Dokonalé fotky si z dovolené můžete přivézt i vy. Poradíme jak na to
- Návody
- Daniel Macho
- 5.7.2016
- 14
Dnešní internet je plný krásných fotek z nejrůznějších částí světa. Největší radost ale člověk má z fotek, které sám pořídí. Vůbec přitom nezáleží na tom, zda jedete na dovolenou na Balaton, Kanárské Ostrovy nebo na Mácháč. Fotoaparáty, které jsou integrovány do dnešních smartphonů jsou často na velice dobré úrovni, takže je možné pořídit opravdu nádherné fotky. Co ale udělat pro to, aby vaše fotky z dovolené nebyly „tuctové“? Aby každý, komu je ukážete oněměl úžasem? Aby byly jednoduše dokonalé? Máme pro vás pár základních rad.
Dokonalé fotky = dokonalé kompozice
Tím asi nejdůležitějším při focení jakékoli fotky je dobře zvolená kompozice. Mnohdy stačí udělat jediný krok stranou a fotka se promění v dokonalou. Pravděpodobně jste již někdy slyšeli o zlatém řezu. Možností, jak ho vysvětlit nebo znázornit je několik. Jelikož ale budeme fotit se smartphonem, spokojíme se s těmi nejzákladnějšími pravidly.
Pokud vaše aplikace na focení nabízí možnost zobrazení mřížky 3×3, zapněte si ji. Bude pro vás neocenitelným pomocníkem, zejména v začátcích správného komponování. Pomůže vám totiž dodržovat jistá pravidla, která je třeba pochopit pro vyfocení dokonalé fotky (nemyslíme tím, že je musíte striktně dodržovat, ale měli byste o nich přinejmenším vědět).
Pokud se chystáte fotit nějaký krásný výhled, třeba z vyšplhané skály, platí zde hned několik zásadních pravidel kompozice:
- Nikdy nefoťte krajinu napůl, ale na třetiny (tzn. že horizont krajiny bude umístěn přibližně v horní nebo dolní třetině fotky, nikdy ne v polovině).
- Pokud jsou před vámi kopce či hory, sestavte kompozici tak, aby nejvyšší a nejzřetelnější objekt byl více vpravo či vlevo, s vrcholkem přibližně v místě střetu vodících linek.
Pokud se chystáte fotit cokoli jiného, třeba portrét někoho z rodiny, platí v podstatě stejná pravidla. Objekt by neměl být umístěn do středu fotky (výjimečně by mohl, pokud by obě svislé poloviny byly přibližně symetrické) a neměly by mu například chybět kousky končetin nebo „trčet něco“ z hlavy. Všeobecně pak platí, že pozadí by nemělo nijak narušovat pozornost od hlavního objektu focení. Takže na to také pozor.
Ruční nastavení se může hodit
Smartphony dnes fotí nejčastěji tak, že software automaticky propočítá světlo a barvitost expozice a podle toho nastaví parametry focení. Ne vždy ale vypočítá expozici správně. Přesnější by dokonce bylo možná říci, že správně ji spočítá jen někdy a o to je menší šance, že fotky budou dokonalé. A právě proto je tolik fotek tak obyčejných. Nyní si vysvětlíme pár pojmů a naučíme se je nastavit pro každou situaci. Pokud vaše základní aplikace neumožňuje ruční nastavení, můžete si stáhnout nějakou alternativní z Obchodu Play. Je jich mraky.
Rychlost závěrky
Jednoduše by se dalo říci, že čím rychleji závěrka cvakne, tím méně světla dopadne na čip. Znamená to tedy sice, že fotka s velmi krátkým časem nebude rozmazaná, ale bude o to tmavší. Naopak, když závěrce dáte více času, dopadne na čip světla více a fotka tedy bude světlejší, ale je zde již mnohem větší šance, že se fotka rozmaže.
Někdy může být rozmazání žádoucí, například při focení pohybujících se světel v noci (tzv. kreslení světlem). K takovému focení je ale třeba pořídit si stativ, který udrží váš smartphone bez jediného hnutí. Chcete totiž, aby byla rozmazaná jen ta část expozice, která se hýbe sama.
Ať už potřebujete zachytit v rychlosti projíždějící sportovní vůz nebo naopak chcete krásně rozmáznout točící se osvětlenou centrifugu, budete pravděpodobně potřebovat nastavit i další parametr, který vyrovná světelnost.
Clona
Clona je jedním z parametrů, který na většině smartphonů naprosto chybí. Pokud ale možnost jejího nastavení máte (některé fotomobily), jste ve výhodě (přicloněné fotky mohou být ostřejší a lépe vykreslené, a to i v noci). Clona stejně jako rychlost závěrky určuje, kolik světla na čip dopadne. Záleží ale na tom, jak moc je otevřená. Čím více je otevřená, tím více světla na čip dopadá a zároveň se objevuje větší hloubka ostrosti. Pro někoho by ale mohlo být trošku zmatečné označení velikosti otevření clony. Označuje se značkou f/xx, přičemž čím menší číslo za lomítkem je, tím více je clona otevřená a více světla pustí.
