se spouštěla od tapnutí po první možnou interakci 24 sekund, herní úrovně se načítaly kolem deseti sekund (samozřejmě s ohledem na grafickou náročnost a délku tratě). Hra byla plynulá, jen výjimečně docházelo k drobným, sotva postřehnutelným zadrhnutím. O něco méně byly plynulé některé meziherní animace. Celkově ale můžeme konstatovat, že Real Racing 3 na LG G2 je skutečným herním zážitkem, který bude kazit jen ucpávání hlasitého reproduktoru prstem.
Fruit Ninja Free – zdánlivě jednoduchou hříčku, jejímž cílem je sekání poletujícího ovoce, používáme především jako test reakce a přesnosti obrazovky na dotykové ovládání. Naštěstí doby, kdy dotek na displej LG Optimus One způsoboval snížení výkonu, jsou nenávratně pryč a LG G2 pracoval s doteky naprosto korektně. Projevila se výhoda i nevýhoda velkého displeje – na takto rozměrné obrazovce se vskutku dobře trefují kousky ovoce, aniž by došlo k zasažení poblíž letící bomby. Na druhou stranu najít správné uchopení není ani s velkými mužskými dlaněmi jednoduché. Displej reagoval na jedničku, překvapilo nás ale občasné drobné zadrhnutí animací – přeci jen se jedná o graficky poměrně prostou hru.
Arma 2: Firing Range – vyzkoušeli jsme také jeden vojenský simulátor, ve kterém dává slabším telefonům zabrat především vykreslování scény. LG G2 ale patří do nejvyšší ligy, což dokázal i v tomto případě, neboť veškeré dění v obraze bylo naprosto plynulé.
Flick Golf! – na samotný závěr tu máme golf. Odpočinkový sport dělá zejména v meziherních animacích problémy starším zařízením, neboť během nich dochází k vykreslování krajiny plné detailů a odlesků. Hra se na velkém displeji LG G2 hrála velmi dobře, veškeré animace byly naprosto plynulé. S odlesky vodní hladiny, ani okolní krajinou neměl telefon sebemenší problém.
Hodí se tedy LG G2 na hraní her?
- Skalním „pařanům“ doporučíme místo 16GB verze pořídit variantu se 32 GB (pokud bude dostupná na našem trhu). Přeci jen nějakých 10 GB volného prostoru nemusí být pro více her dostatečných.
- Displej hodnotíme kladně – je citlivý, reaguje rychle, nabízí příjemný obraz a příliš neunavuje oči.
- Grafický akcelerátor Adreno 330 zvládne bez ztráty květinky všechny současné tituly.
- Za největší nevýhodu považujeme umístění hlasitého reproduktoru, který při hraní na šířku často nechtěně ucpete prstem a tím i umlčíte.
Připojení k počítači
Po připojení telefonu k počítači se automaticky zobrazí nabídka s následujícími možnostmi:
- Dobít telefon – pouze nabíjí baterii, telefon se vůči systému nijak neprojevuje a není tedy možné pracovat s uloženými soubory.
- Synchronizace médií (MTP) – připojí telefon k počítači v režimu MTP (Media Transfer Protocol), ve kterém lze přenášet data z a do zařízení. Telefon ale nenajdete připojený jako další disk, nýbrž pod ikonou Tento počítač mezi přenosnými zařízeními. Výhodou tohoto řešení je fakt, že není nutné instalovat žádné ovladače. Za nevýhodu lze považovat nemožnost spravovat soubory a složky v paměti telefonu přes aplikace, které s takto připojeným médiem neumí pracovat.
- Tethering – nasdílí mobilní datové připojení s počítačem. Takto je možné řešit sdílení internetového připojení bez nutnosti připojování telefonu do nabíječky.
- LG Software – připojí telefon k hostitelskému systému tak, aby s ním mohla pracovat aplikace LG PC Suite.
- Odeslat obrázek (PTP) – je obdobný způsob připojení, jako MTP. Výrobce ho doporučuje použít v případě, že systém nebo zařízení není kompatibilní s protokolem MTP.
Žádným způsobem tedy není možné připojit telefon k počítači v režimu „mass storage“, ve kterém se vůči systému jeví jako přenosný disk. Na tento fakt je ale nutné si zvyknout, neboť v současnosti stále více výrobců z rozumných důvodů od tohoto způsobu připojení ustupuje.
Konektivita
LG G2 dokáže s okolním světem komunikovat následujícími způsoby:
- Mobilní sítě: GSM 850/900/1800/1900 MHz, UMTS 850/900/1900/2100 MHz a LTE 850/900/1800/2100/2600 MHz
- Mobilní data: LTE-A, LTE Cat3 downlink 100 Mbps, LTE Cat3/4 uplink 50 Mbps, HSDPA+ (4G) 42,2 Mbps, HSUPA 5,76 Mbps, UMTS, EDGE, GPRS, EV-DO Rev.A
- Bezdrátové sítě: 802.11 a/b/g/n/ac
- Bluetooth: 4.0
- NFC
- DLNA
- MHL
- Miracast
- Infračervený vysílač.
V praxi jsme nezaznamenali žádné problémy, týkající se datových přenosů. Telefon plynule přecházel mezi bezdrátovou a mobilní sítí, aniž by vyžadoval potvrzení uživatele či jakkoli zdržoval práci. Řešit jsme nemuseli ani výpadky signálu či přerušení datových přenosů.
Wi-Fi jsme testovali ve dvou oblastech, kde se „gé dvojka“ připojovala k routerům TP-Link a Netgear JWNR2000 podporujícím standardy 802.11 b/g/n. Z pohledu uživatele bylo připojení stabilní, kvalita signálu dobrá a dosah, na který se telefon „chytal“, průměrný. Citlivost přijímače hodnotíme jako velice dobrou – telefon nalezl i sítě, které většina ostatních mobilů „nevidí“. Kontrola LOGů z routerů neodhalila žádné bezdůvodné odpojování od sítě – telefon se připojil a spojení držel bez jediného výpadku.
LG G2 umí také sdílet internetové připojení, a to následujícími způsoby:
- Wi-Fi hotspot.
- Tethering přes Bluetooth.
- Tethering přes USB
Zmínit musíme podporu přenosu obrazu na velkoplošné obrazovky přes DLNA, MHL a Miracast.
Bluetooth jsme testovali ve vozidle z koncernu VW. Spárování proběhlo na první pokus a všechna následná připojení k handsfree fungovala na jedničku. Příjem hovorů, volání i další funkce, vyvolávané tlačítky na volantu, byly taktéž bez chybičky. Jediné, co se nám nepovedlo, byl přenos kontaktů z adresáře telefonu do palubního počítače.
Telefon je také vybaven infračerveným vysílačem, přes který lze s pomocí aplikace QuickRemote dálkově ovládat televize, multimediální přehrávače a další zařízení, která používají tento způsob komunikace. O samotné aplikaci si povíme dále, nicméně zde můžeme konstatovat, že telefon jako dálkový ovladač funguje na jedničku.
NFC jsme v praxi netestovali.
GPS
Ačkoli podle oficiálních specifikací podporuje LG G2 lokalizační systém Glonass, v nastavení systému lze zapínat a vypínat pouze zjišťování polohy skrze GPS. K vyšší rychlosti a přesnosti přispívá také pozicování podle okolních přístupových bodů Wi-Fi a základen mobilní sítě.
