Co přinese rok 2013? Android 5.0 Key Lime Pie

V roce 2013 očekáváme uvedení Androidu 5.0 s pravděpodobným názvem Key Lime Pie. Jaké novinky a funkce by mohl systém ve své páté generaci přinést? Přinášíme seznam, sestavený na základě dosavadních spekulací, přání a vylepšení, se kterými přišli výrobci telefonů a autoři užitečných aplikací. Pojďme se společně ponořit do světa dohadů a snů a zkusme si vytknout hlavní funkce, které by Android příští generace mohl přinést.

Původní předpoklady, že Google 29. října představí na tiskové konferenci Android 5.0, se ukázaly jako liché. Nakonec jsme se dočkali jen minoritní aktualizace na verzi 4.2, která přesto přinesla poměrně slušnou porci novinek (viz S jakými novinkami přichází Android 4.2? a S jakými novinkami přichází Android 4.2? – 2. díl).

Hned na začátek si řekněme, že mnohé z níže prezentovaných nápadů již přinesli výrobci mobilních telefonů ve svých grafických nadstavbách, další funkce lze doplnit instalací aplikace třetí strany. Nám by se ale líbilo, kdyby alespoň některé „vychytávky“ obsahoval Android sám o sobě.

Kdy bude představen Android 5.0?

Existují v podstatě tři varianty, které jsme seřadili od té nejméně pravděpodobné po nejpravděpodobnější:

• Na Consumer Electronics Show (CES) 8. – 11. ledna 2013 v Las Vegas.
• Na Mobile World Congressu (MWC) 25. – 28. února 2013 v Barceloně.
• Na Google I/O 14. – 16. května 2013 v San Franciscu.

Pro poslední variantu hraje například fakt, že Android 4.1 Jelly Bean prezentoval Google poprvé právě na Google I/O.

Hlasový asistent

O projektu Majel, který se měl stát konkurentem applovské Siri, se hovoří přinejmenším už od uvolnění Androidu 4.0 Ice Cream Sandwich. Hlasový asistent by měl přijít se schopností zpracovat příkazy v přirozeném jazyce, namísto vyžadování přesných frází a pokynů. Na rozdíl od Applu by navíc hlasový asistent poskytl rozhraní vývojářům aplikací třetích stran, což by mohla být poměrně významná přidaná hodnota.

Alternativních hlasových asistentů, vyzývajících Siri na souboj, je v Obchodě Play celá řada. Jedno mají společné – až na jedinou výjimku nekomunikují česky. Onou výjimkou je Antelli – Hlasová Asistentka českého programátora Štěpána Šonského (viz stručné představení Antelli – popovídejte si se svým Androidem).

Správce souborů

Ani v Androidu 4.2 jsme se nedočkali integrace alespoň základního správce souborů. Na všech systémech, ať už mluvíme o Windows, Linuxu či OS X, je to přitom jedna z nejčastěji používaných aplikací. Výrobci telefonů reagují na poptávku nabídkou, takže například v telefonech a tabletech Samsung již došel souborový správce do poměrně podařené a funkční verze. Také v Obchodě Play patří správci souborů k nejstahovanějším aplikacím – vzhledem k neustále rostoucí kapacitě úložišť v zařízeních s Androidem je program pro práci se soubory a složkami prostě nezbytností.

Čekáme, kdy Google přijde s vlastním, třeba i naprosto minimalistickým řešením. Přinejmenším bychom chtěli správce multimediálních souborů v podobě snadno přístupných knihoven.

Lepší řízení spotřeby – schémata nastavení napájení a profily

S příchodem Androidu 4.2 se uživatelé tabletů konečně dočkali implementace uživatelských profilů, umožňujících přepínat na jednom zařízení mezi více uživateli.

Své využití by ale jistě našly i napájecí profily, skrze které by si uživatel mohl nastavit poměr výkon/spotřeba podle svých aktuálních požadavků a potřeb. Aktuálně Android nabízí vlastně jen automatické či manuální nastavení úrovně podsvícení displeje a relativně omezené spánkové režimy Wi-Fi.

