- Mobilní fotografie se řídí stejnými fyzikálními zákony, jak fotografování velkými fotoaparáty
- Má ale svá specifika daná především menšími rozměry
- Dnes se zaměříme na ostrost fotografie
Mobilní fotografie a fotografování špičkovou (bez)zrcadlovkou je vlastně stejné. Chceme zachytit nějakou scénu, vyjádřit myšlenku. Možná chceme jen obrázek na památku nebo na zeď Facebooku, možná chceme obraz na zeď obývacího pokoje anebo dokonce aspirujeme na zeď v Louvru, pořád je třeba znát pravidla a držet se jich, případně vědět, kdy je porušujeme a proč.
Začneme těmi základními pravidly a postupně se dopracujeme i k těm složitějším pravidlům nejen mobilní fotografie.
Pozn.: Tento článek vznikal poprvé s použitím Note9, ale informace v něm jsou nadčasové. Dnes můžeme použít třeba S24 Ultra a všechno bude platit. Uvedené principy platí pro jakýkoliv mobil nebo fotoaparát.
Pravidlo 1 mobilní fotografie: Fotka by měla být ostrá
Když vynecháme úplně speciální případy, tak v drtivé většině případů je žádoucí, aby byla fotografie ostrá. Není to zase tak jednoduché, někdy je žádoucí ostrá celá fotografie, typicky u krajinářské fotografie, někdy chceme zdůraznit ústřední motiv a ostrý bude jen on a pozadí bude rozmazané. Tomu se říká práce s hloubkou ostrosti, dnes nesprávně nazývané bokeh.
Bokeh
Bokeh není jen rozmazané pozadí, jak se nám snaží namluvit výrobci mobilů. Bokeh je termín z fotografie označující estetickou kvalitu rozostřených částí snímku mimo zaostřenou oblast, která vytváří měkký a příjemný vizuální efekt. Pochází z japonského slova znamenajícího “mlha” a je ovlivněn hlavně malou hloubkou ostrosti, tvarem a designem clony objektivu, a způsobemem, jakým objektiv rozptyluje světlo. Různé objektivy mohou produkovat rozličné typy bokehu, od měkkých a jemných rozostření po více strukturované efekty. Bokeh je ceněn pro schopnost přidat fotografii hloubku a zdůraznit hlavní subjekt tím, že eliminuje rušivé prvky v pozadí nebo popředí, čímž umožňuje fotografovi vytvořit vizuálně přitažlivé snímky.
Hloubka ostrosti závisí na několika faktorech:
- vzdálenost: čím menší vzdálenost mezi fotografem a zaostřeným místem, tím menší je hloubka ostrosti
- světelnost objektivu: čím menší je hodnota světelnosti (světelnost je větší), tím menší je hloubka ostrosti
- ohnisko: čím větší je ohnisko (lidově zoom), tím menší je hloubka ostrosti. Pozor, počítá se skutečná ohnisková vzdálenost, ne digitální zoom.
To jsme ale odbočili. Chceme ostrou fotografii – jak na to?
Příčiny neostrosti
Je třeba si uvědomit, proč fotka není ostrá. Nejčastější příčiny jsou:
- Rozmazání pohybem fotoaparátu
- Špatné zaostření
- Rozmazání pohybem fotografovaného objektu
- Špinavý objektiv
Co s tím? Rozmazání pohybem fotoaparátu je spolu se špatným zaostřením asi úplně nejčastějším důvodem neostrých fotografií. Každému z nás se chvějí ruce, více či méně, je to tak. Rozmazání snímku pak závisí na době, po jakou probíhá expozice, tzn. expozičním času. Ten nám bohužel fotoaparát normálně neukazuje, ale pokud přepneme do manuálního režimu, můžeme ho nejen vidět, ale i nastavit. Čím kratší čas, tím větší bude šance na ostrou fotografii. Říká se, že člověk udrží v ruce čas rovnající se převrácené hodnotě ohniska, tzn. v případě mobilů asi 1/25s. Když zohledníme, že máme k dispozici účinnou stabilizaci, můžeme se dostat na asi 1/10s, ale více bych už nezkoušel.
Pozn.: u klasických fotoaparátů jsou ta čísla lepší, a to podle mého proto, že mají ergonomičtější tvar a lépe se drží. Přece jen udržet stabilně mobil a zrcadlovku, to jsou dvě úplně jiné věci.