Z hlediska rychlosti nalezení pozice nemůžeme vytknout vůbec nic – telefon se lokalizoval během několika mála sekund s přesností do deseti metrů, načež během chvilky svou polohu zpřesnil. Ve všech případech bylo určení polohy dobré, s přesností v řádech jednotek metrů.
Vyzkoušeli jsme na LG G2 několik navigací – jmenovitě Waze, Sygic a Be-On-Road. Z hlediska výkonu jistě nebylo překvapením, že všechny aplikace běžely naprosto plynule. Během provozu jsme se nesetkali s žádnými problémy – počáteční poloha byla zjištěna takřka hned poté, co telefon „viděl“ na oblohu a ani během jízdy nedocházelo k výpadkům. Elektronický kompas fungoval korektně a nezpůsoboval situace, kdy si navigace „myslí“, že jsme se při zastavení otočili. K přepočtu trasy při přejetí navigované odbočky docházelo téměř hned – zpravidla do cca deseti metrů od místa minutí (samozřejmě záleželo na úhlu a rychlosti).
Jedinou výtku lze mít v tomto směru pouze k hlasitosti a podání zvuku hlasitého reproduktoru. Ocenili bychom vyšší maximální hlasitost, protože pokyny byly v hlučnějších podmínkách obtížně slyšitelné. Vydávaný zvuk byl značně „plastový“ – například hlas z navigace Waze zněl asi tak, jako kdyby jeho nositelka byla nastydlá.
Dle nástroje GPS Status & Toolbox telefon „viděl“ až 20 satelitů, určování polohy prováděl z deseti z nich. Deklarovaná odchylka byla nejčastěji kolem 5 metrů s krokem po jednom metru.
Pochopitelně nemůže chybět důkladné otestování telefonu při geocachingu. Vězte tedy, že LG je pro tento druh sportu/zábavy vhodným společníkem, byť je nutné nějakou tu sekundu počkat na přesné zaměření pozice.
Z hlediska GPS tedy hodnotíme LG G2 pozitivně – zjišťování a udržování informací o poloze funguje na výbornou. Pouze jsme nepochopili, kde a jak lze využít údajně integrovanou podporu Glonassu.
Baterie a výdrž telefonu
Lithium-iontový akumulátor má solidní kapacitu 3 000 mAh a je možné ho nabíjet i bezdrátově (bezdrátová nabíječka ale není součástí základní výbavy). Proti konkurenci jde vzhledem k malé tloušťce zařízení o solidní hodnotu, která by měla zajistit dostatečně dlouhou životnost.
V praxi jsme s výdrží baterie neměli problém – ačkoli během testování telefony zatěžujeme podstatně více než uživatel při běžném používání, nikdy jsme nemuseli hledat nabíječku dříve než před usnutím.
Při navigaci s aplikací Waze, během které je zapnutý displej, GPS modul, probíhají datové přenosy a vykreslování trasy, si telefon průměrně řekl o 15 % celkové kapacity za hodinu, takže teoreticky by mělo být možné dosáhnout více než šestihodinové výdrže. To je nadprůměrně dobrá hodnota.
Půlhodinové hraní hry Real Racing 3 odčerpalo z ukazatele baterie 12 procentních bodů (přesně 24,25 %/hod), takže teoreticky by k úplnému vybití mělo dojít po čtyřech hodinách hraní.
Během pěti hodin nočního klidu, kdy byl telefon připojen k Wi-Fi a měl povolené veškeré synchronizace, „zmizelo“ z ukazatele stavu baterie pět procentních bodů. V klidovém režimu by tedy LG G2 mohl vydržet až čtyři dny, což zní skoro jako neuvěřitelná hodnota.
Také během „víkendového provozu“, kdy byl telefon používán jen k občasné kontrole e-mailů a čtení novinek, přičemž byl celou dobu připojený přes Wi-Fi, odebíral z deklarované kapacity kolem 2,5 % za hodinu, takže dvoudenní výdrž by při umírněnějším používání nemusela být nesplněným snem.
Pochopitelně jsme nevynechali syntetický test, prováděný aplikací AnTuTu Tester. Benchmark simuluje nepřetržité maximální zatížení při rozsvícené obrazovce, což je situace, ke které za běžných okolností nedochází často. S ohledem na počet jader, rychlost procesoru a velikost obrazovky jsme nečekali převratný výsledek, 3000mAh akumulátor ale sliboval, že nebudeme zklamáni. Nakonec jsme byli velice pozitivně překvapeni.
Celý test trval dlouhé tři hodiny a šest minut, během kterých došlo k vyčerpání baterie z indikovaných 100 % kapacity na 19 %. Počítadlo výsledného skóre se zastavilo na čísle 557.
- Samsung GT-i5800 – 758 bodů
- Vodafone 845 – 647 bodů
Samsung Galaxy Note II – 637 bodů - Samsung Galaxy S III – 569 bodů
- Emgeton Meizu M9 – 566 bodů
- LG G2 – 557 bodů
- LG Optimus One – 527 bodů
- Huawei Vision – 501 bodů
- Sony Xperia Z – 501 bodů
- Asus Eee Pad Transformer Prime (jen displej) – 462 bodů
- Samsung Galaxy W – 442 bodů
- Huawei Honor – 402 bodů
- Oppo Find 5 – 377 bodů
- Huawei Ascend Y300 – 335 bodů
- Emgeton Consul – 280 bodů
- Samsung Galaxy S II – 265 bodů
- Nexus 4 – 189 bodů
V průběhu testu teplota baterie vyšplhala z původních 31,2ºC maximálně na 40ºC, většinu času se ovšem pohybovala jen kolem 38,2ºC. To je poměrně nízká hodnota, obzvláště srovnáme-li ji s Nexusem 4, který se dokázal zahřát až na 56,8ºC.
První spuštění
Po zapnutí se nejprve zobrazí poměrně výrazné statické a následně i animované logo LG, krátce na to zazní také zvuková znělka. Následně se uživatele ujme průvodce, který v případě, že je vložena SIM českého operátora, komunikuje v naší mateřštině. Další průběh aktivace a úvodního nastavení nového telefonu si projdeme v bodech.
- Volba jazyka a případné nastavení usnadnění.
- Výběr kombinace softwarových tlačítek na displeji (výběr je mezi variantou Zpět-Domů-Menu a Menu-Domů-Zpět).
- Nastavení internetového připojení přes mobilní síť a Wi-Fi (telefon se tak bez souhlasu uživatele nepřipojí k Internetu).
- Založení nebo přihlášení k účtu Google.
- Souhlas s podmínkami Google.
- Záloha a obnova na/z účtu Google.
- Lokalizační služby Google – souhlas s použitím Wi-Fi a mobilní sítě k lokalizaci a souhlas s využitím informací o poloze aplikacemi Google.
- Nastavení názvu telefonu (používá se pro komunikaci přes Bluetooth, Wi-Fi Direct apod.).
- Poté následuje přečtení a vyjádření souhlasu s licenční smlouvou a zásadami ochrany osobních údajů mezi uživatelem a společností LG.
Tím jsou veškeré úvodní operace dokončeny a telefon nastartuje do prostředí systému.
Uživatelské prostředí
Nad systémem LG G2 běží grafická nadstavba LG UI 4.0, která poměrně zásadně a v mnoha směrech mění uživatelské prostředí. Z hlediska provedených úprav jde o podstatně „vlezlejší“ grafiku, než s jakou přichází TouchWiz od Samsungu. Těžko posoudit estetický dojem, který vždy bude otázkou osobních preferencí, nicméně nám subjektivně připadalo, jako by se vzhled systému v podání LG stále více posouval od holého Androidu k „omalovánkovému“ MIUI. Uživatelé, preferující čisté prostředí Androidu, budou asi nad pojetím ve stylu LG skřípat zuby.