Profil, nazvaný třeba „nejvyšší výkon“, by nijak neomezoval intenzitu podsvětlení displeje, ani nejvyšší možnou rychlost procesoru. Naopak úsporný režim, určený například ke čtení elektronických knih, by mohl omezit maximální rychlost CPU, případně invertovat barvy – kromě toho, že se bílé písmo na černém podkladu lépe čte (samozřejmě je to individuální), by takové nastavení přineslo u některých displejů i významné snížení odběru elektrické energie. Podobně noční profil by deaktivoval veškerá připojení k Internetu a mohl by změnit i režim vyzvánění na tichý.

Google by se také mohl inspirovat od producentů nejrůznějších „spořičů baterie“ v čele s JuiceDefenderem, který umožňuje poměrně detailně nastavit podmínky používání některých energeticky náročnějších modulů (Wi-Fi, Bluetooth, GPS, mobilní data ….).

Své příznivce by si jistě našla i nějaká zjednodušená forma automatických profilů, jaké nabízí například Llama a celá řada dalších programů na automatizaci telefonu.

Širší možnosti konfigurace uživatelského prostředí

Někteří výrobci telefonů výrazně rozšiřují možnosti nastavení vizuální stránky uživatelského prostředí. Grafické nadstavby HTC Sense či Samsung TouchWiz dovolují změnit typ systémového fontu, mnohé alternativní ROMky umí změnit komplet celý vzhled systému prostřednictvím skinů. „Holý“ Android je v tomto směru poměrně omezený a pokud se vám nelíbí bílé písmo na tmavě šedém pozadí s modrými prvky, není šance tento grafický styl změnit.

Od Androidu 5.0 Key Lime Pie bychom čekali alespoň možnost změny výchozího písma, případně základních systémových barev, které se objevují v nadpisech a v aktivních ovládacích prvcích. Později by mohla přijít i možnost skinování respektive grafických témat. Ocenili bychom také možnost změnit počet ikon na domovské obrazovce a v seznamu aplikací – například místo 4 x 4 na 5 x 5 či 6 x 6. Nadšení by jistě vzbudila jednoduchá možnost změny bootovací obrazovky, jako ji nabízí například Boot Animation Installer.

Centrum přizpůsobení

Konfigurace uživatelského prostředí by mohla být soustředěna do jednoho místa, o kterém se mluví jako o „Centru přizpůsobení“ („Customization Center“). To by mělo dovolit nastavit prakticky vše, od customizace tapety a vyzváněcích tónů, až po kompletní změnu vzhledu systému, včetně ovládacích prvků. Umíme si představit, že v této sekci nastavení by bylo možné zapnout a vypnout volitelnou grafickou nadstavbu, poskytovanou výrobcem telefonu.

Úplná záloha

Android nabízí poměrně solidní možnost zálohy uživatelských dat a aplikací. Mnozí uživatelé, kteří již měli možnost tuto funkci vyzkoušet, vám potvrdí, že stačí zadat uživatelské jméno a heslo k účtu Google a během několika minut mají v novém či obnoveném telefonu kontakty, kalendář, úkoly a také (skoro) všechny aplikace. Stávající systém ale není dokonalý, o čemž například svědčí obliba zálohovacího nástroje Titanium Backup, případně pokročilejší NAND záloha. Schopnosti Androidu totiž nejsou všemohoucí, takže třeba v případě her není obnoven poslední/nejlepší dosažený výsledek, u nesystémových aplikací nejsou obnovována uložená data atd.

Ideální by tedy byla záloha, která uloží stav celého systému, včetně veškerých dat aplikací, aby uživatel při výměně zařízení či jeho restartu do továrního nastavení mohl po obnově okamžitě začít pracovat.

Možnosti zálohy by měly být uživatelsky konfigurovatelné – například každý den by mohla proběhnout přírůstková záloha, jednou týdně pak kompletní zálohování celého telefonu či tabletu.

Synchronizace mezi více zařízeními

Představte si následující situaci: sledujete na tabletu film, ale musíte vyrazit na cestu. Pokud nebudete řídit, mohli byste pokračovat na svém mobilním telefonu. Nebylo by dobré, kdyby Android synchronizoval nejrůznější nastavení skrze účet, takže byste mohli přejít z jednoho zařízení na druhé a pokračovat tam, kde jste skončili? Taková funkce by našla využití třeba při surfování na Internetu (zde do jisté míry funguje synchronizace otevřených záložek s desktopovým prohlížečem Chrome), při poslechu hudby nebo čtení elektronických knih.

Marná by nebyla také synchronizace odeslaných a přijatých SMS/MMS zpráv.

