Počet satelitů se v budoucnu bude muset snížit na třetinu. Doplatí na to Muskův Starlink i lidstvo?

O globálním oteplování si můžete myslet, co chcete. Někdo ho popírá, jiní se ho děsí. Ale většina z nás svůj úhel pohledu zaměřuje zejména na naši planetu. Změny klimatu se ale podle vědců začínají výrazně projevovat i nad našimi hlavami, konkrétně v horních vrstvách naší atmosféry.

Právě v nich dochází k takzvanému skleníkovému efektu a skleníkové plyny narušují přirozený stav i obvyklé cykly řízené sluneční aktivitou. K narušování ale nedochází pouze vlivem lidské činnosti na zemi, ale i kvůli tomu, že přibývá družic. A jak se jejich množství zvyšuje, násobí se i riziko možných střetů a dalších problémů. Nemluvě o tom, že nad našimi hlavami zkrátka dochází místo. Což nebrání velkolepým plánům například Elona Muska, který hodlá svých družic Starlink vypouštět ještě víc.

Dojde do budoucna k omezení?

Vědcům z americké MIT se nyní podařilo prokázat to, co dosud bylo pouze spekulacemi. Že se v atmosféře mění odpor vzduchu a že přirozené jedenáctileté cykly změn teplot způsobené sluneční aktivitou čím dál více ovlivňuje i člověk. Data získaná z družic prokazují, že smršťování, k němuž přirozeně dochází v termosféře, je vlivem globálního oteplování častější.

Podle Williama Parkera, který stojí za příslušnou studií, nám obloha doslova padá na hlavu. „Masivně se zvyšuje počet vypouštěných družic, zejména pro poskytování širokopásmového internetu z vesmíru. Pokud nebudeme tuto činnost pečlivě řídit a pracovat na snížení emisí, může dojít k přeplnění vesmíru,“ varuje vědec.

Padání nebe, jak to nazval, není zcela akutním stavem. Ale krize se projeví v příštích desetiletích. V současnosti nám přitom nad hlavami krouží zhruba 10 tisíc družic. Což je poměrně dost. Zmiňovaný Elon Musk se svým Starlinkem ale hodlá svou „síť“ ještě zahustit. A není zdaleka jediným. Za posledních 5 let jich bylo podle dat ze studie vypuštěno víc družic než za předchozích 60 let dohromady.

S ohledem na stoupající množství skleníkových plynů narušujících atmosféru a především termosféru bude muset přijít i regulace družic. Autoři studie přitom hovoří o redukci až o 66 %. Což je téměř nepředstavitelné. Nad našimi hlavami totiž krouží neocenitelné zdroje GPS signálu, internetu i televizního vysílání. Bez nich by se lidstvo vrátilo o desítky let vývoje nazpět. Jejich omezení ovšem nemusí mít nijak dramatické následky.

Starlink jako ohrožení?

Vědci zvedají varovně prst právě před takovými projekty, jako je Starlink. Jedná se o takzvané megakonstelace satelitů, které obsahují až několik tisíc družic. K jejich vypouštění často dochází po etapách, ale vylétá jich mnoho naráz. A to na velmi podobných drahách. Jak jich bude přibývat, bude čím dál víc hrozit jejich kolize.

A až k ní dojde, začnou nad našimi hlavami přibývat trosky družic. A ty se stanou ohrožením pro další satelity. Nejhorší scénář počítá s tím, že by tímto způsobem mohlo dojít ke vzniku celých oblastí, které by byly ohrožením pro všechny existující satelity.

Neplatí také, že vesmír dokáže tyto „odpadky“ zlikvidovat. Studie varuje, že právě s ohledem na změny v atmosféře nastane i problém s likvidací zbytků ze satelitů a orbitálního odpadu. Zatím je přitom ještě čas něco s tím dělat. Otázka je, jestli o to někdo kromě vědců bude mít zájem.

Co soudíte o globálním oteplování a problémech s ním spojenými?

Zdroj: Nature, ResearchGate, Starlink