Chytré hodinky: pomocník, nebo zbytečnost? (Víkendová hlasovačka)
- Články
- Karel Kilián
- 8.12.2022
- 22
Vlastníte a používáte chytré hodinky? Vnímáte je jako užitečného pomocníka? Nebo jste spíše konzervativnější či je dokonce považujete za zbytečnost? Právě pohled našich čtenářů na tento typ mobilní elektroniky bude námětem Víkendové hlasovačky a diskuze pro tento týden.
Hranice mezi klasickými a chytrými hodinkami je vlastně poměrně tenká. Jsou chytrými hodinkami ty, které mají funkci kalkulačky? Nebo musí mít chytré hodinky vlastní operační systém? A co fitness náramky, zobrazující aktuální čas? Mají se také počítat k hodinkám? Odpovědi na tyto otázky necháme na vás a podíváme se na krátkou exkurzi do historie.
Chytré hodinky: okénko do historie
Patrně prvními hodinkami, které byly nějakým způsobem chytré, byl model Pulsar NL C01 z roku 1982 s programovatelnou pamětí. Dalším zajímavým kouskem byly hodinky Samsung SPH-WP10 z roku 1999. V tomto případě však ani tak nemůžeme mluvit o hodinkách – v podstatě se jednalo o kompletní telefon, který šlo nosit na zápěstí. S uživatelem komunikoval monochromatický LCD displej, vzhledem k poskytovaným funkcím bylo samozřejmě k dispozici reproduktor a mikrofon. Hodinky vážily 50 gramů a byly tlusté dva centimetry, přičemž zvládly až 90 minut hovoru.
Pokud se budeme bavit o hodinkách s operačním systémem, pak prvním kouskem budou hodinky s Linuxem, které roku 2001 uvedla společnost IBM. Jmenovaly se IBM Watchpad byly vyvinuté ve spolupráci se společností Citizen Watch. Jejich cílem bylo „dále zkoumat nový typ přístupu k informacím přes zařízení všudypřítomné výpočetní éry.“ Operačním systémem byl Linux 2.4, který s uživatelem komunikoval přes LCD obrazovku s rozlišením QVGA (320 x 240 obrazových bodů). Pro běh systému stačili směšných 8 MB RAM a 16 MB interní paměti. Zařízení zastalo funkci kalendáře, obsahovalo akcelerometr a umělo komunikovat přes Bluetooth.
O rok později přichází Fossil Wrist PDA se 66MHz procesorem a dotekovým displejem s rozlišením 160 x 160. Operačním systémem byl Palm OS 4.1.2, hodinky měly infračervený port pro komunikaci s počítačem a virtuální klávesnici.
Uplynulých deset let ve zkratce
Roku 2007 přišla společnost Sony-Ericsson s hodinkami MBW-150, které dovolovaly uživatelům bezdrátově ovládat hudbu na telefonech této značky. OLED displej zobrazoval informace, jako je číslo volajícího a další detaily. Uměly změnit přehrávanou skladbu a nastavovat hlasitost. Hodinky byl nejen odolné vůči vodě, ale také vibrovaly při příchozích hovorech.
V roce 2009 vtrhli na trh dva jihokorejští rivalové. LG přišlo s modelem GD910, což byl ovšem spíše telefon v hodinkách. Kromě dotekového displeje s úhlopříčkou 1,4″ uměly hodinky s uživatelem komunikovat také pomocí hlasové syntézy. Samsung kontroval modelem S9110, který byl také spíše náramkovým telefonem. Zařízení disponovalo displejem s úhlopříčkou 1,76 palců a nabídl vestavěný hlasitý odposlech, Bluetooth a funkcí rozpoznávání řeči.
O další rok později se dočkali příznivci značky s nakousnutým jablkem. Světlo světa totiž spatřily hodinky iPod Nano, které však byly především malým multimediálním přehrávačem. Ten bylo možné po připojení k náramku také nosit jako hodinky. K ovládání sloužil 1,5″ displej s rozlišením 240 x 240 bodů a podporou více doteků. Přístroj sice neposkytl žádné typické rysy chytrých hodinek, ale potenciál tam určitě byl.
V dalších letech pak následoval vstup značek, se kterými se můžeme potkávat dodnes: roku 2012 přišly první Sony SmartWatch, o rok později dnes již skoro legendární Pebble. Stejně tak v roce 2013 spatřil svět první Samsung Galaxy Gear, které jsme už tehdy recenzovali. Rok 2014 byl ve znamení Samsung Gear Fit, Moto 360 a Samsung Gear S. V loňském roce se pak příznivci jablíček dočkali Apple Watch.