Zbytek už je jednoduchý. Pokud necháte závěrku otevřenou déle a fotka by byla přesvětlená (přeexponovaná), jednoduše trochu přiškrtíte clonu. A funguje to i opačně. Pokud zvolíte rychlou závěrku a fotka se bude zdát příliš tmavá, můžete clonu více otevřít. Výhoda smartphonu je v tom, že na displeji ihned vidíte, jak moc světlé vaše dokonalé fotky budou. Nevýhodou zase velmi častá absence tohoto parametru, respektive součástky.
ISO
ISO je třetí parametr, který určuje jak bude fotka světlá. Jako jediný ale není mechanický. Práce s ním je ale trochu složitější. Teoreticky vzato, čím nižší ISO, tím je fotka tmavší a čistší (méně šumí). Spolu se zvyšující se hodnotou se sice zvedá světlost fotky, ale také digitální šum. Jsou to takové ty ošklivé tečky, které můžete vidět, když vyfotíte fotku v noci v automatickém režimu. Právě noční scénu totiž automat nejčastěji dohání vyšší hodnotou ISO. Je totiž jedinou možností, jak noční fotku zesvětlit, kromě delšího času závěrky.
RAW formát
RAW vlastně není ani formát (formát bývá nejčastěji *.dng), ale spíše označení expozice, která nepodléhá žádné následující úpravě ani kompresi. Jde o surová data o vlnových délkách světla a stínu, a proto může výsledná fotka zabírat bez problému 10x více místa. Na oplátku dá ale fotografovi daleko větší možnosti úprav.
Někdo by mohl namítnout, že následná úprava fotek je jen jejich hyzdění. Nepleťte si ale úpravu pilováním detailů s úpravami pomocí filtrů. Tzv. postprocess se používá naprosto běžně a všechny ty krásné fotky, které na internetu můžete vidět, jím prošly. A nejen ty. Postprocesem procházely v minulosti (a ve stále větším množství opět i dnes) i analogové fotky. I při vyvolávání v temné komoře bylo možné všelijak ovlivnit jejich světlost či sytost.
Od Androidu 5.0 Lollipop je možné fotit do formátu RAW. Neumí to ale každý smartphone, protože zde závisí i na tom, zda s formátem umí pracovat celý chipset. Postprocesní úpravy pak můžete provádět v aplikacích k tomu určených, například bezplatné aplikaci Adobe Lightroom. K focení do formátu RAW vám ale výchozí foto aplikace většinou stačit nebude.
Ostření
Aby vaše fotky byly dokonalé, je třeba mít také správně zaostřeno. A to se s automatickým ostřením také nemusí povést vždy. Automat se snaží zaostřit na místa, která jsou objektivu nejblíže, ale to vůbec nemusí být žádoucí. Naopak se také může stát, že hlavní fotografovaný objekt je tmavý nebo doslova černý (například socha) a na takové objekty se automatu špatně ostří. Mohl by tedy zaostřit pozadí a hlavní objekt rozmáznout. Není ale nic jednoduššího, než ťuknout na displeji přesně na to místo, které má být zaostřené.
Pár rad závěrem
Vše důležité, co můžete nějak při focení sami ovlivnit již znáte. Nyní už jen zmíníme několik tipů a rad, které by vaše dokonalé fotografie mohly ještě vylepšit.
Pokud se například rozhodnete cvaknout slunce zapadající za kopec, nesnažte se vyrovnat světelnost krajiny. Mnohem lepší je trochu přiškrtit clonu, snížit ISO, ostřit na slunce (na nekonečno) a rychlost závěrky nechat v automatu. Při ostření na slunce bude expozice stále poměrně světlá, závěrka tedy rychlá a fotku jen tak nerozmažete. Obloha bude hezky vystínovaná podle oblak a slunečního svitu a krajina pod ní bude velmi tmavá, až může být vidět v podstatě jen její obrys. A jak uvidíte na výsledku sami, je to tak v pořádku.
Pokud byste chtěli fotit skupinovku, svou skupinu si zorganizujte. Zapomeňte na klasické mačkání se u sebe. Buďte trochu kreativní a každého člena skupiny si postavte jinam. Nebo je vyfoťte dvouřad, ale nechejte si mezi jednotlivci rozestupy, aby byli vidět všichni. Že se vám do záběru pak nevejdou? Ale kde že. Prostě udělejte pár kroků dozadu, Na displeji smartphonu se vám sice můžou vyfocené postavy zdát malé, ale na monitoru či televizi již nebudou.
A ještě bychom mohli zmínit focení u památek. Pokud se vaše přítelkyně či manželka chce vyfotit před nějakou památkou, rozhodně neodmítejte. Mohly by z toho být další dokonalé fotky. Jen si dejte pozor na kompozici. Kdo vás učil, že zmíněná památka musí být na fotce celá? Jasně, že pokud budete fotit Pražský Hrad tak, že vaše polovička bude stát u jeho dveří, katedrála se vám na fotku nevejde a vaše drahá polovička bude na fotce jako mravenec. V první řadě si foceného člověka vemte blíž k sobě. Najděte si na památce nějaký charakteristický znak, podle kterého každý památku pozná. A focenou postavu jednoduše postavte tak, aby splňovala pravidla kompozice, a aby zároveň byl zřetelný charakter památky. A raději zapomeňte na ta klišé, jako je podepřená šikmá věž. Takové fotky jsou více k pláči, než k chlubení.
Komentáře (14)
Přidat komentář