Ačkoli telefon komunikuje česky, některé překlady působí poněkud kostrbatě – třeba formulace „odezva na dotyk a systém“, kterou najdeme v systémovém nastavení, nedává příliš smysl. Podobné krkolomnosti jsou ale spíše výjimečné.
Změny začínají již na odemykací obrazovce, kterou aktivujete buď dvojím poklepáním na displej (někdy je ale potřeba klepat vícekrát, než se telefon probere), nebo tlačítkem na zadní straně telefonu. K odemknutí dochází tahem prstu libovolným směrem, k dispozici je také pět zástupců aplikací (telefon, zprávy, notebook, Google a fotoaparát), které spustíte jejich přetažením. Před odemknutím můžete z displeje vyčíst aktuální čas, datum, název operátora a čas nejbližšího nastaveného budíku. Indikovány jsou také zmeškané hovory a přijaté SMS. Způsobů, jak odemknout telefon, je ale na výběr více – kromě uvedeného lze odemykat také obličejem, gestem, PINem, či heslem. Lze také změnit animaci odemykání, nechat zobrazovat aktuální počasí, nastavit jinou tapetu a vybrat vlastní pětici ikonek.
Po odemknutí se dostanete na domovskou obrazovku, sestávající ve výchozím stavu z pěti ploch.
Jejich počet lze zvýšit, pořadí změnit a kteroukoli nastavit jako výchozí v režimu úprav, do kterého se dostanete gestem „štípnutí“.
Pro ikony a widgety je připravena matice s pěti řádky a pěti sloupci, v dolní liště pak je pět ikon, jež jsou dostupné permanentně:
- Telefon
- Kontakty
- Internet
- Zprávy
- Aplikace
Ikony je možné odstranit a nahradit vlastními, takže pokud například používáte jiný prohlížeč, program na správu kontaktů či aplikaci na SMSky, není problém umístit je na snadno dostupné místo.
Podobně lze změnit kombinaci softwarových tlačítek – kromě dvou variant, které jsme měli na výběr při spuštění, jsou v nabídce ještě další čtyři.
Vtipná a praktická je nabídka, která se zobrazí v horní části obrazovky při dlouhém podržení ikony. Přetažením na tlačítka lze ikonu odebrat, což je doprovázeno zábavnou animací, nebo se můžete rychle přepnout do informací o aplikaci. Launcher ale nepodporuje sdružování ikon do složek, takže pokud na této funkci trváte, budete se muset podívat po alternativě. Dlouhým stiskem na ploše vyvoláte režim, ve kterém lze vytáhnout ikonu aplikace, widget, nebo nastavit tapetu na pozadí. Nelíbilo se nám přidávání widgetů, neboť ty jsou zobrazovány ve formě náhledů v jednom řádku v dolní části obrazovky po třech až čtyřech. Při stovce widgetů to znamená leckdy i docela dlouhé „rolování“. Naštěstí je možné widgety procházet také přes seznam aplikací, kde jsou zobrazovány po šesti na jedné obrazovce.
Asi největších změn doznala horní lišta, kde se LG doslova vyřádilo. Najdete v ní shora:
- Notifikace, indikace zapnutých modulů (GPS, Bluetooth, Wi-Fi, NFC), stav signálu a baterie, čas.
- Sekvence přepínačů a vypínačů „rychlého nastavení“ je téměř nekonečná, ale je možné si ji přizpůsobit dle svých představ – tedy nejen změnit pořadí, ale také aktivovat či deaktivovat příslušné tlačítko.
- Lišta QSlide aplikací – tedy programů, které lze spouštět v plovoucím okně nad jinými programy. Podobně, jako u Samsungu, lze plovoucí aplikace posouvat po obrazovce a měnit jejich velikost. Navíc je možné táhlem ovlivnit i jejich průhlednost. Tímto způsobem můžete spustit přehrávač videa, webový prohlížeč, aplikaci pro volání, SMS, kalendář, e-mail, poznámky, správce souborů, kalkulačku a hlasového asistenta. Nepoužívané ikony je možné deaktivovat.
- Táhlo pro nastavení jasu, případně zapnutí automatického řízení úrovně podsvětlení displeje.
- Táhlo pro nastavení hlasitosti s přístupem k nastavení hlasitosti jednotlivých kanálů.
- Datum, ikona pro přístup do systémového nastavení a tlačítko pro vymazání notifikací.
- Notifikace – probíhající i dokončená oznámení jsou v seznamu řazena podle času.
Celkově vzato jsme byli z takto přeplněné nabídky poněkud zmatení a subjektivně jsme přesvědčeni o tom, že tradiční pojetí Androidu se dvěma nezávislými sekcemi, vyvolávanými tahem z jedné či druhé poloviny lišty, je lepší a přehlednější. U LG jsme měli pocit, jako by se výrobce snažil „narvat“ do horní nabídky vše, co ho napadlo.
Z hlediska barevného pojetí LG sází na bílé pozadí a černé písmo se šedými elementy, ovládací prvky jsou v případě aktivity bledě modré, neaktivní jsou šedé. Na špatně čitelné texty jsme nenarazili.
Systémové nastavení je rozdělené do čtyř sekcí, což je koncept, na který už jsme si zvykli ze Samsungů, ale jeho obdoba byla k vidění také na Oppo Find 5. V tomto případě zde máme sekce Sítě, Zvuk, Displej a Obecné. V prvních třech kategoriích najdete to, co do nich patří, zbytek je uspořádán pod obecným nastavením.
Seznam aplikací zobrazuje ikony v pěti řádcích a pěti sloupcích a řadí je podle vlastní filozofie. Mezi obrazovkami se přechází horizontálním posunem. Zástupce lze sice libovolně přesunout, ale není možné je sdružovat do složek. Kromě toho je v režimu úprav možné odinstalovat program jedním klepnutím. V seznamu aplikací lze také vyhledávat.
Asi nejvíce nám ale chyběla možnost alternativních způsobů zobrazení a řazení. Chcete posouvat ikony po řádcích či celých obrazovkách tahem shora dolů a opačně? Zapomeňte! Preferujete zobrazení ve formě seznamu? Tak to se budete muset podívat po jiném launcheru. Ten od LG umí ikony seřadit jen podle abecedy nebo data instalace. Celkově vzato musíme konstatovat, že seznam programů u LG nepěkně „odflákli“ a nebudeme se divit tomu, když ho většina uživatelů nahradí nějakou alternativou.
Klávesnice
LG připravilo svou vlastní klávesnici, která vypadá docela nadějně. Hned na začátku ale zamrzí výchozí nastavení QWERTY namísto obvyklejšího QWERTZ, na které nelze ani přepnout. Naopak potěší samostatná řada tlačítek pro psaní číslic. Během psaní jsou navrhována slova, která byste s ohledem na dosud stisknuté znaky mohli chtít napsat, přičemž v úvahu jsou brány i možné překlepy. Automatické opravy jsou poněkud vlezlejší, než bývá obvyklé, takže pokud si je nevypnete, budete se při troše nepozornosti občas divit. Volitelně lze v nastavení zapnout stále populárnější psaní tahem prstu. Pokud by vám nevyhovovalo výchozí světlé téma, můžete přepnout na černé, hnědé nebo růžové.
