Honor Magic V2: Futuristický sen, který uchvátí i největší odpůrce skládaček (recenze)

• Honor Magic V2 dorazil do Číny už loni v létě a nedávno zamířil konečně i na český trh
• Ambiciózní skládačka vás dostane futuristickou konstrukcí i kvalitními fotoaparáty
• Díky praktickému poměru stran ho lze používat jako standardní mobil

Honor Magic V2 se v Číně představil už v loni v létě, na evropské trhy však míří ambiciózní skládačka až nyní. Nutno však hned ze startu říct, že právě pozdní dostupnost je jedna z mála nevýhod tohoto zařízení. Mám vyzkoušené všechny ohebné Samsungy a se čtvrtým Foldem jsem žil téměř rok. Po přibližně třítýdenním testování konkurence mám jednoznačný závěr, který budu prezentovat v následujících řádcích.

Recenze Honor Magic V2

• Obsah balení je téměř kompletní
• Zdaleka nejlepší konstrukce široko daleko
• Oba displeje zaujmou na první pohled
• Výkonu je i přes loňský hardware dostatek
• MagicOS 7.2 umí dobře pracovat s foldables
• Výdrž baterie patří k nejlepším ve své třídě
• Fotoaparáty jsou velmi dobré a zábavné
• Cena a dostupnost Honor Magic V2
• Závěrečné zhodnocení

Obsah balení je téměř kompletní

Honor Magic V2 se pyšní stylovou a celkem velkou krabičkou. Ještě před rozbalením jsem si myslel, že je zde vše potřebné, ale v jedné věci jsem se přece pletl – chybí bohužel nabíjecí adaptér, který by měl být u takto drahého zařízení standardem, zvlášť když podporuje specifikace 66W nabíjení. Originální vyjde ale v obchodě asi na pětistovku, takže to v porovnání s investicí do zařízení není nic závratného. A nutno zmínit, že konkurence v podobě Foldu na tom není lépe. Naopak. Honor do krabičky přibalil kromě USB-C kabelu také moc pěkné pouzdro imitující kůži. Je navíc tenké, působí kvalitně a disponuje stojánkem, který můžete ocenit nejen na pouštění videí, ale třeba také při delším videohovoru. Snad jen škoda, že je chráněna jen jedna část telefonu, Samsung dodává k Foldu i druhou část pouzdra, která chrání boční rám i po otevření.

Honor Magic V2: Specifikace

Zdaleka nejlepší konstrukce široko daleko

Předně kratší intermezzo a můj názor na ohebné telefony – asi rok jsem žil po boku Galaxy Z Foldu4 (a předtím Foldu2). Nové technologie a ohebné konstrukce mě vždy bavily, avšak po představení Ultry od Samsungu jsem zakotvil u telefonu s tradičním form factorem. Zjistil jsem totiž, že mi ohebný telefon nedává nic zásadního navíc, naopak je jeho tloušťka občas přítěž, práce na tenkém displeji není nic moc a ne vždy můžete/chcete používat vnitřní panel. Na loňském MWC jsem měl možnost pár minut využívat Oppo Find N2, které mi bylo celkově sympatičtější než Fold a u Honoru mám ten pocit ještě větší. Když držím v ruce Fold a Magic V2, mám pocit, že telefon od Honoru je o pár let novější produkt. A to hlavně díky až neuvěřitelné tenkosti (narvání 5000mAh akumulátoru do tak tenkého a v porovnání s ostatními skládačkami poměrně lehkého telefonu je mimo moje chápání) a velkému vnějšími displeji.

Honor Magic V2 můžete totiž úplně v pohodě používat jako normální telefon, který jen tak mimochodem lze i rozložit.

