Zkušenosti: Tenhle MacBook Air nestojí ani 4 tisíce. I v dnešní době přitom slouží nad očekávání dobře!

• Druhá generace MacBooku Air je překvapivě dobře použitelná i v dnešní době
• V dnešním článku se pokusím sepsat mé dlouholeté zkušenosti s těmito laptopy
• Nemůžete od nich čekat zázraky, ale za tři tisíce jde o sakra dobrý nákup

Kolega Vašek se s vámi před pár dny podělil o své zkušenosti s extrémně levným Chromebookem, za který dal na Aukru jen šest stovek. To mě motivovalo k napsání podobného textu, který mi celou dobu ležel u nohou a přiznám se, mě nenapadlo o něm napsat. Řeč je o mých zkušenostech s MacBookem Air z roku 2012, který mi několik let ležel ladem doma a já se ho rozhodl před pár měsíci opět zprovoznit. Nebyl to lehký boj, ale nakonec jsem přece zvítězil. Jen tak pro zajímavost jsem se podíval, za kolik se takové počítače prodávají na bazarech. Jejich cena je sice úměrná stáří i výkonu, ale když si uvědomím, jak bezproblémový zážitek za tu cenu dostáváte, zůstávám v úžasu.

Aktuální situace na trhu s použitými MacBooky

Ještě před samotnými zkušenostmi, testy i kratší průpravou o opravách MacBooků se pojďme podívat na bazary. Druhá generace MacBooku Air se vyráběla od roku 2011 až do roku 2017, na serverech jako Bazoš.cz jich seženete obrovské množství. Nejlevnější kousky začínají na ceně okolo tří tisíc, mají zpravidla jen 4 GB RAM a 128GB SSD disk, ale najdou se i výjimky. Lidem se takové počítače valí doma, většinou už mají novější a pár stovek dolů jsou někteří z nich ochotní slevit. Dám ruku do ohně za to, že jej při troše snahy sežene i pod zmíněné tři tisíce. A je vlastně docela jedno zda jde o ročník 2012 nebo 2014, rozdíl v ceně je minimální. Původní MacBook Air vyráběný od roku 2008 (což je mimochodem až absurdní, když si uvědomíte, že formfactor brzy oslaví 16 let) do roku 2010, bych určitě nedoporučil. Má na dnešní poměry už velmi staré procesory Core 2 Duo, dedikované grafické karty od Nvidie (potenciální porucha navíc), cpaly se do něj ještě klasické plotýnkové disky a trackpad s tlačítky taky nepůsobí zrovna nejmoderněji, alespoň na poli laptopů s macOS. Zkrátka nic, co byste chtěli v roce 2024 používat. Stejně jako před nákupem jiné elektroniky, si i v případě druhé generace MacBooku Air musíte sami odpovědět, na co ho budete chtít používat. V podstatě jediná správná odpověď je, že hledáte kancelářský počítač s dobrou výdrží baterie a kvalitní konstrukcí. Pokud máte v plánu upravovat velké fotky, stříhat 4K video nebo hrát náročné 3D hry, máte smůlu. To ale asi chápete, nebudeme zabředávat do podrobností. Od počítače za cenu, za níž koupíte ve světě Applu maximálně tak první generaci AirPods, nelze čekat zázraky. Jako každodenní parťák funguje ale i dnes velmi dobře. O tom ale až později. Sám vlastním variantu z roku 2012 s procesorem Intel Core i5 (konkrétně 3427U se dvěma jádry a čtyřmi vlákny), příplatkovým 256GB SSD diskem a 4 GB RAM. Právě kapacita operační paměti je zároveň jediný faktor, na nějž bych bral při koupi bazarového MacBooku ohled. Ve většině případů (vyjma starých Pro) je totiž připájena přímo na základní desce, nelze si ji tedy žádným rozumným způsobem navýšit. Rozhodně bych tedy raději sáhl po verzi z roku 2012 s 8 GB RAM, než po 2014 se 4 GB. Úložiště můžete vyměnit naopak velmi snadno, stačí notebook rozmontovat (na což vám postačí Hvězdicový pentalobe P5 1.2 za pár desetikorun), a vyměnit za jiný. Zmíněný MacBook jsem pořídil v roce 2016 přítelkyni k narozeninám, rovněž z Bazoše. Tenkrát jsem za něj dával asi 7 tisíc, což byla velmi dobrá cena. Obdobné stroje stály minimálně o 3 tisíce více, nadstandardní kapacita SSD také nebyla úplně běžná. Jedinou „vadou“ na kráse byla ruská klávesnice, na níž se však vyskytovaly zároveň i arabské znaky. Oba dva píšeme takřka poslepu, nic co by extra vadilo. Laptop byl využíván v práci k přehrávání hudby, procházení internetu, plánování kalendáře, občasné práce v Office a dalším nenáročným úkonům. Asi po třech letech se jí ho ale podařilo kompletně zlít náplní aromalampy, která měla místo pravidelně vedle počítače (upozorňovat na možnou katastrofu můžete kolikrát chcete, je to k ničemu).