Pokud nám mobil nastavuje moc dlouhý čas, jde to řešit zvýšením citlivosti (ISO), jenže u mobilní fotografie velmi rychle roste šum, a to nechceme. Zde je vidět, že fotografie s ISO 50 je sice bez šumu, ale rozmazaná, protože čas byl 1/4s a byla focená z ruky, zatímco na ISO 800 byl čas už akceptovatelných 1/60s, ale vzrostl šum:
U mobilní fotografie hodně pomáhá stabilizace, ale pokud fotíme statickou scénu, můžeme použít stativ. Ten zcela eliminuje chvění rukou a malé stativy jako např. GorillaPod jsou skladné, lehké a nejsou až tak drahé a posunou možnosti mobilní fotografie o kus dál.
Pokud nemáme stativ po ruce, lze mobil o něco opřít nebo aspoň opřít o něco sami sebe.
V případě Samsungů s podporou S Pen pomůže i vzdálená aktivace spouště. Tím eliminujeme rozechvění mobilu při dotyku displeje. Pokud máme jiný mobil, bude v něm určitě možnost pořídit snímek pomocí například asistenta a hlasového příkazu.
Špatné zaostření je potřeba především hlídat. Někdy se ale stane, že fotoaparát má problém zaostřit. To se děje nejčastěji tehdy, když je na scéně málo světla, a nebo když se snažíme zaostřit jednolitou plochu (bílá zeď, obloha, papír). Fotoaparát totiž hledá na scéně kontrastní prvky a zaostřuje podle nich.
Můžeme mu pomoct tak, že najdeme něco kontrastního ve stejné vzdálenosti, jako je focený objekt, na to zaostříme a pak překomponujeme a vyfotíme už bez dalšího ostření. Tady ale pozor na to, že v automatickém režimu fotoaparát nastaví podle zaostřené scény i expozici, takže pokud by se jasy scény, podle které ostříme a té, kterou fotografujeme, hodně lišili, dostaneme špatně exponovanou fotografii. To lze ještě trochu zachránit násilnou úpravou expozice během ostření, kdy prostě odhadneme rozdíl jasů scén a posuneme příslušně korekci expozice.
Rozmazání pohybem fotografovaného objektu nastane tehdy, když fotíme např. ze stativu a kolem nás projede rychle auto. Celá scéna pak bude ostrá, ale auto rozmazané. Tomuto se dá předejít tak, že zaostříme na nějaké místo, kudy auto pojede, pak bez přeostření překomponujeme na jedoucí auto, držíme ho v záběru a v místě, na které jsme předtím zaostřili, stiskneme spoušť. Celou dobu musíme držet auto v záběru a pohybovat mobilem! Tím dosáhneme toho, že se rozmaže pozadí za autem, ale auto zůstane ostré. Přiznávám, že tato technika je v případě mobilní fotografie docela složitá.
Špinavý objektiv. Nevěřili byste, jak častý je to problém zvláště v dobách, kdy moudří výrobci přesunuli čtečky otisků prstů vedle čoček fotoaparát. Naštěstí se od tohoto umístění už upustilo. Pravdou ale je, že i když si dáváte pozor, může vám na objektiv někdo kýchnout, přistát na něm dešťová kapka nebo sněhová vločka apod. Nezbývá, než si to hlídat a čočky pravidelně čistit nejlépe speciální utěrkou na optiku (tady máme výhodu my obrýlení, kteří takovou utěrku taháme kvůli brýlím tak jako tak). Mobilní fotografie je na tento typ potíží náchylnější, než klasická fotografie s velkými přístroji, kde si můžeme pomoci například sluneční clonou, která chrání objektiv nejen před protisvětlem, ale i před znečištěním.
Ještě bych se vrátil k tomu, co má přesně být na fotce ostré. Už jsem zmínil situaci s jedoucím autem, ale je toho víc.
Portrét | ostré mají být oči, pozadí rozostřené |
Pohybující se objekty | hlavní objekt ostrý, pozadí, případně i okolí může být rozmazané jak hloubkou ostrosti, tak pohybem |
Krajina | měla by být celá ostrá |
Makro | u makra se větší hloubka ostrosti dosahuje složitě, pozadí může být rozmazané |
Tekoucí voda | proud vody může být rozmazaný dlouhým časem, popíšu později |
Hloubka ostrosti
Několikrát jsem zmínil pojem hloubka ostrosti. Co to ale je?