Honor Magic V2 můžete totiž úplně v pohodě používat jako normální telefon, který jen tak mimochodem lze i rozložit. O tom ale budu mluvit až později. Samotná konstrukce je naprosto špičková, nalezneme zde jen ty nejlepší materiály (konkrétně hořčík s titanem) a tato konkrétní testovaná černá verze se zády z umělé kůže a bronzovým ohraničením fotoaparátů, vypadá výborně. A to nejsem veliký fanoušek černých telefonů. Pojďme se ale ještě na okamžik zastavit u rozměrů. Ve složeném stavu totiž Honor Magic V2 disponuje tloušťkou pouhých 9,9 mm, což je oproti 13,4 mm u Foldu markantní rozdíl. Vedle Magic V2 používám také Galaxy S24 Ultra, který má tloušťku 8,6 mm, takže už možná chápete, proč čínská skládačka opravdu začíná připomínat v zavřeném stavu standardní telefon. Na velké placky jsem zvyklý, Honor je navíc oproti Ultře dramaticky menší, takže mi přesedlání na něj nedělalo žádný problém, ba naopak je díky skvělému rozložení váhy pocitově lehčí (přestože Ultra váží pouze o gram více). Po rozložení se dostaneme na absurdně nízkou hodnotu 4,7 mm, přesto ale telefon působí v ruce dobře a nemáte pocit, že byste jej každým přehmatem ohnuli. Jestliže jste tedy vlastníkem nějakého velkého telefonu a bojíte se, že by vám Honor kvůli rozměrům vadil, můžete s klidem tuto obavu nechat plavat. Snad jen pokud nosíte úzké džíny, kde může hrát každý milimetřík rozdíl. Ale předpokládám, že ani do nich nervete telefon silou. Nutno také zmínit, že v zavřeném stavu není mezi displejem žádná mezera, což ale platí i konkurenčního Foldu, přesněji řečeno toho posledního. Dvojice stereo reproduktorů hraje dobře a čistě, překvapí i mírou basů, avšak maximální hlasitost má Fold o něco vyšší, přestože nejde o dramatický rozdíl. Na spodní straně se krom USB-C konektoru nachází také slot na SIM (dvě nano), s vložením paměťové karty nepočítejte, na závěr se hodí neopomenout čtečku otisků prstů v zapínacím tlačítku. Ta funguje nadmíru rychle a spolehlivě, dokázal bych si však představit, že další generace ohebných mobilů budou mít čtečky přímo v displeji. Náklady by dramaticky vzrůst neměly, vždyť tímto prvkem dneska disponuje řada telefonů v cenovce okolo pěti tisíc.

Přední displej se přímo vysmívá Foldu

Jak jsem už nastínil, Honor Magic V2 je extrémně příjemný v tom, že jej lze používat jako obyčejný telefon. Přední stranu totiž pokrývá 6,43palcový LTPO OLED displej s rozlišením 2376 x 1060 pixelů, špičkovým jasem až 2500 nitů, Always-On podporou HDR10+. Umí navíc zobrazit miliardu barev a podporuje 120Hz obnovovací frekvenci, klíčový je zde ale poměr stran – 20:9, což je oproti 23,1:9 u Foldu5 obří rozdíl. Najednou nedržíte v rukou úzkou protáhlou tyčinku s titěrnými tlačítky klávesnice a celkově nepříliš praktickým rozložením ovládacích prvků, ale (téměř) obyčejný telefon, který můžete plnohodnotně používat. Vlastně ho takhle můžete používat klidně několik dní, nemáte-li zrovna čas/chuť používat ten vnitřní a nebudete si připadat nikterak omezeni. Poměr stran 20:9 je totiž klasickým mobilům opravdu blízko – pro příklad zmiňme třeba iPhony s 19,5:9 či Ultru od Samsungu s 19,3:9. Pokud by se Honor rozhodl pro představení nějaké malé kompaktní vlajky, která by byla osazena stejným panelem, vůbec by mě neurazil, ba naopak. Displeji zkrátka není co vytknout, ať je řeč o barvách, maximální svítivosti nebo plynulosti. Narušuje jej průstřel uprostřed, kde se nachází 16MP selfie kamerka, která svou kvalitou vyloženě neurazí, ale pravděpodobně ji budete využívat stejně jen na videohovory, pro pořádnou selfie můžete díky konstrukci využít hlavní fotoaparát. Na předním displeji můžete mít totiž zobrazený hledáček, takže fotky nemusíte fotit „na náhodu“.