Bolestivá oprava počítače plná strastí a povzdechů…

Laptop byl samozřejmě na místě mrtev. Nebo se minimálně zdál být. Bez jakékoliv naděje a bližšího zkoumání, jsme nakonec do práce pořídili iMac. Nevinný MacBook skončil na dalších několik let u mě v šuplíku. A hádejte co. Objevil jsem ho! Obecně se považuji za člověka, který nerad vyhazuje věci. Někdy je to na škodu, ale pokud bych byl minimalista, MacBook by skončil (v lepším případě) na inzerentních serverech za pár stovek „na díly“ nebo na skládce. Rozhodl jsem se ho rozmontovat. Žádná stopa po oxidaci, nic co by nasvědčovalo, že se skrz klávesnici dostalo do těla nemalé množství vody smíchané s éterickým olejem. Hledám starou Magsafe nabíječku, zapínám a ozve se magický zvuk indikující start jablečného počítače, po chvilce naskočí i logo! Skáču radostí do vzduchu…do doby než zjistím, že nefungují přesně tři klávesy. Horní šipka, dolní šipka a zapínací tlačítko. Ano, z těch několika desítek kláves nefunguje zrovna ta ze všech nejdůležitější, která laptop zapíná. Po vybití se tedy musí MacBook rozmontovat, odpojit baterie, znovu připojit a tímto způsobem jej bylo možné udržet v provozu. To se mi ale pochopitelně nechtělo pravidelně praktikovat. Akumulátor měl to nejlepší za sebou a počítač vydržel bez sítě maximálně 2 hodiny. Přesto mi ho bylo líto, takže jsem se začal pídit po náhradních dílech. Klávesnice stála 3 stovky, baterie asi 7 stovek. Dohromady jsem za komponenty dal přibližně tisícovku a pustil se do velmi komplikované výměny. Přesto jsem ji chtěl podstoupit. Řekl jsem si, že výměna klávesnice mě donutí ke kompletní renovaci, vyčištění ventilátorů, přepastování procesoru a dalších operací, které si 12 let starý a nikdy předtím nerozebraný stroj zasluhoval. Podle YouTube návodu jsem se tedy do celého procesu pustil a asi za 2 hodiny měl hotovo. Vyměněná baterie, vyčištěný prach, přepastovaný procesor, úplně nová klávesnice. Skvěle, mám záložní a skvěle použitelný laptop ve vynikající kondici, říkal jsem si. Pomodlil jsem se, zapnul jsem počítač, situace vypadala nadějně. Asi po deseti vteřinách se rozhučel ventilátor na maximum (což je v případě MacBooku Air přirovnatelné ke startu Boeingu 737) a systém se načítal, bez přehánění asi půl hodiny. Počítač byl neskutečně pomalý, reakce na touchpad měly asi dvouvteřinovou odezvu. Ztrácel jsem naději, ale po celovečerní rešerši jsem nakonec přišel na to, že onen problém může způsobovat teplotní čidlo umístěné v kabelu trackpadu. To MacBooku patrně chybně hlásilo vysoké teploty, načež se počítač automaticky rozhučel a podtaktoval procesor na nutné minimum. Řekl jsem si, že těch 150 korun a další půlhodinu navíc už investuji, kabel jsem tedy objednal, vyměnil a problém stále přetrvával. Na dalších pár dní jsem ztratil chuť i trpělivost, smířil se s tím že jsem kopyto a MacBook letěl zpátky na své místo do šuplíku, kde předtím ležel několik let. Jednoho víkendového večera jsem hledal něco k zabavení a tu si vzpomněl, že se mi něco válí vedle levé nohy a nutně to potřebuje rozluštění… Začal jsem tedy bádat a prodral se stovkami vláken na fórech. Napadlo mě teplotní senzor oklamat, což je ale poměrně složité a navíc nebezpečné pro život počítače. Proces kernel_task se totiž stará právě o teploty, nastavení otáček ventilátoru a takt procesoru. Jeho zablokování tak docela pravděpodobně povede k nenávratnému poškození základní desky, nenastavíte-li trvale otáčky na velmi vysoké, což je ale značně nekomfortní. Kdyby ale někdo měl přece tu chuť, David Schlachter sepsal návod, hledal jsem ho asi 2 hodiny. U jiného YouTube videa v komentářích jsem se nakonec dočetl, že kromě kabelu trackpadu, může tento problém způsobovat i I/O PCB deska (ta, kde se nachází Magsafe, USB a audio jack na levé straně počítače). Ztratil jsem už veškerou naději a byl dost otrávený. „Poslední pokus,“ slíbil jsem si. Mimochodem, kdybych stejný čas, který jsem věnoval opravě tohoto MacBooku a rešerše okolo, věnoval práci, mohl jsem si koupit nový MacBook Air s M2, možná i v 15palcové verzi, ale zkušenost fajn. Jen doufám, že ji už nikdy nebudu muset znovu podstupovat. Nebudu to dále prodlužovat, po vypojení a zapojení I/O desky začal počítač fungovat zcela standardně, deska byla s největší pravděpodobností jen špatně zapojena. Klepal jsem si na čelo, ale ve finále jsem byl rád, že se mi podařilo problém vyřešit.