V základním rozložení nechybí čárka ani tečka, za což rozhodně chválíme. Poněkud nás zaskočila nabídka desítek smajlíků a obrázků, které lze z klávesnice zadat. Samozřejmě obrázkovým symbolům rozumí pouze telefony LG – například v GMailu jsou domečky interpretovány jako 💒🏥.
K dispozici je také režim ručního nebo hlasového zadávání, trochu kostrbatou cestou lze v nastavení přepnout na klasickou „telefonní“ klávesnici s písmenky na devíti tlačítcích, kde se jednotlivé znaky zadávají opakovaným stiskem klávesy. Pro jednodušší psaní v tomto režimu lze zapnout starou známou „té devítku“.
Většina výrobců nechává v systému výchozí „androidí“ klávesnici, což ale není případ LG, které své klaviatuře očividně věří. Pokud byste raději konzervativní klávesnici z čistého Androidu, můžete si ji stáhnout z Obchodu Play.
Kontakty a telefonování
Aplikace pro telefonování má pět sekcí, mezi kterými můžete přepínat buď tlačítky v horní liště, nebo horizontálním posunem. Sekce Vytočit slouží nejen k zadávání a vytáčení telefonních čísel, ale umí také vyhledávat v telefonním seznamu stylem T9. Bohužel už je u LG zvykem, že toto vyhledávání nefunguje zcela bez výhrad, neboť si neporadí s některými českými znaky. Pokud například budete chtít volat paní Čechové, tak ji zadáním sekvence 232 nenajdete, stejně jako přes 782 nevyhledáte pana Šťastného. Vyhledávání hledá v prvních písmenech křestního jména a příjmení – zadání 526 tedy najde Jankovskou, Jana, Janu i Kamilu, ale ne Blanku čí Tísňové volání.
Na záložce Záznamy jsou k vidění všechny proběhlé i nepřijaté/zmeškané hovory. Z barevných symbolů jedním pohledem poznáte, o jakou událost se jedná, a klepnutím na tlačítko se můžete spojit se druhou stranou.
Adresář najdete v sekci Kontakty, kde jsou jednotlivé položky symbolizovány ikonou, jménem a příjmením. Opět je možné rychle vytočit zvolený kontakt klepnutím na tlačítko. Pro rychlejší přecházení seznamu je po pravé straně permanentně viditelná lišta s písmeny abecedy.
V nastavení lze zvolit, které adresáře chcete používat – kromě SIM karty a paměti telefonu je samozřejmě podporován adresář Gmailu a případně i Exchange serveru. Není také problém omezit zobrazení pouze na uživatelem zvolené skupiny kontaktů, takže nebudete mít v kontaktech každého, komu jste někdy odpověděli na e-mail.
Položky v seznamu lze řadit podle jména nebo příjmení, navíc je možné určit, které z nich bude zobrazeno jako první. Volitelně si můžete nechat ukazovat pouze ty kontakty, u kterých máte zadané telefonní číslo.
Ke každému kontaktu lze přidat celou řadu informací – pokud budete ukládat do adresáře Google, můžete kromě jména, fotky a telefonního čísla zadat třeba e-mailovou i poštovní adresu, důležité termíny/výročí/narozeniny, poznámky, název firmy, adresu webové stránky, vztah a nastavit vlastní vyzvánění a barvu blikání LED.
V horní liště najdete tlačítka pro spuštění adresáře v plovoucím okně, vyvolání chatu VuTalk a přidání nového kontaktu. Je zde také vyhledávací pole, které tentokrát funguje správně a hledá nejen ve jménech, ale všech položkách kontaktu.
V sekci Oblíbené naleznete kontakty, které jste si označili hvězdičkou, a také ty, s nimiž komunikujete (nejen telefonicky) nejčastěji. Konečně v sekci Skupiny jsou připraveny skupiny kontaktů, jimž můžete odeslat hromadný e-mail nebo SMS. Překvapivě je možné skupině přiřadit vlastní vyzvánění, a to i v případě, kdy se jedná o skupinu v rámci adresáře Google.
Příchozí hovor je možné přijmout, odmítnout, nebo odmítnout současně s odesláním textové zprávy, včetně možnosti napsat vlastní odpověď.
V průběhu hovoru jsou k dispozici tyto funkce:
- V horní části displeje jméno, telefonní číslo a doba trvání hovoru, pod tím obrázek kontaktu.
- Tlačítko pro přidržení hovoru (například pokud potřebujete spojit s dalším účastníkem).
- Kontakty – vstup do adresáře telefonu.
- Konec – zavěšení hovoru.
- Číselník – pro zadávání čísel při komunikaci s hlasovým automatem.
- Hlasitě – přepnutí na hlasité handsfree.
- Ztlumit – deaktivace mikrofonu.
- Bluetooth – připojení a odpojení k handsfree.
Pod tlačítkem Menu najdete ještě možnost otevření aplikace Poznámka a odeslání textové zprávy. Z hlediska funkcí dostupných během telefonování nám tedy nic nechybělo.
Kvalitu hovorů hodnotíme jako velmi dobrou – druhá strana byla (samozřejmě s ohledem na použitý aparát) slyšet jasně a dostatečně hlasitě. Stejně tak reprodukce našeho hlasu byla v pořádku, nezachytili jsme žádné problémy, výpadky, nebo potíže s kvalitou. Volitelně lze zapnout režim zvýraznění hlasu, který potlačuje ruchy z okolí.
Fotoaparát a natáčení videa
Aplikace Fotoaparát se dočkala proti té výchozí z čistého Androidu velice radikálních změn. Nedočkáte se tedy ovládání skrze kroužky, objevující se po tapnutí na obrazovku, ale tradičnějšího pojetí, ne nepodobného fotoaparátu v telefonech od Samsungu.
Okno aplikace je rozděleno na tři části – dvě lišty jsou na stranách, uprostřed je náhled snímané scény.
V pravé liště je shora přepínání mezi režimem pořizování fotografií a natáčení videa, dále je tu tlačítko spouště a miniatura posledního pořízeného snímku, sloužící také jako zástupce pro vstup do galerie.
V levém panelu je volba režimu blesku (vypnout/zapnout/automaticky) a přepínání mezi předním a zadním fotoaparátem. Dále je zde tlačítko Režim, nabízející rovný tucet způsobů fotografování.
- Normální – pořizuje fotky v normálním režimu.
- Fotit a vymazat – po pořízení snímku lze smazat objekty, které ve snímku nechcete.
- Dynamický tón (HDR) – kombinuje fotky pořízené při různých režimech expozice, čímž získá ve složitějších světelných podmínkách lepší výsledky.
- Panorama – k pořízení panoramatického snímku stačí jen otáčet telefon. Software sám poskládá jednotlivé záběry.
- VR Panorama – obdoba předchozího, ale snímky lze pořizovat v sekvencích.
- Série snímků – „cvaká“ při držení tlačítka spouště jeden snímek za druhým maximální možnou rychlostí. Celkem lze takto pořídit až dvacet obrázků v maximálním rozlišení během tří sekund.
- Snímek krásy – upravuje jas a rozmazání pořízené fotky.
- Duální fotoaparát – pořídí snímek současně předním i zadním fotoaparátem. Výsledkem je „obraz v obraze“ obsahující nejen fotografovanou scénu, ale také fotografujícího.
- Časový snímek – zachycuje okamžiky těsně před stiskem spouště.
- Inteligentní automatizace – automaticky detekuje scénu a upraví clonu, rychlost závěrky a další možnosti.