Ten vnitřní je ideální na práci i zábavu

Po otevření vás ohromí neméně kvalitní 7,92palcový LTPO OLED displej s o něco nižší maximální svítivosti (1600 nitů) a rozlšením 2344 x 2156 pixelů. I zde je samozřejmě přítomná 120Hz obnovovací frekvence, schopnost zobrazení miliardy barev, HDR10+, ale také certifikace IMAX Enhanced, takže si můžete přehrávat filmy v takové kvalitě (a barevném podání), jak je zamýšleli tvůrci. Z velkého tria streamovacích služeb jej ale zatím umí jen Disney+. Samotný přehyb je viditelný jen při pozorování ze stran, pokud se na displej díváte přímo, neuvidíte jej ani kdybyste se hodně snažili. Prstem jej sice ucítíte, ale po nějakém čase přestal můj mozek rýhu úplně vnímat, je totiž naprosto minimální. A co vlastně na velkém displeji dělat? Mně osobně se za dlouhé roky zkušeností s Foldem osvědčilo používání v době, kdy vím, že budu na telefonu delší dobu. Pro puštění muziky, psaní za chůze, několikaminutové scrollování Instagramem, vám bohatě postačí ten vnější. Naopak pokud vím, že budu zrovna odbavovat e-maily, procházet/plánovat články (pro což je mimochodem skládací telefon obecně super), delší dobu stříhat nějaké video na sociální sítě nebo konverzovat s kolegy na Discordu, používám většinově právě vnitřní displej. Takřka čtvercový poměr stran není pro konzumaci videoobsahu úplně ideální, ale pokud si otočíte displej „na šířku“, dostanete docela slušný prostor. Shlédl jsem tímto způsobem dva díly seriálu Griselda v posteli, protože jsem měl zrovna vybitý tablet a vlastně to byl celkem fajn zážitek.

Snapdragon 8 Gen 2 je sice z loňska, ale vadí to někomu?

Společně s opožděným evropských představením je potřeba počítat také s loňskou výbavou, která by se dala ještě před pár měsíci označit za tu nejlepší možnou, ale už to bohužel neplatí. Jedním dechem ale dodávám, že mě přítomnost Snapdragonu 8 Gen 2 nikterak neurážela. Přestože používám vedle Magic V2 také Galaxy S24 Ultra s o generaci novějším kusem křemíku, necítím se být při používání Honoru žádným způsobem omezen, ať je řeč o výkonu či plynulosti systému. Dokonce mi pocitově přijde čínský telefon o něco plynulejší díky nadstavbě MagicOS, samotný Snapdragon si pak vede v benchmarcích nadprůměrně. V Geekbench 6 si na jedno jádro vysloužil 1984 bodů, ve vícejádrovém testu 4533 bodů, v AnTuTu pak dosáhl na 1 232 838 bodů. To jsou velmi dobré výsledky, Magic V2 má navíc docela dobře zvládnuté chlazení, párkrát jsem si na něm střihnul krátké 4K video a topí znatelně méně než Galaxy S24 Ultra. Ať už budete chtít hrát hry, provozovat náročnější multitasking nebo upravovat fotku, poradí si s těmito úkony telefon stále na výbornou. A to s maximální teplotou okolo 37 stupňů Celsia. Možná je to důkaz, že je Snapdragon 8 Gen 2 zkrátka příliš dobrý. Vysvětlím – Snapdragon 8 Gen 1 (a také dvě předchozí generace) byl vyráběn Samsungem, což nebylo od Qualcommu úplně šťastné rozhodnutí. Energetická efektivita nepatřila k nejsilnějším stránkám, telefony s těmito čipy navíc docela často topily. Společně s 8 Gen 2 se americký korporát vrátil k TSMC a okamžitě to bylo znát. Výdrž baterie bývá delší, telefony tolik nehřejí a 8 Gen 3 je z mého pohledu příjemná evoluce, ale rozhodně nejde o tak velký mezigenerační skok jako tomu bylo loni. Je to něco jako kdybyste si koupili notebook s Intelem 12. nebo 13. generace. Poznali byste rozdíl v praxi? V 95 % případů asi ne. Jasně, telefon za skoro 50 tisíc by si jistě zasloužil ten nejlepší hardware, ale je potřeba říct, že by vás to trápilo především na papíře. Jinak je Honor Magic V2 pořád nekompromisní bestie. V Česku se prodává pouze jedna varianta s 16 GB LPPDR5X RAM a 512GB úložištěm typu UFS 4.0. Samozřejmostí je podpora 5G sítí, ale také Wi-Fi 6E, GPS, infraport nebo NFC.