Třikrát hurá. Počítač funguje. A velmi dobře

Má varianta oslaví brzy 12leté narozeniny, na konstrukci ani výkonu to ale zdaleka není znát. Jasně, dobu nejvyšší slávy má druhá generace MacBooku Air už za sebou. Zub času se z mého pohledu podepsal hlavně na displeji, který má nejen tlusté rámečky, ale hlavně poměrně nízké rozlišení 1440 x 900. Velikost 13,3 palce to alespoň částečně zachraňuje, ale v době, kdy mají i nejlevnější laptopy za 8 tisíc displej s Full HD, není obrazovka zrovna pastvou pro oči. Rastr je zkrátka viditelný. Jinak je ale poměrně barevně přesný a disponuje standardní 60Hz obnovovací frekvencí. Maximální jas se pohybuje na hranici 300 nitů, v dnešní době tedy opět šedý průměr. Naopak najdu slova chvály na trackpad, který i v dnešní době strčí do kapsy většinu Windows notebooků s cenou vyšší než 20 tisíc. Je neskutečně příjemný. Má verze sice ještě nemá haptickou odezvu Force Touch (tu mají až Pro modely od roku 2015), ale prsty po něm kloužou jedna báseň, je přiměřeně velký a gesta fungují v kombinaci s macOS výborně. Zkrátka jde přesně o ten typ počítače, který je určený na cesty. Žádnou myš nebudete pro základní kancelářskou práci, ale i nějakou tu úpravu fotek potřebovat. Klávesnice nepatří k nejtišším (jako hlavní notebook mám Huawei MateBook X Pro 2022, jehož klávesnice má nižší zdvih a tím pádem je tišší a pro mě celkově pohodlnější), ale jinak si není na co stěžovat. Má fajn zpětnou vazbu, rozestupy mezi klávesnicemi jsou tak akorát od sebe. Sepsal jsem na ní pár zpráviček a opět si není na co stěžovat. Reproduktory jsou naopak průměrem, rozhodně nijak neuchvátí. Pro puštění nějakého YouTube videa, filmu na hotelu nebo hudby při práci na pozadí poslouží obstojně, ale nečekejte žádný extra zážitek. Chybí jim basy a na maximální hlasitost umí zachrčet. Díky audio jacku si však můžete pustit hudbu přímo do uší, případně lze využít Bluetooth 4.0 pro spojení s bezdráty. Staršího data je i Wi-Fi 802.11a/b/g/n (Wi-Fi 4), avšak spojení fungovalo doma bez problémů. Zatímco na laptopu Huawei jsem naměřil rychlost 160 Mb/s, MacBook ukazoval 152 Mb/s. Stejně dobře fungovalo i skrz hotspot. Z portové nabídky stojí dále za zmínku Thunderbolt, dvojice USB-A 3.0 nebo SDXC pro paměťové karty, bez něhož se musí nová generace MacBooku Air (i řada ostatních laptopů) v dnešní době bohužel obejít. To považuji osobně za velkou výhodu, zejména fotografové slot na karty jistě ocení. Samotné hliníkově tělo snese i horší zacházení, pamatuju si doby, kdy měl na střední tento MacBook každý druhý spolužák. Ani jeden z nich se k němu nepřistupoval zrovna v rukavičkách, před hodinou byl loven z tašek, kde se povalovaly klíče od bytu, propisky a lahve s pitím, rychle vhozen na lavici tak, aby bylo co nejrychleji možné najít potřebné materiály. I přesto vypadala většina počítačů jako nová, sem tam se objevila nějaká oděrka po stranách, ale pokud se budete k laptopu chovat alespoň trochu slušně, minimálně konstrukce vydrží dalších 10 let. Apple si dával na materiálech a šasi vždy záležet. Zatímco Windows laptopy v podobné ceně se dnes rozpadají (výjimku tvoří snad jen ThinkPady a ProBooky), MacBook