Hloubka ostrosti
Když zaostříte na nějaké místo, nebude ostré jen ono, ale bude ostrá i část snímku před a za tímto zaostřeným místem. A tomuto rozsahu, kde vnímáme snímek jako ostrý, se říká právě hloubka ostrosti. (Zatímco místu, na které jsme zaostřili, se říká rovina zaostření – ona to není úplně rovina, ale spíš sféra, ale budiž. Prostě všechno v této vzdálenosti bude ostré dokonale a všechno v hloubce ostrosti bude sice ve skutečnosti malinko neostré, ale lidé to pořád budou vnímat jako ostré).
Rozsah hloubky ostrosti je ovlivněn třemi parametry:
- Clona: čím větší clonové číslo, tím větší hloubka ostrosti
- Ohnisková vzdálenost: čím menší ohnisková vzdálenost, tím větší hloubka ostrosti
- Vzdálenost: čím větší vzdálenosti od fotografovaného objektu, tím větší hloubka ostrosti
Připravil jsem malou demonstraci použití clony. Note9 měl variabilní clonu, lze měnit mezi hodnotami 1.5 a 2.4 a je krásně vidět, jak se mění rozmazání věnce v pozadí. Dnes nevím o mobilu, který by variabilní clonou disponoval, takže tato ukázka je spíše demonstrativní a v praxi nepoužitelná.
Mobily neumožňují výraznější práci se clonou a jen omezeně s ohniskem. Současné moderní mobily mají dva a více fotoaparátů, které se liší právě v ohniskové vzdálenosti. Marketingově se tomu říká portrétní objektiv nebo zoom. Obojí v praxi znamená větší ohniskovou vzdálenost, tzn. větší přiblížení a menší hloubku ostrosti. Naopak ultraširoké snímače mají hloubku ostrosti největší, často dokonce ani nemají ostření. Hloubka ostrosti je u nich tak velká, že ostření není potřeba a využívá se hyperfokální vzdálenosti. Bohužel kromě hlavního fotoaparátu bývá žalostná světelnost. Zatímco Note9 měl světelnost hlavního fotoaparátu f/1.5, dnešní vlajkový Samsung Galaxy S24 Ultra má světelnost “jen” f/1.7 u hlavního fotoaparátu, ale u zoomu až f/3.4, a to je u mobilní fotografie hodně špatná hodnota.
Hyperfokální vzdálenost
Hyperfokální vzdálenost je specifická vzdálenost zaostření pro danou clonu a ohniskovou vzdálenost, při které začíná oblast ostrého zobrazení od poloviny této vzdálenosti až do nekonečna. Když je objektiv zaostřen na hyperfokální vzdálenost, dosahuje se maximální hloubky ostrosti. Využívá se to v krajinářské fotografii a nebo u mobilní fotografie či jiných aplikací úsporných fotomodulů s pevným zaostřením.
Závěrem
Pokud jste čekali jednoduchý návod typu “klikněte sem a bude hotovo”, omlouvám se, asi jsem vás zklamal. Sám jsem nadšený fotograf a s ostřením jsem se trápil až donedávna, než jsem si na “velké” focení pořídil Nikon Z8. U mobilní fotografie je to vždy trochu o šikovnosti a zkušenostech a trochu o štěstí. Mobilní fotografie, i když se nás výrobci snaží přesvědčit o opaku, je stále omezená malými rozměry, což s sebou přináší problémy jak technické (malé čipy a optika), tak ergonomické. A ostrost je jedna z hlavních oblastí, které těmito omezeními trpí.
V následujících článcích se podíváme na další aspekty nejen mobilní fotografie. Budu rád, když se v diskuzi podělíte o vlastní triky a zkušenosti, ale také když napíšete, jakým tématům bychom se měli věnovat příště. Můžete tak ovlivnit obsah budoucích článků.
Další díly
#1 Ostrost
#2 Expozice
#3 Barvy
#4 Makro pěkně zblízka
#5 v jeskyni bez blesku
#6 Zoom
Trápí vás mobilní fotografie? O čem byste rádi četli příště?
Libor Foltýnek je redaktor s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti technologií a fotografie. Jeho práce je charakterizována důkladným výzkumem, poutavým vyprávěním a praktickými radami, které zpřístupňují… více o autorovi
Komentáře (15)
Přidat komentář