Údržba systému

Žádný systém není dokonalý a v podstatě každý se postupem času „zanese“ nejrůznějšími pozůstatky po nainstalovaných a následně odstraněných aplikacích, dočasnými soubory a jiným „harampádím“.

Pro začátek by stačilo, kdyby systém zaznamenával soubory, které si aplikace (především hry) dodatečně stahují. Android sice umí při odinstalaci smazat aplikaci a její data, nicméně dodatečně stažené soubory neodstraní. V případě her tak v paměti zařízení zůstanou stomegabajtové pozůstatky, které k ničemu nejsou.

Inspirace, co by měl údržbářský nástroj v Androidu 5.0 umět, je dostatek – stačí si projít nabídku již existujících aplikací, jako jsou správci běžících aplikací Memory Usage a Advanced Task Killer, programy pro odstraňování zbytečných souborů SystemCleanup, SD Maid, CacheCleaner NG, 1Tap Cleaner, ClockSync pro přesnější synchronizaci času než nabízí síť operátora a další a další nástroje.

Lepší multitasking

Asi s každou novou verzí Androidu uslyšíme, že přináší „vylepšený multitasking“. Ale způsob, jakým multitasking v současnosti funguje, není multitaskingem v pravém slova smyslu. V podstatě jde o větší či menší zmrazení programů, zatímco pracujete s jinou aplikací. Když se pak vrátíte zpět do aplikace, znovu se otevře tam, kde jste přestali a „odmrazí“ se. V tomto směru udělal zatím nejvýznamnější kroky Samsung u své vlajkové lodi Galaxy S III a později i na Note II, na kterých můžete v plovoucím okně sledovat video, zatímco děláte jiné věci. Jedná se o schopnost, kterou přinesla grafická nadstavba TouchWiz čtvrté generace, a určitě jde o náznak toho, co by Android mohl v budoucnu umět.

V tomto okamžiku můžeme předpokládat, že vývoj opravdu půjde tímto směrem – počítače s MS DOSem také původně uměly provozovat jen jednu aplikaci, později přišly Windows s částečným multitaskingem, až postupně dospěly do současného stavu, kdy považujeme paralelní běh více programů za naprostou samozřejmost. Není důvod se domnívat, že by v segmentu mobilních operačních systémů šel vývoj jiným směrem.

Integrace sociálních sítí

Google sice v nejnovějších verzích Androida integruje svou sociální síť Google+, ale začínající uživatel bude mít s největší pravděpodobností jiné preference.

Na druhou stranu chápeme výhrady pokročilejších uživatelů proti „zaplevelování“ systému aplikacemi, které nepoužijí (tzv. „bloatware“). Existuje relativně jednoduché východisko – systém by se při svém spuštění dotázal, jaké sociální sítě uživatel používá a nainstaloval by jejich podporu.

Zajímavé by bylo také například propojení textových zpráv a statusů ze sociálních sítí do jedné aplikace.

Propojení s počítačem

Existuje celá řada aplikací pro komunikaci mezi počítačem a mobilním telefonem – v minulosti jsme recenzovali například AirDroid a Moborobo. Android sám o sobě ve spojení s počítačem mnoho nenabízí – v podstatě jen možnost přenášet soubory mezi PC a interní pamětí respektive paměťovou kartou telefonu.

Podíváme-li se na možnosti výše zmíněných programů, najdeme celou řadu užitečných funkcí, jež bychom v „holém“ Androidu uvítali. Všechny by přitom mohly fungovat při připojení přes Wi-Fi, Bluetooth či USB kabelem a fungovat buď ve webovém prohlížeči, nebo v univerzální aplikaci „Android Suite“.

• Správa souborů v telefonu – tu již víceméně máme. Nebylo by marné rozšířit ji o nějakou formu automatické synchronizace souborů a dokumentů mezi PC a telefonem.
• Správa hudební sbírky s možností stahování obalů alb a úpravy ID3 tagů.
• Správa adresáře a kalendáře (pokud uživatel nepoužívá Kontakty Google).
• Možnost zálohy vybraných typů souboru nebo celého telefonu do počítače (samozřejmě včetně možnosti obnovy :) ).
• Upozornění na vybrané (uživatelem definované) události na obrazovce PC – například oznámení příchozího hovoru, nové textové zprávy (nejlépe s možností okamžité odpovědi), varování při poklesu stavu baterie pod stanovenou mez, …
• Správa fotografií, obrázků a videí v telefonu.
• Správa aplikací.
• Základní možnosti konfigurace (např. změna tapety, vyzvánění, ….).