MagicOS 7.2 pracuje s ohebnou konstrukcí skvěle

Kromě staršího hardwaru přichází telefon bohužel také s Androidem 13 a nadstavbou MagicOS 7.2. Většina vlajkových telefonů velkých výrobců už přitom disponuje Androidem 14, nehledě na fakt, že takový Samsung byl schopen aktualizovat valnou většinu telefonů. A to i těch úplně nejlevnějších. Společnost nedávno vydala harmonogram aktualizací, z nějž je patrné, že nejnovější systém dostane prémiová skládačka za takřka 50 tisíc až v červnu. Tedy jen pár měsíců předtím, než Google (a záhy za ním pravděpodobně i Samsung a Xiaomi) do svých telefonů pošle Android 15. To je velké zklamání, nehledě na to, jak (ne)velké novinky Android 14 přináší. Když už výrobce prodává globálně několik měsíců starý a pořádně drahý telefon, měl by se jej alespoň snažit podpořit brzkou aktualizací. Pokud nevezmu v potaz zvláštní politiku společnosti, nemohu říct na MagicOS 7.2 příliš špatných slov, naopak jde o velmi povedenou nadstavbu, která patří k těm nejrychlejším na trhu. Pokud máte zkušenosti s telefony od Huawei, budete se zde cítit jako doma. Gesta, ale třeba i ikonky aplikací nebo ovládací centrum vypadají velmi podobně. U Honoru to má ale samozřejmě jednu podstatnou výhodu – přítomnost Google služeb a všech výhod s nimi spojených. Stejně jak na ostatních skládačkách, můžete i na Magic V2 spustit až tři aplikace současně, což v některých situacích rozhodně přijde vhod. Já nejčastěji pracoval ve dvou oknech (zejména Gmail a Discord), ale do toho jsem si občas otevřel ještě Dokumenty Google pro psaní poznámek. Díky praktickým gestům můžete navíc okna ve vteřině zmenšit/zvětšit nebo úplně zahodit. Systém dobře pracuje s oběma panely, pokud otevřu Instagram na vnějším displeji a pak telefonu rozevřu, aplikace automaticky přizpůsobí rozhraní většímu displeji, takže ji není potřeba otevírat znovu. To je ale už pár let standardem u většiny foldables. Za takřka tři týdny jsme se setkal s naprostým minimem bugů, napočítal bych je na prstech jedné ruky. Za zmínku stojí také velké složky, které mohou majitelé Xiaomi telefonů znát z nadstavby MIUI/HyperOS. Přál bych si, aby je začalo nabízet více výrobců, jde podle mě o neocenitelnou pomůcku, pokud chcete mít na obrazovce více ikonek, ale zároveň je nechcete všechny zmenšovat. Vlastní widgety jsou poměrně fajn, ale většina z nich má odlišný poměr stran než ty, které jsou součástí Androidu jako takového. Doporučuji tedy používat buď ty, nebo ony. Kombinace obou nevypadá na obrazovce příliš vkusně. Zároveň jde ale o poměrně specifické rozhraní, které funguje trochu jinak než většina Androidů. Honor neimplementoval žádný prvek z designového jazyka Material You, což mi ale osobně nevadí, protože je tu vidět spousta jiné práce. Není to o tom, že by byl Honor líný, jen se prostě rozhodl vydat odlišnou cestou. Zdaleka nejvíce mi vadí pouze 3 hlavní aktualizace Androidu, do kterých se počítá právě i Android 14. Telefon tedy dostane jen Android 16 a tím končí. Za dva roky tu máme Android 17 a ten už skládačka určitě nedostane, přitom bude i v té době disponovat hromadou výkonu.