- Sport – zachycení rychle se pohybujících objektů bez rozmazání.
- Noc – pořízení fotky v tmavém prostředí bez použití blesku.
Další možnosti nastavení naleznete pod obligátním tlačítkem s ozubeným kolečkem:
- Ztišení zvuku (vypnuto/zapnuto).
- Jas (od -2,0 do +2,0 s krokem po 0,3)
- Zaostření (automaticky/manuálně/sledování obličeje).
- Velikost (13Mpx/10Mpx wide/8Mpx/1Mpx).
- ISO (automaticky/100/200/400/800).
- Vyvážení bílé (automaticky/žárovka/slunečno/zářivka/zataženo),
- Barevný efekt (žádný/jednobarevné/sépie/negativ)
- Časovač (vypnout/3 s/5 s/10 s)
- Označení GPS (vypnuto/zapnuto).
- Zvuk spouště (výběr ze čtyř tónů).
- Volume key (zachytit/zoom).
- Nápověda.
- Resetovat.
Z hlediska možností nastavení tedy musíme jen chválit. Proti „foťáku“ v podobě, v jaké ho nabízí Google, je aplikace Fotoaparát od LG doslova „našlapaná“ možnostmi. Dovolíme si tvrdit, že co do výbavy může LG G2 směle konkurovat klasickému „kompaktu“. Z myslitelných funkcí nám chyběl snad jen režim sférické fotografie, což ovšem nepovažujeme za zásadní nedostatek.
Po chvále na výbavu aplikace musí přijít hodnocení výsledků – tedy pořízených fotek. V první řadě musíme upozornit, že optika LG G2 se může pochlubit nejen 13Mpx snímačem, ale také optickou stabilizací, která vám pomůže „udržet“ zařízení tak, aby pořízené snímky nebyly rozmazané.
Ačkoli jsme si „nehráli“ s nastavením a většinu fotek jsme pořídili ve výchozím nastavení, byli jsme výsledky velice mile překvapeni. Dovolíme si tvrdit, že fotky z LG G2 patří k těm nejlepším, jaké lze „androidími“ telefony pořídit. Barvy působí přirozeně, na jednolitých plochách se nevyskytuje skoro žádný šum, zachycení detailů je až překvapivě dobré (na fotkách detailů jsou zachycena i zrníčka drobného prachu, na stromech jsou vidět i nejmenší lístky). Ani přepaly, se kterými se u mobilů setkáváme poměrně často, nedělaly „gé dvojce“ výraznější problémy, byť sem tam se přeci jen ukázaly.
Efektně vypadá zobrazení matice, jak telefon vyhodnocuje scénu a které body použije k nastavení parametrů. Uživatel tak má kontrolu nad tím, zda zamýšlený cíl bude správně zaostřen a fotoaparát dobře nastaven. V případě, že automatika nevyhodnotí scénu dle vašich představ, je možné zaostřit na bod tapnutím na displej. Automatika fotoaparátu funguje dobře a poradila si s většinou situací na jedničku. Stručně a jasně si dovolíme tvrdit, že LG G2 mezi telefony s Androidem nabízí jeden z nejlepších fotoaparátů.
Makro dopadlo co do detailů velmi dobře, pokulhávalo však ve vyvážení bílé. Telefon ale bez váhání a bez jakéhokoli nastavování zvládl pořídit fotky bankovky ze vzdálenosti 6 i 8 centimetrů.
Také fotky s bleskem dopadly relativně dobře – jistý podíl má na tom i skutečnost, že telefon nejprve scénu osvětlí a teprve poté ostří.
Průměrná velikost fotografie v rozlišení 4160 x 3120 obrazových bodů je 4,0 MB (vypočítáno ze 292 snímků), nejmenší fotka měla 1,39 MB, největší dokonce 9,92 MB.
V následující galerii si můžete prohlédnout zmenšené náhledy snímků pořízených fotoaparátem telefonu LG G2.
Dvacet ukázkových fotografií v plném rozlišení můžete zhlédnout na Google+, nebo stáhnout v původním rozlišení zabalené do archivu (soubor má 103 MB).
V režimu natáčení videa je nabídka o něco chudší. Nejprve se podívejme na režimy:
- Normální.
- Živý efekt – dovoluje použít různé vizuální efekty, jako například zvětšení/zmenšení úst, očí, nosu, deformace apod.
- Duální nahrávání – podobně, jako u fotek, je záznam pořizován současně přední i zadní kamerou.
- Přiblížení pro sledování – zvětšení vybrané oblasti videa v samostatném plovoucím okně.
Možnosti nastavení vypadají takto:
- Přiblíženi zvuku („audio zoom“, vypnuto/zapnuto).
- Velikost (FHD60 1920 x 1080 60 fps/FHD 1920 x 1080/HD 1280 x 720/QVGA 320 x 240/QCIF 176 x 144).
- Jas (od -2,0 do +2,0 s krokem po 0,3)
- Vyvážení bílé (automaticky/žárovka/slunečno/zářivka/zataženo),
- Zaostření (automaticky/manuálně/sledování obličeje.
- Barevný efekt (žádný/jednobarevné/sépie/negativ)
- Označení GPS (vypnuto/zapnuto).
- Volume key (nahrát/zoom).
- Nápověda.
- Resetovat.
Pořízené video je ve formátu MPEG4 (H264) v rozlišení 1920 x 1080 obrazových bodů se stereofonním zvukem AAC 48 kHz 96kbps. Jedna minuta záznamu zabere přibližně 144 MB. Během natáčení lze přeostřovat tapnutím na displej. Chyběla nám snad jen možnost vypnutí stabilizace, která někdy působí trochu nepřirozeným dojmem.
Následuje ukázka natočeného videa.
Ukázkové video z LG G2 (D802)
Samozřejmě vám nebudeme tvrdit, že mobilní telefon může nahradit opravdový fotoaparát – tedy určitě to neplatí pro zrcadlovky a profesionální přístroje. LG G2 ale může směle konkurovat levným kompaktům a stydět se nebude muset ani při srovnání s foťáky střední třídy. K dokumentaci dovolené bychom si s tímto telefonem vystačili, což skutečně nepíšeme v našich recenzích často.
Multimédia
Přehlídku multimediálních schopností telefonu LG G2 začneme hudbou, pro kterou najdeme v seznamu aplikací hned dvě ikony. Telefon nativně podporuje zvukové formáty MP3, AAC, (e)AAC+, WAV, WMA, WMV a FLAC.
Protože v týdnu, kdy jsme telefon testovali, spustil Google sekci Hudba v Obchodě Play, byli jsme pochopitelně zvědavi, jak se to projeví na aplikaci Hudba Play. Propojení opravdu funguje, takže jsme mohli hned po spuštění přehrávat soubory, které jsme si předtím uložili do cloudu. Přes postranní nabídku je přístup k okamžitému poslechu, vlastní knihovně, seznamům skladeb a rychlým mixům. Samozřejmě nechybí ani odkaz na příslušnou sekci Obchodu Play.
Skladby je možné zobrazit podle žánru, jména interpreta, alba nebo názvu písničky. Přehrávač je spíše jednodušší – umí pozastavit a znovu spustit přehrávání, přeskakovat mezi stopami, opakovat aktuální nebo všechny písničky a přehrávat v náhodném pořadí. Základní ovládání je dostupné i přes notifikační lištu, takže nemusíte nechávat aplikaci v popředí.
