Věříte benchmarkům? (Víkendová hlasovačka a diskuze)

Konec ledna a začátek února rozhýbala stojaté vody internetového zpravodajství kauza podvádění v softwarových testech výkonů. Nebylo to poprvé, kdy výrobci mobilních telefonů „optimalizovali“ nastavení hardwaru tak, aby výsledky testů byly co nejlepší. Logicky tak vyvstává otázka: věříte ještě benchmarkům? Na to se vás budeme ptát v tomto kole Víkendové hlasovačky a diskuze.

Benchmarky na pranýři

První veřejně známá kauza, která odhalila snahu výrobců podvádět v benchmarcích, se týkala Samsungu Galaxy S4. Na světlo vyplavala koncem července 2013 a v podstatě připomíná nedávnou automobilovou aféru „dieselgate“. Zatímco auta během měření snižovala produkované emise oxidů dusíku, zatímco v běžném provozu produkovala více škodlivin, „es čtyřka“ zvyšovala o 10 % taktovací frekvenci čipu grafického akcelerátoru. V testu tak krátkodobě „jela na vyšší výkon“, než jaký za běžných podmínek reálně poskytovala uživatelům. Podobnou praktiku pak jihokorejský výrobce použil také u modelu Galaxy Note 3. V tomto případě sice přiznal, že se zařízení přetaktuje, ale důvod je úplně jiný – údajně dokáže Note 3 zvýšit frekvence, pokud daná aplikace vyžaduje maximální výkon, ale nešlo o umělé zvyšování čísel. V říjnu téhož roku se pak ukázalo, že Samsung není ani zdaleka jediným výrobcem, který používá takové metody. Do hledáčku se tehdy dostaly další značky, včetně HTC, LG či Asusu. Následkem zjištěných skutečností byla některá zařízení Samsung a HTC koncem listopadu 2013 vyřazena z benchmarku kvůli podvádění. Dlouhé tři roky byl v této oblasti pokoj a klid. Na přelomu ledna a února 2017 však přišla média s novou informací: dva čínští výrobci OnePlus a Meizu upravovali výkon zařízení. Konkrétně „U OnePlus 3T se po spuštění určitých aplikací nevracela rychlost procesoru na standardní hodnoty, ale zůstávala zvýšená po celou dobu spuštění aplikace. Podle XDA Developers má OnePlus cílit na určité aplikace, jako je AnTuTu nebo Geekbench, aby tak dokázali získat v benchmarcích vyšší skóre, než konkurence.“ Na celou věc existuje několik pohledů, které se dají shrnout do dvou hlavních směrů:

• Benchmarkům by se nemělo vůbec věřit, protože neodrážejí výkon zařízení při běžném používání.
• Navyšování výkonu v benchmarcích (respektive ve vybraných aplikacích) je v pořádku. Víceméně se tento směr dá shrnout do věty: „Jen ať telefon ukáže, co umí!“

Ať už se přidáte ke kterémukoli táboru, bude před vámi ležet otázka, zda a nakolik je vhodné brát v úvahu výsledky syntetických testů.

Nakolik věříte benchmarkům?

V tomto kole Víkendové hlasovačky a diskuze tedy stavíme otázku, nakolik vlastně věří benchmarkům naši čtenáři. [gravityform id=“114″ title=“false“ description=“true“ ajax=“true“] Odkaz pro hlasování z aplikace. V diskuzi pod článkem se pak můžete zamyslet nad tím, k čemu jsou benchmarky vlastně dobré a jak vážně by měly být brány. Zajímal by nás také váš názor na podvádění (či „podvádění“) ze strany výrobců, kdy procesor či grafický čip zařízení běží během testu na vyšší frekvenci než při běžném používání.

Hlasovačka z minulého týdne

Před týdnem jsme se vás v rámci Víkendové hlasovačky a diskuze ptali, zda používáte aplikaci Google Allo. Na základě výsledků můžeme konstatovat, že se není čemu divit, že tento program vypadl z top 500 nejpopulárnějších programů v Obchodě Play. 80 % hlasujících totiž tento program vůbec nepoužívá, což je opravdu zásadní číslo, ukazující, že tento komunikační program prostě nezaujal. 10 % hlasujících používá Allo „výjimečně“, 4 % „občas“ a pouze 5 % „často“. Podtrženo a sečteno: komunikátor Allo se přinejmenším prozatím neujal. Uvidíme, zda se mu v budoucnosti povede tento nepříznivý vývoj zvrátit.