Ohebný telefon s nejlepší výdrží?

Jak jsem psal v úvodu – nechápu jak se Honoru podařilo do konstrukce Magic V2 vměstnat 5000mAh baterii. Například Galaxy Z Fold5 má „pouze“ 4400mAh akumulátor, větší OnePlus Open 4805 mAh. I přes fakt, že výdrž rozhodně není zklamáním, možná jsem od ní čekal trochu více. Běžně jsem se díval na 5,5 – 6,5 hodin zapnutého displeje, což by byla na standardní vlajku přinejlepším průměrná hodnota. Na poměry skládaček je výsledek fajn, ačkoliv musím říct, že jsem vnitřní displej používal během testování docela často. Právě ten má na výdrž největší dopad. Ve dny, kdy jsem Magic V2 používal jako klasický telefon, dostal jsem se klidně na 7,5 hodin. Čistě pocitově je výdrž trošku lepší než u Foldu, ale rozdíl bych čekal díky větší baterii markantnější. Telefon jinak podporuje 66W kabelové nabíjení, díky němuž doplníte za půl hodinky šťávu asi na 75 %, do plna se pak nabíjí necelou hodinku. Bezdrátové nabíjení bohužel chybí, což je trochu škoda, ale chápu, že tenká konstrukce si žádá svou daň.

Z fotoaparátů jde stále cítit nádech Huawei

Od fotoaparátů jsem neměl vysoká očekávání a vlastně je nikdy u skládaček nemám. Výstupy z foldables obvykle odpovídají vlajkám za polovinu ceny, což rozhodně není špatné, například Z Fold 5 fotí podobně jako malá Galaxy S23. Honor Magic V2 ale překvapil. Hlavní 50MP snímač fotí rozhodně lépe než většina skládacích telefonů (snad vyjma OnePlus Open), navíc je mi sympatické jeho živější barevné podání. Rozhodně musím pochválit také vyvážení bílé, široký dynamický rozsah a míru detailů. Na všechny tři snímače je mimochodem velký spoleh, scény nemusíte fotit dvakrát, abyste si vybrali tu lepší fotku. Stalo se mi to přesně jednou, jak můžete vidět na první fotografii, ale od té doby fotil telefon snímky v konzistentní a dobré kvalitě. Někdy má Magic V2 dokonce méně šumu než TOP vlajky. Hlavní fotoaparát je zkrátka velmi solidní a předčil mé očekávání. Velmi dobře si telefon vede i v nočních scénách. Na úplnou špičku jako je Galaxy S24 Ultra nebo vivo X100 Pro sice nemá, ale to je vzhledem k velikosti snímačů u konkurence docela pochopitelné. Překvapí pak 20MP 2,5násobný teleobjektiv, který sice scénu nepřiblíží tolik jako u konkurence, ale rozhodně má co říct. Portrétní fotky můžete fotit na hlavní snímač i teleobjektiv, přičemž v obou případech jsou výsledky výborné. Oddělení obličeje od pozadí je naprosto bravurní a i ostatní výrobci by se mohli od Honoru v lecčem učit. Dobrá a použitelná kvalita pak vylézá z 10násobného digitálního zoomu. Však se mrkněte na porovnání s S24 Ultra. Jasně, jihokorejské fotky jsou detailnější a celkově lepší, ale musíte brát v potaz, že Ultra má 5násobný teleobjektiv a dělá jen dvojnásobný výřez. Za to Honor vše dohání skrz strojové učení a řekl bych, že velmi obstojně. 50MP Ultrašíro je stejné jako u Magic5 Pro a přestože jde podle mě o nejhorší snímač z celého tria, je stále nad očekávání dobrý. Fotografie z něj mají podobné barevné podání a přestože detailů není tolik jako u hlavního foťáku, se může v některých situacích hodit a ostudu neudělá. Úplně nechápu kritiku, kterou někteří recenzenti valí na kvalitu videa. Určitě není nejlepší na trhu, Galaxy S24 Ultra i některé vlajkové Xiaomi mobily jsou jinde, ale rozhodně je solidní a v klidu použitelné i na nějakou tu poloprofesionální práci, třeba jako sekundární kamera k rozhovorům, nebo pro nějaké to vlogování díky hledáčku na předním displeji. Má fajn stabilizaci, při pohybu se nevytváří velké množství artefaktů a celkově je na vysoké úrovni. Portrétní video je jen ve Full HD, naopak potěší možnost nahrávat do LOG formátu, což rozhodně není výsada všech telefonů, ba dokonce ani těch vlajkových.