stále vypadá jakoby právě vyjel z výrobní linky. Uživatelský zážitek je ale to, co bude většinu z vás zajímat. Jaký je? Přesně takový, jaký si jej pamatuju na střední škole. Tento MacBook Air nebyl ani v době svého představení žádný trhač asfaltu. Šlo o kompaktní stroj s dostatečným výkonem na běžnou práci a skvělou výdrží baterie. Posledním macOS, který je pro mou verzi dostupný, je Catalina. Ta funguje možná o pár procent pomaleji než Mavericks, ale celkově je počítač mnohem rychlejší než nové notebooky za pár tisícovek (např. Umax). Problémem jsou bezpečnostní aktualizace, které vyšly naposledy v roce 2022 a další se samozřejmě nechystají. Už dnes můžete navíc narazit na aplikace vyžadující novější macOS, nejednou se tedy můžete setkat se situací, kdy budete na internetu lovit starší verzi, kterou budete moci nainstalovat. Takovým příkladem je například DaVinci Resolve. Ale pokud budete počítač používat především na internet a základní aplikace, nebudete mít problém. Nutno zmínit, že i na nepodporované MacBooky můžete nainstalovat nový macOS (například Ventura), na internetu je spousta návodů, ale upřímně jsem k tomu neměl důvod. A těžko říct, jak by si 12 let starý hardware poradil s novým operačním systémem, Apple jej navíc optimalizuje primárně pro své vlastní čipy Apple M. Laptop však nemá ani ve verzi se 4 GB RAM problém s deseti otevřenými okny v Safari, puštěným Spotify a na pozadí běžícím Photoshopu. Stále byl velmi svižný, přepínání mezi kartami bylo otázkou zlomků vteřin. Dokonce jsem vyzkoušel renderování videa v DaVinci Resolve. Na 4K jsem neměl odvahu, ale Full HD zvládá k mému překvapení naprosto dostatečně s poloviční kvalitou náhledu. Jasně, na střih videa primárně určený tento stroj nikdy nebyl, ale v případě nouze to klidně můžete podstoupit. Minutový short o výsledné velikost 66 MB vyrenderoval laptop asi za 4 minuty. Ale na mém stolním počítači s RTX 2070 Super a Ryzenem 5600X, trvalo stejné video vyexportovat asi 15 sekund. Jako nouzovka tedy použitelné, profíci budou muset pochopitelně sáhnout hlouběji do kapsy. S novou baterií vydrží můj MacBook Air asi 5,5 – 6,5 hodin běžné kancelářské práce. Při psaní článků, které zahrnuje otevřenou administraci, procházení zahraničních zdrojů, psaní, občasné upravení fotky ve Photoshopu a spuštěný Discord pro komunikaci s ostatními, to není vůbec špatný výsledek. Jas jsem měl nastavený na 70 – 80 %. Jen tak mimochodem, Huawei MateBook X Pro 2022 po dvou letech vydrží o 2 hodiny méně při stejném používání. Jestliže tedy hledáte extra levný notebook se skvělou výdrží, kupte Aira a za těch pár stokorun pořiďte novou baterii. Z výsledku budete sami překvapení. MacBooky byly vždy silné také po stránce výkonu na baterii. Když odpojím MateBook X Pro 2022 z nabíječky, stane se z něj doslova lenoch (jasně, v Nastavení lze vybrat režim Vysoký výkon, pak jde ale baterie strmě dolů) a trvá dlouho nejen načítání aplikací, ale pomalejší jsou například i webové stránky, případně rozhraní YouTube. Za to u počítače od Applu (vlastně kteréhokoliv) jsem nikdy nezaznamenal rapidní pokles výkonu na baterii, téměř není poznat rozdíl.