Aplikace na poznámky

Je poněkud paradoxní, že zatímco Samsung v telefonu Note II nabízí inteligentní poznámkový systém, do kterého lze zapisovat poznámky odkudkoli skrze plovoucí okno, samotný Android žádnou – ani naprosto základní – aplikaci pro poznámky nenabízí. Stačil by i jednoduchý „poznámkový blok“, nicméně využití by našel i komplexněji pojatý produkt, jakým je například Evernote. Samozřejmě s možností synchronizace skrze Disk Google.

Vylepšení aplikace Fotoaparát

Na jednu stranu musíme ocenit, že z hlediska fotografování Android poměrně pěkně postupně vylepšuje výchozí systémovou aplikaci. V některých směrech se dokonce stává průkopníkem – Fotoaparát v Androidu 4.2 přišel s režimem sférické kamery, který uživatele poměrně hodně zaujal.

Podíváme-li se ale na to, jak s Fotoaparátem naložil Samsung ve svých posledních modelech, nemůžeme se ubránit dojmu, že Google má stále ještě hodně co zlepšovat. Přinejmenším bychom chtěli režim blesku, potlačující efekt červených očí, vyhovovala by nám detekce úsměvu a (samozřejmě jen softwarová) stabilizace. V Galaxy Note II nám jako inspirativní připadá:

• možnost nastavit si vlastní „nejčastěji používané“ zástupce funkcí do panelu,
• více fotografických režimů,
• více způsobů měření ostření,
• aktivace spouště hlasem.

V aplikacích třetích stran bychom pak našli další funkce, které by Fotoaparát v Androidu mohl umět.

Možnost ignorovat aktualizace

Aktualizační mechanismus skrze jednotný repozitář Obchod Play patří rozhodně k největším pozitivům operačního systému Android (a obecně Linuxu). Srovnejme si situaci s Windows, kde sice existují nástroje, hlídající či hledající novější verze nainstalovaných aplikací, nicméně žádný nenabídne databázi všech existujících aplikací. Pro méně zkušené uživatele tato situace znamená poměrně značné riziko, neboť neaktuální aplikace mohou být (a v mnoha případech jsou) zadními vrátky do jejich systému. Windows se jako systém starají pouze o aktualizace sebe sama a některých dalších produktů firmy Microsoft.

Android je v tomto směru o krok napřed a umí se skrze Obchod Play o aktualizace postarat buď zcela sám, nebo aktualizuje nainstalované programy po odsouhlasení uživatelem. Pokud nějaký program po aktualizaci požaduje vyšší oprávnění, než deklaroval při své instalaci, je na to uživatel upozorněn.

Problém je, co dělat v případě, kdy nechcete aktualizovat jednu, více, nebo všechny aplikace. Nemusíte sice aktualizaci schválit, systém na ni ale bude upozorňovat. V tomto směru by mohl Obchod Play nabídnout další možnosti:

• Přeskočit tuto aktualizaci a upozornit až na další.
• Neaktualizovat tuto aplikaci.
• Neaktualizovat žádné aplikace nainstalované v tomto zařízení.

V případě aktualizací by také nebylo špatné, kdyby se stahoval pouze „rozdílový balíček“ a nikoli znovu celý soubor APK.

Implementace promo kódů do Obchodu Play

Pokud by Obchod Play umožňoval získání aplikací skrze promo kódy, mohli by vývojáři například:

• vyhlašovat soutěže o své aplikace,
• dávat k dispozici placené verze svých aplikací beta testerům k otestování, novinářům na recenze, …
• odměňovat své zákazníky možností zakoupení další aplikace z portfolia.

Nexus jako certifikační program?

Tato idea koluje v diskuzích pod články už několik měsíců – ostatně před představením LG Nexusu 4 jste patrně mnohokrát slyšeli, že letos Google představí více telefonů Nexus od několika výrobců. Kdo ví – možná dojde naplnění právě s novým Androidem. V současnosti se názvem „Nexus“ může pyšnit vždy zařízení jednoho výrobce od každého typu. Měli jsme tu první telefon Nexus od HTC, druhý a třetí od Samsungu, nedávno byl představen čtvrtý, jehož výrobcem je LG. K dostání je také sedmipalcový tablet Nexus od Asusu a desetipalcový od Samsungu.