Cena a dostupnost

Honor Magic V2 můžete pořídit na českém trhu v jedné variantě 16/512 GB za cenu 48 990 Kč, jako dárek dostanete u většiny prodejců zdarma herní konzoli Nintendo Switch OLED, jehož cena se v Česku pohybuje někde od 8 tisíc korun.

Závěrečné zhodnocení

Honor Magic V2 překonal má očekávání, která byla po zhlédnutí všech zahraničních videí poměrně vysoká. Jenže přesně tohle je jeden z těch telefonů, které jsem si musel osahat na vlastní kůži, až pak jsem totiž naplno pochopil, o jak futuristický zážitek se vlastně jedná. A to se bavíme o půl roku starém telefonu. Pokud máte zbytečných 50 tisíc, nebo máte nějaký prémiový telefon, za nějž byste dostali ve výkupu slušnou částku a zároveň vás můj (či kterýkoliv jiný) text dostatečně nalákal, vzhůru do něj. Ani v jednom z aspektů nepřeháním. Honor možná překonal sám sebe a vytvořil zařízení, které je radost používat každý den a v klidu bych si jej dokázal představit jako hlavní telefon po dobu dalších několika let. Sráží ho z mého pohledu ani ne tak chybějící IP certifikace či bezdrátové nabíjení. To jsou ústupky, s nimiž jsem ochoten se smířit. Za velké mínus považuji podporu, která mohla a měla být o poznání lepší. Telefon za téměř 50 tisíc má mít zkrátka Android 14 v roce 2024 už po vybalení z krabičky, ne že na něj budu jakožto majitel čekat do července. Navíc se počítá do celkem třech velkých aktualizací. Takže pro příště? Vydat telefon v nějakém rozumném čase po čínské premiéře, s aktuálním softwarem, o pár tisíc ho zlevnit a rázem je na trhu drtivý konkurent nejen pro Fold, ale také další skládačky, které se u nás letos ukážou. Bez těchto dvou aspektů je budoucí úspěch velmi nejistý.. [one_half]

Klady

+ extrémně tenká a kvalitní konstrukce + skvěle vyvážená hmotnost + špičkový vnější displej s vysokou svítivostí + povedený vnitřní displej s IMAX certifikací + na poměry skládaček dobrá výdrž baterie + vkusná a dobře odladěná nadstavba MagicOS + velmi dobré fotoaparáty a slušné video [/one_half] [one_half_last]

Zápory

– chybějící IP certifikace – absence bezdrátového nabíjení – podprůměrná softwarová podpora [/one_half_last] Hodnocení redakce: 94 / 100 %

Jaký je váš názor na Honor Magic V2?

Za zapůjčení telefonu děkujeme společnosti Honor.