Air není jediným výhodným MacBookem

Ještě před samotným závěrem bych rád dodal, že MacBook Air není jediným povedeným a cenově dostupným notebookem od Applu. Chybu neuděláte ani s verzí Pro Retina. Osobně bych sáhl po ročníku 2015, který je zároveň posledním své generace, má vychytané všechny mouchy, nejvyšší výkon a navrch přidává právě Force Touch, o němž byla řeč v předchozích odstavcích. Někteří blázni jej prodávají i za 4-5 tisíc. Oproti Airu vám nabídne mnohem pěknější displej s rozlišením 2560 x 1600 pixelů, který i dnes strčí do kapsy většinu levných Windows laptopů, ještě krapet lepší výdrž, výkonnější procesor, HDMI a kvalitnější reproduktory. MacBook Pro s Retina displejem se začal vyrábět v roce 2012 a 15palcová verze nabízela možnost kombinace s grafikami od Nvidie (GT650M a později GT750M), od nich bych dal ruce pryč. Především šestková řada GeForce karet často odcházela, občasné problémy se mohou vyskytnout i s displejem, kde se objevují vadné pixely a kazí oleofobní vrstvy. Obecně nejbezpečnější verzí je již zmíněná 13palcová verze z roku 2015, pokud ale uvidíte fajn nabídku na ročníky 2013/2014, chybu s nimi neuděláte a potenciálních kazítek je stále minimální množství. Méně znalého uživatele mohou lákat MacBooky Pro z roku 2016/2017 (prodávaly se s Touch Barem i bez něj), jelikož vypadají moderně. Mají rovněž fajn displeje, slušný výkon a velký trackpad. Dají se pořídit už od nějakých 6-7 tisíc, avšak jejich nákup bych nedoporučil. Oproti předchozí Retina generaci mají mnohem více problémů, tím největším je bezpochyby motýlková klávesnice, která mi sice byla vždy hodně příjemná, ale její spolehlivost je přímo žalostná. Ostatně sám Apple nabízel i čtyři roky po koupi výměnu zdarma (měnil rovnou celé šasi i s baterií), ale jsme v roce 2024 a tato nabídka na všechny modely dávno vypršela. Oprava klávesnice může snadno vyrovnat, ba i překonat pořizovací cenu notebooku, což nedává smysl. Sám jsem měl MBP 13″ 2016 s Touch Barem a začalo mi na něm zlobit několik kláves (buď nereagovaly vůbec nebo vícekrát), stejná situace se opakovala s MBP 15″ 2017. Oba jsem naštěstí vyreklamoval, ale na vlastní pěst bych jejich opravu řešit nechtěl. Zkrátka