Od krystalky k dnešním chytrým hodinkám
Dnešní chytré hodinky jsou vlastně už spíše takovým malým počítačem, který můžeme nosit na zápěstí. Jejich schopnosti už dávno přesahují pouhé zobrazování přesného času, případně data. Některé chytré hodinky fungují také jako přenosné přehrávače médií, FM rádio a přehrávač digitálních zvukových a obrazových souborů přes Bluetooth. Dokážou také zastoupit hlasité handsfree, ty nejvybavenější pak plně zastanou i funkce telefonu, jako jsou přijímání hovorů, telefonování, posílání SMS přes vlastní SIM.
Zatímco hardware uvnitř hodinek se liší, většina z nich používá k zobrazování obvykle dotekový displej – buď podsvícený LCD nebo OLED. Někteří výrobci používají v zájmu snížení energetické náročnosti transflektivní nebo elektronický papír. Většina má dobíjecí baterii. Součástí výbavy hodinek může být třeba digitální fotoaparát, teploměr, senzor zrychlení, výškoměr, barometr, kompas, GPS přijímače, maličký reproduktor a slot na paměťovou kartu.
Softwarová výbava může obsahovat digitální mapy, plánovač a osobní organizátory, kalkulačku a různé druhy ciferníků. Hodinky mohou komunikovat s externími zařízeními, jako jsou senzory, bezdrátová sluchátka s mikrofonem, nebo zobrazit náhlavní souprava. Hodinky mohou také shromažďovat informace z interních nebo externích senzorů a ovládat nebo načítat údaje z jiných přístrojů. Často podporují bezdrátové technologie jako je Bluetooth, Wi-Fi a GPS. V mnoha případech slouží hodinky přístup k jinému systému – zpravidla chytrému telefonu. I dnes se hodinky vyvíjejí, zejména pak jejich design, kapacita baterie a aplikace týkajících se zdraví.
Chytré hodinky můžete koupit od renomovaných značek, stejně jako od zcela anonymních čínských výrobců. Lišit se od sebe budou kvalitou provedení, displejem, operačním systémem, podporovanými aplikacemi a především cenou. Například z čínských obchodů pořídíte hodinky DZ09, které nejsou úplně k zahození, za necelých 400 Kč.
Smartwatch DZ09 – první pohled
Značkovější kousky toho samozřejmě umí více a také lépe vypadají. Počítat však musíte s cenovkou o jeden řád vyšší – třeba takové Samsung Galaxy Gear S2 neseženete pod šest tisíc korun. A to zdaleka ještě nejsme na cenovém vrcholu, kde sídlí luxusně pojaté hodinky, jako jsou Olio Model One (asi 15000 Kč), TAG Heuer (cca 35000 Kč) či Movado Bold Motion (asi 20000 Kč).
Máte chytré hodinky?
Zájem o chytré hodinky v řadách našich čtenářů se tentokrát pokusíme zmapovat relativně jednoduchou otázkou:
[gravityform id=“85″ title=“false“ description=“true“ ajax=“true“]
V diskuzi pod článkem se můžete podělit o své dosavadní zkušenosti s chytrými hodinkami – se kterými jste začínali, jaké máte, čím vám vyhovují a v čem jsou lepší než konkurence. Pokud chytré hodinky nemáte, budete rádi, když se rozepíšete o důvodech, proč jste si je dosud nepořídili.
Hlasovačka z minulého týdne
Před týdnem jsme se vás v rámci cyklu Víkendová hlasovačka a diskuze ptali, zda na svém mobilním telefonu posloucháte rádio. Někteří výrobci totiž ve svých telefonech možnost příjmu rozhlasového vysílání zablokovali s tím, že ji zákazníci nepotřebují. Náš průzkum ale nakonec ukázal něco jiného.
Nejsilnější skupina, čítající 29 % čtenářů, rádio v telefonu neposlouchá, protože je nebaví, nezajímá, nechce či z jiného důvodu. Dalších 24 % pak využívá jen online rádia a streamovací služby. Na druhé straně hřiště je ale 11 % respondentů, kteří rádio neposlouchají proto, že ho ve svém telefonu nemají nebo není aktivní. 22 % poslouchá rádio v mobilu občas a 14 % často. To máme 47 % uživatelů, kteří rádio poslouchají, nebo by patrně chtěli poslouchat. Rozhodnutí některých výrobců tedy nevypadá ani příliš modře, ani moc podloženě. Tedy přinejmenším v naší čtenářské obci to tak je.
Zdroje: gsmarena.com, wareable.com, en.wikipedia.org.
Karel Kilián je zkušený technický redaktor a copywriter s bohatou praxí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jeho kariéra začala na pozici prodavače, odkud postupně… více o autorovi
Komentáře (22)
Přidat komentář