Jak vybrat mobilní telefon #4: Displej (rady pro začátečníky)
Vašek Švec
Vítejte u dalšího dílu našeho rádce při výběru nového mobilního telefonu. V předešlém díle, věnovaném RAM a internímu úložišti, jsme vám slíbili, že tento týden se podíváme na další aspekt velmi ovlivňující rozhodování při výběru nového mobilu – displej. Pokud se tedy chcete dozvědět základní a zároveň stěžejní informace nutné pro zorientování v displejích mobilů, pokračujte ve čtení.
IPS nebo AMOLED displej?
Ve specifikacích jednotlivých telefonů často nalezneme v kolonce “displej” celou záplavu marketingových názvů, které v nás mají vyvolat dojem, že displej daného telefonu umí v porovnání s konkurencí něco navíc či v něčem vyniká. Většinou se však jedná opravdu jen o marketingové hrátky a současné telefony nabízejí v zásadě tři typy displejů a jejich méně upravených odnoží. Nejrozšířenější jsou v současnosti IPS displeje, další velkou skupinou jsou pak OLED panely a nakonec se příležitostně můžeme ještě setkat také s TN displeji, které však naštěstí pomalu mizí z trhu.
Na začátku bylo TN…
TN displeje jsou totiž aktuálně nejstarším typem zobrazovacích panelů, se kterým se u mobilních telefonů můžeme setkat a byť má tato technologie stále široké uplatnění v oblasti zejména levnějších monitorů a notebookových displejů, pro mobily je krajně nevhodná. Na jednu stranu jsou sice TN displeje velmi levné a mají i přijatelnou odezvu spolu se spotřebou, nabízí však špatné barevné podání, mizerné pozorovací úhly a nedostatečný kontrast. S těmito displeji se tak dnes setkáváme jen opravdu málo, a to v telefonech z nejnižší cenové kategorie.
OLED, AMOLED, SuperAMOLED?
Oproti tomu OLED displeje jsou svými vlastnostmi na úplně opačné straně barikády. Existuje hned několik jejich variant, přičemž nejčastěji se setkáváme se SuperAMOLED displeji z dílny Samsungu a až na pár výjimek můžeme na tento typ narazit výhradně v telefonech tohoto jihokorejského giganta. Ten těmito displeji své telefony osazuje velmi často – v poslední době jsme na něj narazili například v námi recenzovaném telefonu Samsung Galaxy A5 (2016). Někteří výrobci pak rádi používají také AMOLED panely a například Motorola Moto X Force pak nabídne P-OLED displej. Obecně lze říct, že AMOLED displeje nabídnou velmi živé a zejména v případě SuperAMOLEDů až přesaturované barvy. Na skvělé úrovni jsou obvykle také pozorovací úhly.
Adam Kurfürst
Hlavním specifikem těchto displejů je fakt, že oproti jiným typům panelů není osvětlena jednolitá plocha celého displeje, ale každý jednotlivý pixel má k dispozici vlastní světelnou diodu. Vynikají také v podání černé barvy, která je zde skutečně černá a nejedná se tak o různě tmavé odstíny šedé, jako je tomu u jiných typů displejů. Důvod je jednoduchý – displej zobrazuje černou tak, že v podstatě vypne patřičné body. Z toho důvodu černá plocha na tomto typu displejů v noci nezáří.
Pokud pak v noci čtete na telefonu nějaký dokument a patřičná aplikace umí invertovat barvy (prohodit bílou a černou v dokumentu), je tento typ displeje mnohem šetrnější k očím. Podobných příkladů, kdy AMOLED displeje šetří v noci váš zrak, by se však dalo najít více. S vypínáním pixelů však souvisí ještě jedna výhoda – spotřeba. Pokud máte na displeji hodně černé, spotřebovává mnohem méně energie než například IPS displej, odvrácenou stranou je však spotřeba při zobrazení bílé plochy, kdy může displej typu OLED spotřebovat i několikrát více energie než IPS.
Na svého rivala pak často ztrácí také v ne úplně věrném podání bílé barvy. Další nevýhodou OLED oproti IPS je pak dražší výroba a nižší životnost. Typickým nešvarem je takzvané vypalování statického obrazu. Postupem času však výrobci tohoto typu displejů se známým problémem bojují a své produkty vylepšují i v této oblasti. V průběhu let se změnil například typ matice a dochází ke zdvojování některých pixelů.
IPS je dnes téměř všude
Jak jsme již uvedli, IPS panely patří v mobilech k současně nejpoužívanějším. Díky tomu, že nabízejí dobrý poměr ceny a kvality jsou rozšířené také v dalších oblastech a setkáváme se tak s nimi na každém kroku v noteboocích, monitorech či televizorech. Kvalitní IPS displeje nabídnou uživateli velmi věrné barevné podání a skvělé pozorovací úhly, kdy se barvy nedeformují ani při pozorování telefonu z ostrého úhlu. Oproti AMOLED displejům nabízejí zejména věrnější bílou (a naopak ztrácí v podání černé) a především delší životnost.
LTPS displej nalezneme například na palubě OnePlus OneSoučasný trend u IPS displejů je přiblížit se dobrým vlastnostem AMOLEDů, zejména tedy v oblasti podání černé barvy, ale také v živosti barev. Tohoto trendu se drží i variace založené na technologii IPS panelů, jakými jsou Super-LCD a LTPS displeje. Zatímco Super-LCD, původně vyvinuté společností Sony, se moc velkého rozšíření nedočkalo a v současnosti jej v jeho již třetí generaci využívá zejména společnost HTC, LTPS displeje před sebou zdá se mají poměrně světlou budoucnost.