Druhá aplikace nazvaná prostě Hudba s cloudem pracovat neumí, přehraje tedy jen soubory uložené v paměti telefonu. Z funkčního hlediska je velmi podobná – taktéž umí zobrazit písničky v několika pohledech. Přehrávač je o něco propracovanější – kromě spuštění, pauzy a přeskakování nabídne například zvukové efekty a sedmipásmový ekvalizér. I v tomto případě si můžete nechat přehrávat jednu nebo všechny skladby dokola a/nebo v náhodném pořadí. Zajímavými funkcemi jsou sdílení přes SmartShare a vyhledání klipu k právě přehrávané písničce na Youtube.
Vyzkoušeli jsme také přiložená sluchátka. Nejspíš nepřekvapí, že na rozdíl od nepřesvědčivého hlasitého reproduktoru, který vydává plochý zvuk s minimem basů, budeme sluchátka hodnotit podstatně kladněji. Kvalitou jsme byli příjemně překvapeni – i na maximální hlasitost, kterou hodnotíme jako dostačující, byl reprodukovaný zvuk čistý s pěkně prokreslenými středy. Možná v basové složce by se dalo trochu „přitlačit“, ale částečně se toto slabší místo dá vylepšit nastavením ekvalizéru. Jen na umístění sluchátkového konektoru na spodní hranu jsme si nemohli zvyknout. Sluchátka ale rozhodně patří k lepšímu průměru, či chcete-li lehkému nadprůměru.
Pokud se při výběru hudby rádi spolehnete na druhé, nebo jestliže chcete do uší dostávat aktuální informace či správnou dávku rozjuchané ranní nálady, pak jistě oceníte přítomnost rozhlasového přijímače, který je přístupný pod ikonou FM rádio. Aplikace po spuštění vyžaduje připojení sluchátek, která fungují v roli antény, následně je možné přepnout poslech do hlasitého reproduktoru. Samotný program je jednoduchý – můžete buď zkusit ladit manuálně, nebo jednoduše přepínat mezi aktivními frekvencemi jako programy na televizi. Stanice, které máte rádi, si uložíte do oblíbených, abyste se k nim dostali rychleji. Podporován je příjem a zobrazení RDS informací, ve kterých se na některých stanicích dočtete jméno interpreta a název právě přehrávané skladby. Posloucháte-li rádio před usnutím, jistě oceníte funkci automatického vypnutí po nastaveném čase.
Co se týká přehrávání videa, telefon oficiálně podporuje formáty MPEG4, H.263, H.264 a DivX. Zkusili jsme v programu Videa přehrát několik filmů a seriálů s následujícím výsledkem:
- Soubor MKV, MPEG4 (H264), 1280 x 720, 30 fps, zvuk AAC 44,1 kHz stereo – přehrál bez problémů.
- Soubor MKV, MPEG4 (H264), 720 x 576, 25 fps, zvuk Audio: AAC 24 kHz 6ch – přehrál bez problémů.
- Soubor AVI, Xvid, 640 x 360 23,976 fps, zvuk MP3 48 kHz stereo, s externími titulky – přehrál bez problémů, správně zobrazil i české znaky v titulcích.
- Soubor MP4, MPEG4 (H264), 720 x 396 23,976 fps, zvuk AAC 48 kHz stereo, s externími titulky – přehrál bez problémů, správně zobrazil i české znaky v titulcích.
- Soubor AVI, DivX 3, 640 x 352, 25 fps, zvuk MP3 44,1 kHz stereo, s externími titulky – přehrál bez problémů, správně zobrazil i české znaky v titulcích.
Přehrávač je dobře vybavený – kromě očekávaných funkcí, jako je nastavení hlasitosti, poměru stran a pozastavení umí například přiblížit vybranou část obrazu, zvládá přehrávání v plovoucím okně a sdílení na velkou obrazovku. Hodně netradiční je možnost pořízení snímku z právě přehrávaného videa a výběr barvy, velikosti a písma titulků. Při posunu v časové ose se nám líbil zmenšený živý náhled, díky kterému můžete zjistit, na jakou scénu přeskočíte. Šikovná je také funkce automatického pokračování od místa, kde jste sledování přerušili. Prostě v tomto směru asi není co vytknout – očividně i na sledování filmů, které je při této velikosti displeje již poměrně dobře realizovatelné, je „gé dvojka“ dobře připravena. Nebývá zvykem, že si telefon poradí se všemi formáty a dokonce i s českými titulky, takže virtuálně posíláme LG velký potlesk.
Nechybí aplikace pro přístup k největšímu internetovému portálu s videy – Youtube. Aplikace je v poslední verzi, takže používá zobrazení ve stylu Google Now a umí přehrávat video v plovoucím okně (ale jen v rámci aplikace). Samozřejmě můžete vyhledávat, hodnotit, komentovat, ale i nahrávat vlastní videa.
Softwarová výbava
Po rozbalení z krabice a zapnutí je v telefonu nainstalováno 53 aplikací, což je nezvykle mnoho. Pojďme si je v rychlosti projít.
Budík/Hodiny – zde nenajdeme nic překvapivého. Můžete si nastavit několik na sobě navzájem nezávislých budíků s opakováním ve zvolené dny týdne. Budík má několik způsobů ověření bdělosti a umí při vypnutí spustit zvolenou aplikaci. Dále zde máme Časovač, fungující jako kuchyňská „minutka“, Světový čas, ukazující čas ve zvolených městech a Stopky se schopností měřit čas na kolo.
Centrum aktualizací – umožňuje aktualizovat předinstalované programy a také samotný systém telefonu.
E-mail – poštovní klient, podporující protokoly IMAP, POP3 a Exchange s přednastavenými parametry některých freemailů. V případě připojení k firemnímu Exchange serveru umí synchronizovat e-maily, kontakty, kalendář a také úlohy (úkoly).
Editor videa – překvapivě propracovaná střižna, umožňující mixovat pořízená videa, přidávat do nich obrázky, titulky, přechody a zvukové stopy. Výsledek je možné exportovat ve zvoleném rozlišení a standardním způsobem sdílet.
FM rádio jsme viděli v sekci věnované multimédiím, takže se posuneme dál.
Fotky Google+ – jsou jednou z částí klientské aplikace Google+. Slouží jako zkratka k fotkám, které jste odeslali, nebo byly automaticky nahrány do této sociální sítě.
Fotoaparát jsme si detailně představili v kapitole Fotoaparát a natáčení videa.
K prohlížení obrázků v paměti telefonu slouží Galerie, která nepřekvapí žádnými výstřelky. Kromě prohlížení umí obrázky přesouvat, kopírovat, přejmenovat, otáčet, ořezávat či zobrazit v mapě. Editor snímků pomůže s úpravou expozice, přidáním uměleckého efektu, změnou barevného podání a dalšími vylepšeními.
Klienta elektronické pošty Gmail asi nemusíme představovat podrobněji. Snad jen zmiňme, že po aktualizaci již přináší nové uživatelské rozhraní s kartami.
Pod ikonou Google již nějakou dobu nenajdeme pouze vyhledávač, ale především šikovného osobního asistenta Google Now. Ten vám například poví, jaké je venku počasí, za jak dlouho dojedete domů, do práce či na jiné místo, jaké schůzky máte v kalendáři apod. V zahraničí prozradí, jaký je aktuální měnový kurs a naučí vás vybraná základní slovíčka.