„Certifikační program Nexus“ by mohl být poskytován Googlem pro vybraná zařízení, která by musela splňovat předem dané podmínky. Například:

• „Holý“ systém Android bez jakékoli grafické nadstavby a bez bloatware, kvůli kterému výrobci uvolňují aktualizace systému se značnou prodlevou.
• S tím by souvisely systémové aktualizace, které by zajišťoval Google. Aktualizace by tak byly významně rychlejší a nové verze Androida by se dostávaly na zařízení dříve než nyní. To by přispělo k menší fragmentaci a rychlému rozšiřování aktuální verze systému.
• Aktualizace by mohly být garantovány na nějakou dobu – ideálně alespoň dva roky.
• Lze předpokládat, že nálepku „Nexus“ by nemohl nosit jakýkoli telefon, ale že by bylo nutné splnit nějaké minimální hardwarové požadavky.

Zákazník by pak nebyl omezen na jedinou nabídku na trhu, ale mohl by si vybrat telefon od výrobce, který mu nejvíce vyhovuje, přičemž by měl jistotu, že na něm poběží ten samý systém, jako na Nexusu z jiné továrny. Výrobci by se tak mohli soustředit na to, co umí nejlépe – totiž na výrobu telefonů, zatímco o softwarovou stránku by se staral Google.

Nápady našich čtenářů

V srpnu jsme se pod článkem Na jaké novinky se (možná) můžeme těšit v Androidu Key Lime Pie? ptali, jaké novinky, funkce a změny by rádi viděli v příští verzi Androidu naši čtenáři. Přinášíme výběr některých nápadů:

• Nerjan: „Aby si při prvním startu telefonu člověk vybral, jestli chce čistý Android (jako má Nexus), nebo Android s customizací od výrobce.“ bkf1 pak navrhuje „vylepšení od výrobce“ jako deaktivovatelnou vrstvu a aby ve výchozím stavu „čistý Android a nadstavby byly volitelně doinstalovatelné při prvním spuštění (buď přes Play, nebo by byly APK instalačky v zařízení).“
• S úplnou zálohou souvisí i následující přání uživatele Jacoba: „Rád bych, aby se daly ukládat pozice her. Nebaví mě to pořád hrát dokola po přehrání ROM :-)“
• Eag si, podobně jako autor tohoto článku, patrně často nechtěně přenastavuje hlasitost vyzvánění tlačítky na boku zařízení. Proto navrhuje: „Možnost zamknout hlasitost vyzvánění (s možností ji změnit jen v menu).“ Další čtenáři pak navrhují v tomto režimu tlačítky pro hlasitost regulovat intenzitu podsvětlení obrazovky.
• Ondřej Cvacho by využil „možnost vybrat v Obchodě Play více aplikaci na instalaci a zapracovat na zobrazování změn v aktualizaci.“
• Velmi častým přáním našich čtenářů je také zpřístupnění všech sekcí Obchodu Play pro ČR a SR. Je pravda, že v tomto případě se nejedná vysloveně o to, co bychom očekávali od Androidu 5.0, nicméně knížky, filmy a hudbu by čeští i slovenští uživatelé jistě ocenili.
• Nápad habadaka měl Google implementovat už dávno: „Já bych bral instalaci aplikací na paměťovku nevím proč se musí jenom do interní paměti.“
• Co by majitelé chytrých telefonů jistě ocenili, by bylo snížení spotřeby baterie alespoň na takovou míru, aby průměrný telefon vydržel více než jeden den.
• Multimediálnímu vyžití by prospěla širší podpora kodeků pro přehrávání zvuku a videí.
• Především od uživatelů, přecházejících na Android ze starších zařízení, jsme zachytili poměrně značnou poptávku po budíku, který by uměl budit i v případě vypnutého telefonu. V tomto směru by stačilo, aby se telefon uměl automaticky zapnout například pět minut před nastavením buzení. Počítače mají toto nastavení v BIOSu, proč by to neměl umět mobil?

Zdroje inspirace a nápadů: TechRadar, GSM Nation Blog, The Connected Monsters, Geek GSM, VGizmo, Tech2 a naši čtenáři :)