Baštou LTPS je pak společnost JDI (Japan Display), která je dodává výrobcům jako například Sony, OnePlus ale také mnoha dalším. LTPS displej od JDI pak nalezneme například ve známém smartphonu OnePlus One. Někteří výrobci displeje svých telefonů vylepšují ještě dodatečně za pomoci softwaru. Příkladem může být třeba Sony či Lenovo, jehož aktuální vlajkový model Vibe X3 nás kvalitami (nejen) displeje mile překvapil.
E-Ink je zde taky, narazit na něj je však obtížné
Jako třešničku na závěr pak můžeme uvést ještě jednu technologii displejů a sice E-Ink, které jsou sice nepodsvícené, nabízí jen omezené barevné spektrum a mají velmi pomalou odezvu. Oproti jiným technologiím mají však dvě obrovské výhody – spotřebují jen minimum energie a na oči jsou namáhavé stejně, jako čtení z papíru.
Tato technologie se primárně používá v elektronických čtečkách knih a do mobilu si našla cestu ve formě sekundárního displeje na zádech vhodného například pro zmíněné čtení knih. Jako první s tímto řešením přišel ruský Yotaphone, velkého úspěchu se však nikdy nedočkal a ekonomické problémy jej přivedly do rukou čínské společnosti, která však tomuto konceptu nadále věří a hodlá v jeho rozvoji pokračovat.
Rozlišení – čím víc proužků…
Zvyšování rozlišení displeje je také jedním z trendů dnešní doby, bohužel mnohdy až nesmyslným. V první řadě je třeba mít na paměti, že čím vyšší rozlišení daný displej poskytuje, tím vyšší bude jeho spotřeba bez ohledu na použitou technologii. Údaj, který je vypovídající o jemnosti zobrazení daného displeje, přitom není samotné rozlišení, ale hustota pixelů. Tato hodnota se udává v jednotce nesoucí zkratku ppi, neboli pixel per inch => určuje množství pixelů v jednom palci úhlopříčky. Pokud výrobce tuto hodnotu neudává, můžete si ji snadno vypočítat pomocí internetové kalkulačky.
LG G3 bylo jedním z telefonů, které rozpoutaly mánii vysokého rozlišeníPokud má displej vámi vybraného telefonu +- 300 ppi, můžete si být jisti, že při běžném používání si jednotlivých pixelů ani nevšimnete. Při hodnotě +- 400 ppi si pak pixelů okem nevšimnete, ani pokud budete displej zkoumat z minimální vzdálenosti. Za hraniční minimum si pak troufáme označit hodnotu +- 250 ppi, kde je již při bližším pohledu rastr jasně patrný, nicméně při běžném používání vás ještě nijak nelimituje ani neobtěžuje.
Naopak některé současné telefony nabízejí displeje s 2K rozlišením, přičemž zde hodnota ppi překračuje 500, takto vysoké rozlišení sice může mít svůj vliv na kvalitu obrazu, vzhledem k vysokým nárokům na baterii jej však již lze označit za zbytečné. Samostatnou kapitolu pak představuje telefon Sony Xperia Z5 Premium, který zatím jako jediný nabídne rozlišení displeje 4K a jemnost neuvěřitelných 806 ppi. Displej zde však funguje ve dvou režimech, přičemž standardně běží “pouze” ve FullHD a na 4K přepíná jen ve vybraných aplikacích. Rozdíl mezi těmito režimy je však patrný až při větším přiblížení.
-
- Sony Xperia Z5 Premium FullHD zobrazení
-
- Sony Xperia Z5 Premium 4K zobrazení
Nepodceňujte ani další aspekty
Vedle technologie a rozlišení existuje celá řada dalších aspektů, které ovlivňují kvality telefonu v oblasti displeje. V první řadě nesmíme zapomínat na dotykovou vrstvu. Ač se to dnes může zdát již těžko uvěřitelné, stále se na trhu dá narazit na telefony, které nezvládají zpracovat více než 2 dotyky zároveň.
Pozor si tak dejte zejména u levnějších telefonů, tato vlastnost by vám mohla život znepříjemnit zejména při hraní her, ale na obtíž může být i při řadě dalších činností vyžadujících multidoteková gesta. Naopak velmi příjemnou zprávou je, že i do nižších cenových kategorií proniká stále napájená dotyková vrstva, díky čemuž můžete telefon pohodlně probudit poklepáním na jeho obrazovku.
Mezi současné trendy patří také technologie ohebných displejů, kterou se pokusilo prosadit například LG ve svých modelech Flex a Flex 2, ty se bohužel nedočkaly valného úspěchu, a tak se LG rozhodlo soustředit své síly do dvojitého displeje, který představilo v telefonu LG V10. Technologii ohebného displeje však nadále věří Samsung a i do budoucna počítá s dalšími modely Edge se zahnutými hranami displeje.
Co nás čeká příště?
V příštím díle našeho seriálu se ještě trochu dotkneme tématu mobilních displejů. Budeme se totiž věnovat konstrukci telefonu a zmínit nezapomeneme ani výhody/nevýhody tenkých rámečků okolo displeje. Díl se však bude točit i okolo materiálů či provedení konstrukce. A nezůstane jen u toho…
Všechny díly seriálu „Jak vybrat mobilní telefon“
Libor Foltýnek
Komentáře (7)
Přidat komentář