Chytré hodinky nám lžou. V čem se jim nedá věřit?
Jana Skálová
- Chytré hodinky a fitness náramky řada lidí využívá s naprostou důvěrou
- Testy ukázaly, že v mnoha ohledech jejich metriky lžou
- Například doba a kvalita spánku mají velkou chybovost
Kdybychom chtěli sledovat čas, pořídíme si klasické hodinky. Kdybychom chtěli telefonovat, máme po ruce mobil. A přesto stále stoupá obliba chytrých hodinek, výrobci jich na nás chrlí desítky ročně a neustále se předhánějí v jejich nových a lepších funkcích. A uživatelé je s nadšením nejen kupují, ale řídí se podle jejich zdravotních metrik a dalších chytrých funkcí. Přitom nejnovější studie ukázala, že chybovost je u nich nečekaně velká – z velké části totiž data jen odhadují nebo dopočítávají.
Každý majitel chytrých hodinek už to nejspíš zjistil. Měření spánku chytrým hodinkám někdy moc nejde. Ukazují, že jste v posteli třeba i o několik hodin déle nebo že naopak spíte po výrazně kratší čas. Hodinky nás tak úplně bezdůvodně upozorňují, že s naším spánkem je to vážně špatné a měli bychom na něm zapracovat.
Proč se to děje? Jednoduše proto, že nositelná elektronika umístěná na zápěstí v tomto ohledu nikdy nemůže být tak přesná, jak bychom si přáli.
Největší chybovost vykazuje spánek
Největší nepřesnost, a to až 180 %, byla zjištěna u takzvané latence spánku. Až desetinová nepřesnost bývá u doby spánku. A asi 10 % je to také u efektivity spánku. Studie s poněkud krkolomným názvem “Držet krok s nositelnými zařízeními: Živý přehled systematických přehledů hodnotících přesnost spotřebitelských nositelných technologií v oblasti měření zdraví” navíc upozorňuje, že velká chybovost je i u metrik hlídajících spalování kalorií. Tam se pohybuje mezi 15 až 21 % chybných počtů.
Dobře ale chytré hodinky a fitness náramky dopadly v měření tepu – tam se správně strefí v 97 % případů.
Jak asi tušíte, chytré hodinky a další nositelná zařízení nemohou být stoprocentně přesná. To by muselo jít o zdravotnické přístroje a musely by být umístěny jinde než na zápěstí. Třeba měření tepu jim jde dobře, protože se doslova dotýkají naší tepny. Ale právě při spánku je ovlivňují naše podvědomí pohyby, takže mnohem lépe fungují přístroje s takzvanou polysomnografií – i ta se ale profesionálně provádí ve spánkové laboratoři a dochází při ní mimo jiné ke snímání elektrické aktivity mozku. To ani ty nejlepší chytré hodinky zkrátka nezvládnou.
Výsledky studie tedy hovoří jasně – chytré hodinky a fitness náramky mohou být dobrými pomocníky a mohou nám pomáhat udržovat se fit a hlídat si své zdraví. Ale není radno spoléhat se na ně na 100 % a zcela jim důvěřovat. Jejich rady by totiž v úplně hororové variantě mohly být velmi škodlivé a jejich dodržováním bychom si mohli víc ublížit než prospět.
Věříte svým chytrým hodinkám?
Zdroje: springer.com, Android Authority
Jakub Kárník
Adam Kurfürst
Libor Foltýnek
Komentáře (8)
Přidat komentář