Google+ je klient stejnojmenné sociální sítě. Pochopitelně nabízí možnost odeslání příspěvku s textem, obrázkem a odkazem, čtení příspěvků ostatních, správu kruhů, komunit, akcí a podobně. Přes sociální síť lze také sdílet polohu s vybranými uživateli, což byla dříve součást mapové aplikace, známá jako Latitude.
Hangouts je další součást Google+, určená v tomto případě ke komunikaci mezi uživateli formou chatu, včetně možnosti videohovoru.
Hlasové vyhledávání – jednoduché vyhledávání skrze Google s pomocí hlasového zadávání.
Hry Play – přímý odkaz do herní sekce Obchodu Play.
Přehrávače Hudba a Hudba Play jsme si podrobně předvedli v sekci o multimédiích, takže pokračujeme dál.
Chrome je samozřejmě výchozím webovým prohlížečem, který již asi nemusíme rozebírat do detailů. Jeho nejsilnější vlastností je propojení s účtem Google a s tím související synchronizace. V benchmarku HTML5Test.com získal 449 bodů. Test výkonu zpracování JavaScriptu v benchmarku SunSpider 1.0.1 zvládl LG G2 za 1067,3 milisekund.
Pod ikonou Internet je další webový prohlížeč. Co do funkcí je trochu jednodušší než Chrome, v testech ale obstál lépe, když v HTML5Testu udělal 455 bodů a SunSpiderem „prosvištěl“ za 1018,5 ms.
Kalendář pojali u LG po svém, takže ve výchozím stavu zobrazuje měsíční pohled s výpisem událostí ve spodní části obrazovky. Do režimu agendy se přepíná vytažením spodní části vzhůru. K dispozici je denní, týdenní, měsíční a roční pohled. Aplikace podporuje barvy kalendářů Google a umí pracovat s kalendářem na Exchange serveru. Užitečná může být schopnost fungování v plovoucím okně.
Kalkulačka je taktéž upravená, ve výchozím pohledu nabídne jen základní matematické operace. Přes nabídku lze ale přepnout na „vědecký kalkulátor“, jenž si poradí s goniometrickými funkcemi, faktoriály, mocninami a odmocninami, logaritmy a dalšími matematickými výpočty.
Knihy Play – rychlý odkaz do knižní sekce Obchodu Play. Do knihovny si můžete také nahrát své knihy, například ve formátu PDF.
Kontakty jsme viděli v sekci věnované telefonování.
LG Backup – chválíme implementaci zálohovací aplikace, která v čistém Androidu chybí. Program zálohuje domovskou obrazovku, osobní údaje (budíky, historii hovorů, poznámky, zprávy), hudbu, fotky, videa, aplikace LG i stažené aplikace a jejich nastavení, jakož i vybraná nastavení systému. Záloha je uložena do interní paměti – zde bychom více ocenili přímou podporu nějakých cloudových disků. Je také možné zapnout automatické zálohování, které vše obstará samo v nastaveném intervalu.
Life Square – protokolování všech klíčových akcí, které provedete s pomocí telefonu. Aplikace shromažďuje a ukládá příspěvky na sociálních sítích, fotografie a videa zachycená nebo vytvořená ve vašem telefonu, protokoly hovorů a zpráv. Life Square může být velmi užitečná, pokud si například chcete vzpomenout, kdy jste někomu volali.
Mapy, Místa a Navigace jsou tradičními společníky, usnadňujícími orientaci v prostoru. Můžete si naplánovat cestu pro pěší či autem (ve vybraných městech i MHD) a nechat se navigovat s pomocí hlasové syntézy. Na místě pak snadno najdete hotely, restaurace a jiné podniky či firmy. Sami můžete přispět svou zkušeností ostatním uživatelům služby.
Nastavení – je, jak jsme si již řekli, rozděleno do čtyř sekcí. Zajímavostí je například tichý režim, který v zadaném čase bude blokovat všechny příchozí hovory, s výjimkou vybraných kontaktů.
Nastavení Google – nastavení, týkající se programů Googlu. Ovlivnit zde můžete třeba aplikace a weby, jež mají přístup k vašemu účtu, chování Google+, přístup k poloze, ověřování aplikací a práva aplikace Správce zařízení Android.
Notebook – poznámkový blok, do kterého můžete psát, kreslit a vkládat obrázky, štítky, videa, zvuky apod.
Pochopitelně nechybí Obchod Play – zdroj aplikací, který v současnosti nabízí také samostatné sekce her, hudby a knih. Skrze Obchod Play také probíhá aktualizace nainstalovaných programů.
Počasí v podání LG čerpá data ze serveru AccuWeather a ukazuje aktuální meteorologickou situaci v místě, kde se právě nacházíte. Součástí je předpověď pro den a noc, jakož i následující čtyři dny. Sledovat lze situaci na více místech.
Zatímco Notebook slouží k ukládání složitějších dokumentů, pro prosté textové zápisky je zde aplikace Poznámka. Chybí jí ovšem synchronizace například s Google Keep či Tasks.
Polaris Viewer – prohlížeč dokumentů MS Office (poradí si s dokumenty Wordu, Excelu a PowerPointu) a PDF je sice jednoduchý, ale svému účelu naprosto postačuje. Polaris také umí spolupracovat s úložištěm Dropbox.
QuickRemote je výborný nápad! Telefon má infračervený vysílač a může tak zastoupit funkci dálkového ovladače. Ve většině případů stačí vybrat, jaké zařízení chcete ovládat (TV, set-top-box, DVD přehrávač, …), zvolit výrobce a provést krátký test. Na čtyřech různých televizích jsme ve všech případech uspěli hned napoprvé. Pokud nepochodíte s výchozím nastavením, můžete telefon naučit správné příkazy od původního ovladače. V aplikaci si sami navrhnete vzhled ovladače a postupně přiřadíte tlačítkům příkazy z dálkového ovládání. Funguje to na výbornou a za tuto funkci musíme firmě LG zatleskat.
Quick Translator je nepochybně zajímavá aplikace, která vám přeloží text, pořízený fotoaparátem telefonu. Jediným, bohužel poměrně zásadním, nedostatkem je absence češtiny.
RemoteCall Service – připojení k servisnímu centru, kde vám mohou vzdáleně pomoci vyřešit problém s telefonem.
Safety Care – sledovací aplikace, jejíž funkce nejlépe poznáte z následujících obrázků.
Slovník – další aplikace pro překlady, nicméně opět bez podpory češtiny. Slovníky se stahují z Obchodu Play a jsou placené s cenou kolem 80 Kč za jeden.
SmartWorld – přístup k exkluzivnímu obsahu (aplikacím, tapetám, vyzváněním), jež uživatelům poskytuje LG
Správce souborů – kupodivu ani na konci roku 2013 není nativní součástí systému Android aplikace pro správu souborů. Výrobci to řeší vlastními silami a nabízejí své aplikace. V tomto případě program poskytuje dva pohledy: tradiční a podle typu souboru. Správce souborů umí přidávat zástupce složek na domovskou obrazovku, mazat, přesouvat, kopírovat, přejmenovávat, sdílet a komprimovat do archivu.
Správce úloh – nabízí jednoduchou správu běžících aplikací s možností jejich ukončení. Jedná se o základní nástroj pro začátečníky a systémové procesy s ním rozhodně „nekillnete“.
Stahování – seznam souborů, stažených z Internetu.
Telefon jsme viděli v sekci věnované kontaktům a telefonování.
Úkoly – „úkolníček“ s možností zadání termínu a dokonce i opakování.
