Kontrolní úřad: Chytrá karanténa byla chaos a improvizace

Český Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil analýzu, ve které hodnotí efektivitu vynakládání peněz na informační podporu protiepidemických činností v letech 2017 až 2021. Posoudil tedy státní investice do IT hardwaru, systémů a řešení v období, kdy svět i Českou republiku zasáhla koronavirová pandemie. Z hodnocení vychází, že provedené kroky, mezi které patří například i vytvoření Chytré karantény a aplikací eRouška či Tečka, měly k ideálu daleko. „Za informační podporu Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vynaložily v kontrolovaných letech celkem 495 milionů korun. Z kontroly vyplývá, že protiepidemickou informační podporu MZd nepřipravilo, případně nevyužilo, což se výrazně promítlo do toho, jak resort zvládal řídit epidemii onemocnění covid-19. Po jejím vyhlášení provázel řízení chaos a budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů,“ popisuje NKÚ na svém webu. Nedostatečná připravenost se pak promítla jak do řízení krajských hygienických stanic, tak i efektivity mobilních aplikací. „Až do druhé poloviny roku 2020 chybělo stanicím přes 900 pracovních stanic a notebooků. O chybějící IT technice u KHS vědělo MZd minimálně od poloviny roku 2017… Systém služeb Chytrá karanténa, který se stal novou informační podporou pro zvládání epidemie a za který resort vynaložil 387 milionů korun, byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje,“ pokračuje úřad. Problematické bylo podle NKÚ také samotné využívání některých částí Chytré karantény. „V jejím rámci vznikla i aplikace eRouška. O tu byl u veřejnosti nízký zájem – celkově byla stažena v 1,6 milionu případů, aktivních aplikací bylo k září 2021 pouze půl milionu. Od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno i 1,6 milionu případů nákazy covidem-19, ale jen pět procent případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace. S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku MZd nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun,“ zaznívá kriticky. NKÚ závěrem své zprávy apeluje, aby se stát pokusil vynaložené prostředky ještě efektivně zužitkovat dalším používáním vybudované infrastruktury. „Teď se musíme zaměřit na to, aby vynaložené peníze nepřišly vniveč a aby se s vytvořenou infrastrukturou dál pracovalo. Bylo by velkou chybou, kdyby se stát za čas dostal do podobné situace jako teď a my bychom zjistili, že věci opět nejsou připravené a jsme znovu na začátku,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Jak jste vnímali celou Chytrou karanténu?