raději ušetřete a berte MacBook Pro z roku 2015. A pokud vám design připadá zastaralý a nutně potřebujete ten nový, sáhněte po ročníku 2018/2019, kde byla většina (ale ne všechny!) problémů vyřešena. Ty už se ale pohybují na hranici 10 tisíc a více. A za 14 tisíc seženete při troše hledání MacBook Air s M1 čipem, který je naprosto skvělý, jeho výkon i výdrž bude oproti všem ostatním zmíněným Macům úplně jinde. Takže by to musela být mimořádně dobrá nabídka. O takovém počítači bych uvažoval, pokud bych měl možnost jej koupit třeba za 7 tisíc. Za 10 a více nemá o MacBooku s Intel procesorem vůbec smysl uvažovat, připlaťte si za Apple Silicon. Výjimku tvoří snad jen dodnes skvělá 16″ verze z roku 2019, pořizovací cena byla klidně přes 100 tisíc, teď jej koupíte pod 20 i ve vyšší konfiguraci s Core i9 a 32 GB RAM. Má i na dnešní dobu fantastické parametry a až na horší výdrž baterie (ve srovnání s MacBooky, konkurenční Windows počítače stále překoná), si nebude na co stěžovat. Případně nelze úplně shodit ze stolu Aira z roku 2018/2019/2020 s i3/i5. Je spolehlivý a dá se sehnat také za 7-8 tisíc.

Závěr

Druhou generaci MacBooku Air mohu směle doporučit všem, kteří nechtějí za sekundární počítač utrácet desetitisíce korun, protože jej vytáhnou jen párkrát do roka a potřebují něco mobilního, kde bez potíží spustí Office, webový prohlížeč, Discord, sem tam upraví menší fotku ve Photoshopu a zároveň vyžadují slušnou výdrž baterie. Svým designem neurazí ani v dnešní době, což se o konkurentech říct nedá. Předloni se mi porouchal MacBook Pro 15″ 2017 a na MWC jsem potřeboval laptop. Reklamace se samozřejmě vyřídit nestihla, takže jsem zkrátka potřeboval něco na pár dní. Sáhl jsem po ThinkPadu T440s, který také nebyl špatný, ale Windows na něm byly už docela líné, byl o poznání tlustší, měl horší výdrž a vypadal jak za dob vládnutí krále Klacka. Kdybych mohl vrátit čas, vzal bych bez váhání Air. Jak jsem řekl v úvodu, na bazarech se jich válí stovky a ty nejlevnější seženete i pod tři tisíce. A to je skoro krádež. Navíc si můžete pořídit lepší variantu než mám já, klidně o 2 roky novější a s dvojnásobkem RAM.

Máte zkušenosti s druhou generací MacBooku Air?