Přehrávač Video jsme probírali v kapitole, kde jsme si ukazovali multimediální schopnosti, takže postoupíme dál.
Video Guide – příručka, prezentující formou krátkých klipů některé funkce telefonu.
Voice Mate – hlasový asistent, který ale neumí česky. Ani v angličtině jsme si s ním příliš nerozuměli.
Klientskou aplikaci Youtube jsme ve stručnosti probrali výše, takže jedeme dál.
Pro správu SMS a MMS je připravena aplikace Zprávy. Zpracování je tradiční – na první obrazovce jsou seřazeny zprávy podle času poslední konverzace, sdružené podle jména kontaktu. Jednotlivé konverzace jsou prezentovány formou dialogu dvou stran. Při psaní zprávy je odpočítáván počet znaků, zbývajících do konce následující SMS, a také zobrazován počet zpráv, do kterých bude text rozdělen. Chválíme za to, že editor automaticky před odesláním odstraní diakritiku.
Kdy, kde a za kolik?
LG G2 seženete dle Heuréky ve více než padesáti obchodech. Průměrná cena byla v době dokončování této recenze (pátek 4. října) 13 197 Kč, nejnižší částka byla 12 406 Kč a nejvíce obchodů prodávalo tento telefon za 12 990 korun.
Vývoj ceny LG G2 můžete vidět na následujícím grafu.
Co v této cenové rovině seženete u konkurence?
- Samsung prodává v průměru za 12 651 Kč loňský Galaxy Note II. Ten sice nabídne o 0,3″ větší obrazovku, ovšem s horším rozlišením (1280 x 720). Oba mobily mají 2 GB operační paměti, z hlediska procesoru je na tom lépe LG, protože v Samsungu tluče jako srdce Exynos 4412 jen na 1,6 GHz. Galaxy Note II má také „jen“ 8Mpx fotoaparát, zato ale nabídne podporu paměťové karty a vyměnitelnou baterii.
- U HTC se konkurent hledal nelehko – vlajkovou loď One seženete v průměru za 15 792 Kč a One Mini je naopak výrazně levnější – průměr se pohybuje kolem 10 000 korun. Za ušetřených 500 až 1000 Kč dostanete o bezmála 2,5 cm menší displej s rozlišením 1280 x 720, pouze 1 GB RAM a procesor Qualcomm Snapdragon S4 MSM8230 na 1,4 GHz.
- V podobné cenové rovině nabízí Sony Xperii Z. Ta je poměrně důstojným konkurentem – oba telefony mají stejné rozlišení, Sony ale koupíte s 5,0″ obrazovkou. Stejná je velikost interní i operační paměti, Xperia Z ale citelně zaostává v procesoru – Qualcomm Snapdragon S4 APQ8064 na 1,5 GHz s o generaci starším Adrenem 320 nemá moc velkou šanci konkurovat „osmistovce“. Xperia Z zůstává pozadu také v kapacitě baterie – 2 330 mAh je proti 3 000 mAh poměrně velký rozdíl. Sony ale oceníte v momentě, kdy si budete chtít rozšířit paměť microSD kartou a nesporně se jedná o větší „stylovku“.
Celkově tak můžeme konstatovat, že zatímco u většiny výrobců dostanete za cenu kolem 12 000 korun v lepším případě model ze začátku roku s loňským procesorem, u LG na vás čeká aktuální vlajková loď s letošním čipem. LG vsadilo na nebývale agresivní cenovou politiku a nabídlo jeden z nejzajímavějších poměrů cena/výkon.
Resumé
Telefon LG G2 zanechal v mnoha směrech velmi dobré dojmy. Překvapil netradičním umístěním tlačítek na záda, na které se ale dá zvyknout, stejně jako vám po několika dnech bude připadat naprosto samozřejmé rychlé probuzení poklepáním na displej (které ovšem nefunguje na 100 %).
Velmi dobrou a silnou hardwarovou výbavu občas přibrzdí v rozletu drobné zaškobrtnutí systému, nicméně většinou se nejedná o zásadnější „lagy“. Dobré dílenské zpracování u tohoto výrobce nepřekvapí, přesto bychom možná o něco více ocenili pogumovaná záda. Takto telefon působí trochu podobným dojmem, jako Samsung.
Kladně hodnotíme obrazovku a její velikost, jemnost a podání barev. Telefon najde využití i u hráčů, kteří ocení výkon Adrena 330. Kromě ceny může být jedním z hlavních argumentů pro pořízení „gé dvojky“ také solidní výdrž baterie, která ukázala, že rozumná kapacita akumulátoru pro dnešní telefony začíná na 3 000 mAh.
Změny v uživatelském prostředí jsou poměrně radikální a ne vždy vedou k lepšímu uživatelskému zážitku – asi nejvíce negativně na nás působila notifikační lišta, do které výrobce umístil snad vše, co mu přišlo na mysl.
Pochvalu si zaslouží fotoaparát, a to nejen za optickou stabilizaci, ale také za výsledné fotografie, které vypadají na mobilní telefon nečekaně dobře. Potěšila příprava na multimediální vyžití, díky které uživatel nemusí řešit, v jakém formátu a s jakou kódovou stránkou titulků nahrát do telefonu film ke zhlédnutí. Jestli budou k LG G2 dodávána sluchátka, se kterými jsme telefon testovali, bude to rozhodně další malé „plus“.
Výhradu máme především k nemožnosti rozšíření interní paměti paměťovou kartou, někomu by také mohla vadit nemožnost výměny akumulátoru. Drobná výtka bude směřovat k možná až příliš rozsáhlé softwarové výbavě.
Klady
- Výkonný čtyřjádrový procesor a s tím související dobrý výkon.
- Proti konkurenci ve stejné cenové rovině podstatně lepší HW výbava – zajímavý poměr cena/výkon.
- Solidní dílenské zpracování,
- Dobrý displej s pěkným obrazem a pozorovacími úhly. Vysoké rozlišení a s tím související jemnost.
- Dobrá výdrž baterie.
- Fotoaparát s optickou stabilizací obrazu. Velmi pěkné fotografie!
- Bezproblémová GPS.
- Sluchátka s pěkným podáním zvuku.
- Notifikační LED.
- Infračervený vysílač a aplikace QuickRemote
- NFC a LTE
- Možnost odeslat SMS při odmítnutí hovoru.
- Automatické odstranění diakritiky z odesílaných SMS.
- Přehrávač videa si poradí se všemi obvyklými formáty a také s českými titulky bez nutnosti konverze.
- Možnost probuzení telefonu poklepáním na displej.
Zápory
- Výjimečná drobná zadrhnutí, v jednom případě i zamrznutí fotoaparátu.
- Slabší a nevhodně umístěný hlasitý reproduktor.
- Příliš mnoho ovládacích prvků v notifikační liště.
- Nemožnost rozšíření paměti paměťovými kartami.
- Nemožnost výměny akumulátoru.
- T9 Dialer špatně vyhledává a neporadí si dobře s diakritikou.
- Probuzení poklepáním na displej bylo nutné někdy opakovat.
- Tlačítka na zadní straně neshledáváme jako dobrý nápad.
- Zbytečně velký nabíjecí adaptér.
- Příliš jasná notifikační LED
Za zapůjčení telefonu k testu děkujeme společnosti LG.
Foto: Valérie Kiliánová.
Karel Kilián je zkušený technický redaktor a copywriter s bohatou praxí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jeho kariéra začala na pozici prodavače, odkud postupně… více o autorovi
Komentáře (54)
Přidat komentář